ALPSKÉ 4000 - OBTÍŽNOST VÝSTUPŮ, HORSKÝCH TÚR ALE I SJEZDŮ

Klasifikovat nebo hodnotit výstupy není vůbec jednoduchá věc. Většinou se vždy jedná o subjektivní pocity a s reálem to má velmi málo společného.

Navíc právě u výstupů v Alpách (nebo v horách obecně) je velkým problémem aktuální stav jednotlivých tras (sníh, vylednění, jištění, stav ledovce, skal, ...). Také si určitě sami uvědomujete, že při hodnocení výstupů je také moc důležité, v jakém stavu se nacházíte i vy sami ...

Oblíbená a jednoduchá třístupňová klasifikace, je takovou klasickou ukázkou, která sice zcela jasně popisuje něčí situaci, ale co to přinese vám, je těžké dopředu říct ...:
  • paráda, jde to
  • uf, dře to
  • ach jo, nejde to

Ale, aby jste měli co nejlepší informace a mohli si tak perfektně naplánovat túru, potřebujete se dostat k jádru věci ...

V této kapitole se vám pokusím představit problematiku klasifikace obtížnosti především našich túr a zároveň tady uvedu některé další stupnice obtížnosti se kterými se můžete při plánování horských túr setkat.


FERRATY, KLETTERSTEIGY

Klasifikace se samozřejmě prosadila i do nově vznikajícího odvětví umělých tělocvičen přímo na skalách. Systémy hodnocení jsou zatím téměř v každé zemi jiné. Všechny ale mají původ v hodnocení obtížnosti klasických Alpských výstupů a zároveň je patrná i snaha o co nejlepší přiblížení široké veřejnosti ...

ITÁLIE, FRANCIE

STARÁ KLASIFIKACE
(např. nakladatelství Kompas - Dolomity zajištěné cesty sever a jih)
Jedná se o barevně odstupňovanou škálu (jako např. na sjezdovkách):
 
Modrá - nejjednodušší - většinou krátké zajištěné úseky, i mírně zkušený jedinec by neměl problém zdolat tyto cesty bez vybavení, často možné i s dětmi) 
Červená - těžké, nutnost vybavení, často dlouhé výstupy v exponovaném terénu, většinou bez extrémně náročných pasáží (myšleno především převisů)
Černá - extrémně těžké opět dlouhé náročné výstupy, často s několika velmi těžkými pasážemi, nutnost předchozí přípravy a zkušeností. Místy i nezajištěné úseky II. stupně UIAA horolezecké stupnice obtížnosti.

NOVÁ KLASIFIKACE
Stupnice pochází z roku 2001 a autory jsou Lodovico Marchisio a Mauro Carena. a více méně se navrací zpět do historie. Pěti bodové stupnice přece jenom mnohem lépe vystihují situaci ...
Tato klasifikace se objevuje nakonec i ve Francii.

F (facile) - lehké
MD (media difficolta) (I) - středně obtížný, PD (peu difficile) (F) - mírně obtížný 
D (difficile) - obtížný
MOD (molto difficile) (I), TD (trés difficile) (F) - velmi obtížný
ED (estrema dificolta) (I), (extrement difficile) (F) – extrémně obtížný

RAKOUSKO

Například Rakušané pochopili, že popisování obtížnosti podle systému: F, PD, D, ..., je sice perfektní, ale člověk, který jede jednou za čas na hory brzy ztratí přehled v těchto zkratkách a proto přešli na označování stejného systému jednodušším a přehlednějším systémem: A, B, C, ... (Abecedu zná přeci každý, teda skoro ...) Tuto klasifikaci, kterou zavedlo ve svých průvodcích vydavatelství Schall Verlag se používá i v současných špičkových průvodcích značky Alpinverlag.

ŠVÝCARSKO, NĚMECKO

Další používanou stupnici zavedl Paul Werner a setkáte se s ní hlavně v Německu a ve Švýcarsku. Stupně KS1 (nejlehčí), až KS6(extrémní). Výkladem se podobá rakouské (A-E)

HÜSLEROVA KLASIFIKACE
Zajímavou metodu členění náročnosti používá ve svých knihách autor zavedených průvodců, Švýcar Eugen Hüsler. Ten dělí zajištěné cesty do čtyř kategorií. V každé kategorii pak používá třístupňové hodnocení obtížnosti (lehké, střední, těžké), přičemž v kategorii nejtěžších cest klasifikuje ve čtyřech stupních (poměrně obtížný, obtížný, velmi obtížný, extrémně obtížný). Na první pohled komplikované, ale ve skutečnosti velmi praktické a přesné.

