Klasifikovat nebo hodnotit výstupy není vůbec jednoduchá věc. Většinou se vždy jedná o subjektivní pocity a s reálem to má velmi málo společného.
Navíc právě u výstupů v Alpách (nebo v horách obecně) je velkým problémem aktuální stav jednotlivých tras (sníh, vylednění, jištění, stav ledovce, skal, ...). Také si určitě sami uvědomujete, že při hodnocení výstupů je také moc důležité, v jakém stavu se nacházíte i vy sami ...
Oblíbená a jednoduchá třístupňová klasifikace, je takovou klasickou ukázkou, která sice zcela jasně popisuje něčí situaci, ale co to přinese vám, je těžké dopředu říct ...:Ale, aby jste měli co nejlepší informace a mohli si tak perfektně naplánovat túru, potřebujete se dostat k jádru věci ...
V této kapitole se vám pokusím představit problematiku klasifikace obtížnosti především našich túr a zároveň tady uvedu některé další stupnice obtížnosti se kterými se můžete při plánování horských túr setkat.
Nejlepší dělení je vždy takové, které je především jednoduché a názorné. Běžně používaná stupnice: „JDE
TO, DŘE TO a NEJDE TO“ mi plně vyhovuje 😊
Snažíme se používat podobně jednoduchou klasifikaci.
Pro začínající, pohodáře...
(technicky a fyzicky méně náročné)
Pro středně pokročilé, zkušenější...
(technicky a fyzicky středně náročné, určitě zkušenosti výhodou)
Pro zkušené a nadupané, pro fajnšmekry...
(technicky a fyzicky náročné, zkušenosti nutné)
Je ale samozřejmé, že úspěšný a skvělý výstup či horský přechod je do značné míry závislý především na vaší fyzické kondici. Je samozřejmé, že další vliv má v zimě vaše technika jízdy na lyžích či snowboardu a v létě zase vaše technika lezení, postupu na mačkách, ...
Abychom vám usnadnili výběr, do jaké akce se s námi pustit, připravili jsme pro vás snad velmi názorný přehled. A právě proto, abyste se mohli, co nejlépe orientovat, rozdělili jsme celkové hodnocení obtížnosti túry do tří základních skupin: