FULLTIME Horský vůdce UIAGM?

horský vůdce 01

Jak se člověk stane Horským vůdcem UIAGM?
Na začátku je samozřejmě nutný tento nápad :-) Někdo se samozřejmě může vzhlédnout v ošlehaných tvářích mužů z hor. Někdo si zase může myslet, že s odznakem horského vůdce mu půjde všechno snadněji a vydělá si lehkým popolézáním s klienty obrovské peníze. Ale pokud vás to napadne především proto, že máte rádi hory a pohyb v nich, a navíc vás baví i práce s lidmi a možná v podvědomí začínáte tušit, že je to jedno z nejnáročnějších povolání, které existuje, pak je to ten nejlepší začátek ... K tomu je ale potřeba mít vylezeno spoustu výstupů, umět skvěle lyžovat (především ve volném terénu) a mít co nejvíc zkušeností z hor. A když už tohle všechno máte, stačí přihodit poměrně velkou kupičku peněz, udělat přijímačky a absolvovat kompletní vzdělávání, které trvá 2 – 3 roky na jehož konci se z vás stane Horský vůdce UIAGM. Takhle nějak to je v kostce, ale aby se člověk se stal dobrým horským vůdcem, tak to teprve teď začíná a každý to má ve svých rukou...

Jak důležitý je horský vůdce, proč by člověk neměl chodit po horách jako jsou Alpy sám?
V některých zemích jsou zákony, že do hor nebo na některé vybrané vrcholy či túry si MUSÍTE najmout horského vůdce. Pochopím to v rozvojových zemích, kde si k jakémusi místnímu průvodci musíte najmout i nosiče, kuchaře... Tam ale tímto způsobem podporujete celé blízké vesnice a jejich okolí. Pak je to třeba známé na Slovensku, kde tím ale podporujete už jen jednotlivé horské vůdce. Samozřejmě i tady existuje spousta vysvětlení. Třeba to, že přesně takhle to chtějí lidé z ministerstva životního prostředí, nikoli vůdci ... Ke Slovensku mám blízko, deset let jsem pracoval jako nosič na chatě pod Sedlem Váhy, na Rysech, ale takovéto postupy mi jsou opravdu proti srsti. Chodit na túru s guidem jen proto, že vás k tomu kdosi nutí jakými zákony, to mi přijde v Evropě trochu divný... Osobně si myslím, že by si člověk měl najmout zkušeného horského vůdce hned z několika důvodů, ale měl by mít VŽDYCKY možnost volby. Buď ho chce a nebo si může myslet, že to nějak dá sám ...

Vztah mezi vůdcem a klientem?
Tak každý takový vztah začíná objednávkou, zájmem klienta. Tady někde, alespoň doufám, se rodí prvotní důvěra. Ta se pak táhne celým naším vztahem. Důvěra ale není jen ve vztahu klient - guide. Narůstá postupně i v opačném směru. A to je pak úplně nejlepší. Radost v očích klienta nebo moment při podání rukou na vrcholu pak vnímáte mnohem intenzivněji. Samozřejmě se podnikají velkolepé túry nebo sjezdy mnohem lépe s někým, s kým si sednete i jako kamarádi ...

horský vůdce 02

Je potřeba před výpravou lidi nějak otestovat, aby bylo zřejmé, že budou akceptovat vaše pokyny, a nikoliv přestupovat stanovené meze?
To ne, na to si nehraju. Komunikace začíná většinou přes email. A už z textu jste schopni hodně vyčíst. Telefon nebo skype bývají dalším doplňkem a poslední kapkou ve sledu informací je přímé setkání. Pokyny se snažím dávat srozumitelně a mezím se vyhýbám. A kromě toho je většina klientů naprosto v pohodě a reagují tak v naprostém klidu a s přehledem.

Je nutné k různým povahám přistupovat odlišně, jak se v tomto ohledu liší muži od žen?
Většinou se mi vyplatí reagovat opravdu velmi rychle a pohotově. A je úplně jedno, jestli se jedná o muže či ženu. Klienti se velmi často dostávají do mezních situací. Důstojnost v těchto momentech jde stranou a přednost mají vyčerpání, strach či jen nejistota. Za nejdůležitější pravidlo, a to platí samozřejmě pro život obecně, je NELHAT! Když se klient zeptá, co nás čeká dál, nesmím mu prostě něco nalhávat nebo překrucovat požadované informace, už by mi pak NIKDY nemohl věřit. Ano, využívám pak raději metodu, že prostě neřeknu vše :-))) Nemusím přece klienta děsit jen tak a ještě navíc dopředu, když se prostě na dané detaily nezeptá přímo.

Jaký počet klientů je na túru ideální?
Některé túry je lepší chodit ve větší skupině a někdy je ideální jít naopak s jedním klientem. Když budu sjíždět nějaké velké prašanové svahy, budu radši, když za mnou pojede 5 až 6 lidí. Takový počet mě případně vykope ze sněhu výrazně rychleji, než jeden. Podobně je to s trhlinami na ledovci. Když lezeme nějaké strmé výstupy, tak je možné mít na laně 1 až 2 klienty. Při případném pádu se větší zatížení prostě nedá udržet - všechno to je fyzika. Možný náraz, zatížení, možnost zachycení, sklony svahu, jste na mačkách, nebo ne, kolik času máte k dispozici... To jsou důvody, které určují počty klientů.