V některých Hüslerových knihách charakterizuje náročnost cest graficky výstižný kříž, tzv. Hüsler-Klettersteigkreuz HKK. Ve čtyřech stupních charakterizuje obtížnost cesty ve čtyřech ohledech – síla, vytrvalost, expozice a potřebná zkušenost s pohybem v horách.

FERRÁTKY S HONZÍKEM - parádní výběr ferrátek ve Švýcarsku a v Itálii u Lago di Garda 




Tady nabízím text Skalendschungel - Schwierigkeitsbewertung bei Klettersteigen, který se podrobně zabývá touto krapet zamotanou problematikou.

pdfSkalendschungel - Schwierigkeitsbewertung bei Klettersteigen
(BERGAUF 03 - 2009)

 


 

RAKOUSKÁ A ŠVÝCARSKÁ KLASIFIKACE

RAKOUSKO ŠVÝCARSKO TERÉN BEZPEČNOST  SCHOPNOSTI VYBAVENÍ
A - lehký 
(Leicht)
K 1
(Leicht) 
Ploché až strmé, většinou skalnaté úseky nebo s rozptýlenými kameny, možné exponované pasáže Ocelové lano, řetězy, železné svorky, jednotlivé krátké žebříky. Výstup je do značné míry možný bez použití bezpečnostních zařízení. Doporučujeme stabilní postavení a nemít závrať Doporučuje se vybavení na ferraty. Zkušení lezci nemusí používat bezpečnostní vybavení.
B - středně obtížné
(mässig schwierig)
K 2
(mittel)
Strmý skalnatý terén, několik malých stupňů, exponovaná místa Ocelové lano, řetězy, železné spony, stupňové kolíky, delší, případně svislé žebříky. Obtížnost bez bezpečnostních prvků do III (UIAA).  Doporučujeme stabilní postavení a nemít závrať, dobrý stav, určitá síla a vytrvalost v pažích a nohou
Doporučuje se vybavení na ferraty 
C - obtížný
(schwierig)
K 3
(ziemlich schwierig)
Strmý až velmi strmý skalnatý terén, hlavně malé stupy, delší potenciálně velmi často exponované pasáže Ocelové lano, železné svorky, stupňové kolíky, delší nebo přes zavěšené žebříky. Svorky a kolíky mohou být dále od sebe. Ve svislých partiích částečně pouze lanové lano. Obtížnost bez bezpečnostních prvků až do IV (UIAA). Doporučujeme stabilní postavení a nemít závrať, dobrý stav, síla a vytrvalost v pažích a nohou Vybavení na ferraty se silně doporučuje, netrénované děti by měli být navázany na lano.
D - velmi obtížný
(sehr schwierig)
K 4
(schwierig) 
Vertikální, často převislý terén, většinou velmi exponovaný Drátěné lano, železné svorky a stupňové kolíky jsou často daleko od sebe. Na exponovaných a strmých místech často jen ocelové lano. Dostatečná síla v pažích a rukou, pokud je to možné do svislých a převislých a menších horolezeckých úseků až do II / UIAA). Povinné vybavení na ferraty, i zkušený horolezec by měl vyžadovat použití lana. Není vhodné pro začátečníky a děti!
E - extrémně obtížný
(extrem schwierig)
K 5
(sehr schwierig) 
Svislé až převislé, exponované po velmi malých stupech nebo lezení po plotnách Ocelové lano, železné svorky a stupňové kolíky jsou často daleko od sebe. Na exponovaných a strmých místech často jen ocelové lano. Často v kombinaci s tahem. Mnoho síly v rukou (prstech), pažích a nohou, zvýšená úroveň kondice, pohyblivost. Povinné vybavení na ferraty, stojí za zvážení týmová práce na lanech, zejména při turistických místech bez bezpečnostních zařízení. Není vhodné pro začátečníky a děti!
F - > extrémně obtížný
(> extrem schwierig)
K 6
(extrem schwierig) 
Především převislý, exponovaný, velmi malé stupy nebo lezení po plotnách Ocelové lano, železné svorky a stupňové kolíky jsou často daleko od sebe. Na exponovaných a strmých místech často jen ocelové lano. V kombinaci s tahem. Dobrá lezecká technika je nezbytná, hodně síly v rukou (prstech), pažích a nohou, zvýšená úroveň kondice, pohyblivost Povinné vybavení na ferraty, doporučujeme i špičkové lanové vybavení. Nedoporučuje se pro lidi, kteří bez problémů nezvládnou úroveň E.



Členství v:
Spolupráce s:
Partneři