TROCHA HISTORIE
Jméno Eiger je v historických listinách poprvé zmiňováno v roce 1252 jako „mons Egere“.
Zatím zůstává nevyjasněno, zda se jméno vztahuje spíše k řeckému slovu akros (= „ostrý“ nebo „špičatý“)
nebo pochází ze středohornoněmeckého „Hej Ger“ (= „vysoká jehla“) či jestli má nejblíže k německému „eigen“
(= „svérázný“, „osobitý“).
Severní (přesněji severozápadní) stěna Eigeru je s převýšením více než 1800 m jednou z nejvyšších evropských
stěn a díky obtížnosti i výzvou pro všechny zkušené horolezce. Kvůli vysokému počtu obětí, a také mnoha
nebezpečím, které ohrožují horolezce (padající kamení, led a sníh, špatné počasí) bývá její název z původního
německého Nordwand (severní stěna) komolen na Mordwand (vražedná stěna). Jako první se o výstup severní
stěnou pokusili roku 1935 Max Sedlmayr a Karl Mehringer. Jejich několik dní trvající pokus však skončil
tragicky, stejně smutně skončilo i několik následujících pokusů.
Vrchol Eigeru byl poprvé dostoupen dne 11. srpna 1858 grindelwaldskými horskými vůdci
Christianem Almerem a Petrem Bohrenen a jejich irským společníkem Charlesem Barringtonem.
Po četných pokusech renomovaných horolezců z celé Evropy byl Eiger v roce 1921 dosažen Japoncem Yuko Makim
a Švýcary Fritzem Amatterem, Samuelem Brawandem a Fritzem Steurim poprvé přes Mittellegigrat.
Severní stěna Eigeru byla prvně zdolána skupinou německých a rakouských horolezců ve
složení Heinrich Harrer, Anderl Heckmair, Fritz Kasparek a Ludwig
Vörg a to během expedice ve dnech 21. – 24. července 1938. Rakušané Kasparek
a Harrer se s německými horolezci Heckmairem a Vörgem potkali pod vrcholem. Tito čtyři horolezci přežili
sesun laviny při přechodu ledového pole “Pavouka” a poté se rozhodli spojit své síly pro výstup na vrchol.
První Čechoslováci, kteří vystoupili na Eiger severní stěnou, byli Radovan Kuchař a Zdeno
Zibrín. Podařilo se jim to 2. září 1961.
Zapomenuté výpravy: Vražednou
stěnou Eigeru
(V cyklu Zapomenuté výpravy můžete sledovat výstup dvou československých expedic touto stěnou, o které
doboví publicisté hovořili jako o stěně smrti, v níž ani oko nenajde oporu.)
UKÁZKY Z NAŠICH AKCÍ