Je pro vás nejdůležitější přání klienta, nebo způsob výstupu korigujete podle jeho možností a počasí?
Přání klienta je to hlavní. Snažím se túře nechat volný průběh a ne ji nějak plánovitě řešit. Na jednu stranu misek vah dávám bezpečnost a zdraví, na straně druhé má svoji nespornou váhu vrchol, parádní zážitek z výstupu a nadšení z výkonu. Ideální je, když klient cítí určité napětí až riziko, ale díky mým manévrům, způsobu jištění a volbě trasy vše zvládáme s přehledem a v klidu. Navíc se snažím klientům vždy připravit nějaký bonus navíc. V zimě třeba panenské prašanové svahy, v létě zase nějaká krásná varianta kompletního přechodu vrcholu.

Z vašeho vyprávění vyplývá, že jste v horách skoro celý rok. Jak to zvládáte fyzicky?
Většina výstupů je pro mnohé klienty vrcholným bodem sezony nebo dokonce i života. Oproti tomu pro zkušeného guida, který své povolání vykonává na plný úvazek - FULLTIME, je takový výstup jen střípkem v celé mozaice túr během nabitých sezón. Žádnému takovému horskému vůdci výstupy nevadí, hlavním problémem jsou spíše nástupy a sestupy z chat. Na jedné straně je to neskutečná námaha spojená s těmito přípravnými nástupy, na druhé je fakt, že letní sezona nabízí jen několik desítek dní vhodných na túry jako je Matterhorn. A každý guide se tak bude snažit tyto nástupy a sestupy eliminovat, aby mu zbyl čas na další klienty a parádní výstupy s nimi. Proto si mnozí dávají sraz až na chatách. A v mnoha případech tam lidé už dávno sladce spí, když jejich horský vůdce teprve doráží z další túry. Je to pak tak trochu každodenní nářez :-))) Za letní sezónu v průměru vystoupám na cca 50 - 60 čtyřtisícových vrcholů ... 


Je běžné pracovat jako FULLTIME horský vůdce UIAGM?
V alpských zemích platí orientační pravidlo, že zhruba jen 1/3 guidů v dané zemi pracuje na plný úvazek. Další vůdci mají své civilní zaměstnání, firmu, penzion, hospodářství a vedení klientů mají jen jako doplněk a vyráží s lidmi do hor jen několikrát za rok. Pracovat ale na plno, fulltime znamená, že pracujete v horách každý den. Máte za sebou těžké výstupy v posledních dnech a ještě navíc s obrovským převýšením, ale už než dorazíte dolů k autům, přemýšlíte o počasí a podmínkách, které vás čekají na následující akci. A To je právě ten největší bonus, který takto namahavě získáváte. Máte naprostý přehled o situaci ve vyšších polohách, o situaci na ledovcích, o sněhovém profilu, teplotách, působení větru, stavu stop, ... Každodenní pohyb v horách od samotného počátku sezóny až do jejího úplného konce vás nutí, všímat si i drobných zákonitostí v daných lokalitách v závisloti na počasí, podmínkách, ročnímu období, ... Pracovat na plný úvazek - fulltime je pro mne obrovskou výzvou :-)     


 


horský vůdce 04International Federation of Mountain Guide Association - UIAGM, IVBV, IFMGA
(Mezinárodní federace asociací horských vůdců) 
Horský vůdce | Mountain Guide | Bergfuehrer | Guida Alpina | Guide de Montagne
Mezinárodní nestátní organizace, která sdružuje národní asociace horských vůdců z celého světa včetně ČAHV.
Horský vůdce s licencí UIAGM, IVBV, IFMGA je profesionál, který má nejvyšší možnou kvalifikací na světě pro vedení lidí v horách, ať už při horolezectví, lezení po skalách, vedení na ferátách, skialpinismu, freeridu, ...




horský vůdce 05"Posláním horského vůdce není konat v horách velké činy, ale umožnit obyčejným lidem výstupy, které by pro ně bez jeho pomoci zůstaly neuskutečnitelné. Horský vůdce, který vede svou skupinu, je opravdu první po Bohu, protože má ve svých rukou životy lidí, kteří mu věří. Rozhoduje a bere na sebe zodpovědnost. A rozhodování o lidském životě, to je přece výsada boží. Horský vůdce je povznešený nad špínu a zákeřnosti, které vládnou tam dole. Jen vynímečně se stane, že by se krása, která ho obklopuje, nedotkla i jeho duše. Není svatý, jak vypráví legendy, ale nikdy se z něho nestane lokaj, sluha. Jeho povolání, pokud je dobře vykonávané, vyžaduje více morální a intelektuální schopnosti než tělesnou sílu. A právě z této převahy ducha nad hmotou pramení jeho statečnost."

Lionel TERRAY
horský vůdce z Chamonix
1921 - 1965

horský vůdce 06„Zaměstnání horského vůdce se skládá z odříkání: nemůže jít, kam by chtěl, ale na vrchol, který si vysnil jeho klient. Vůdce neleze pro své potěšení, ale především pro radost svého společníka, kterého vede. Je to řemeslo vznešené a tvrdé, nejednou těžké a někdy i nebezpečné. Každé ráno vstává brzy a zkoumá oblohu a vítr. Večer byi neklidný, nepříjemná mračna brázdila západní oblohu. Obával se, že se v noci počasí zkazí. Mléčná dráha jiskřila příliš jasně, bylo cítit, že se ochladilo. Ale severní vítr nakonec zvítězil, sníh i obloha jsou také, jaké mají být, horský vůdce budí svého klienta, mohou vyrazit. Lano potom spojí dvě bytosti a obě dvě už žijí jedním životem, horský vůdce se na několik hodin spojí s neznámým člověkem, který se mu stane přítelem, když dva lidé společně prožívají dobré a zlé, nejsou si cizinci ...“

Gaston RÉBUFFAT
horský vůdce z Chamonix
1921 – 1985




 

horský vůdce 03

Členství v:
Spolupráce s:
Partneři