Castor / Castore

4223 m B-

Horská oblast

Liskamm

Horská skupina

Walliské Alpy

Země

Itálie, Švýcarsko

Souřadnice

45°55′20″N 7°47′34″E

627518 / 85536

Prominence

165 m
Felikjoch (4 058 m)

Izolace

2,4 km
Liskamm (W / West) / Lyskamm occidentale

Prvovýstup

23.08.1861

William Mathews, F.W. Jacomb, vůdce Michel - Auguste Croz

Další informace

Wikipedie.en

Wikipedie.de

Summitpost.com

Hikr.org

ÚVOD

Na švýcarské mapě jsou Castor a Pollux označení jako „Zwillinge“ (Dvojčata). Obě hory však mají zcela odlišný charakter, přestože se to u dvojčat neočekává: vyšší Castor tvoří třpytivé břidlice a patří geologicky k tektonické desce Monte Rosa, zatímco Pollux se stejně jako Breithorn skládá ze serpentinitu. Tím je určena i jejich poloha: stojí poněkud vklínění mezi mohutný Breithorn na severozápadě a neméně mohutný Liskamm na východě. Přesto jsou opravdovými čtyřtisícovkami od severu takřka zcela pokrytými ledovcem.

- Castor / Castore (4 223 m)
- Pollux (4 092 m)

CHARAKTER:
- obě „dvojčata“ Castor a Pollux tvoří pravý okraj mohutného ledovce a stojí v horském pásmu mezi Breithornem a Liskammem
- mezi nimi leží sedlo Zwillinge
- oba vrcholy se dají snadno zdolat, ale orientace v komplikovaném ledovcovém terénu může být náročná
- lanovka na Klein Matterhorn zkrátí nástup.

Castor je hrdý a současně půvabný, Pollux je oblejší s poněkud méně ostrým profilem. Oběma horám je společná poloha uprostřed částečně mimořádně rozeklaného ledovce. Výstup od chaty Monte Rosa přes ledovec Zwillinge je sám o sobě dobrodružstvím a není bez rizika, zatímco dnes běžně využívaný přístup od stanice lanovky Klein Matterhorn je sice technicky nenáročný, ale probíhá přesně paralelně s mohutnými trhlinami ledovce. Samotný výstup na oba vrcholy je méně náročný, u Polluxe se k tomu přidává menší skalní lezení, na Castora se vystoupí čistě firnovou a sněhovou túrou.

Hermann Biner píše ve výběrovém průvodci SAC „Hochtouren in Wallis“ k úvodu ke Castoru a Polluxovi, že patří k méně obtížným čtyřtisícovkám, ale při výstupu je nutno věnovat zvláštní pozornost povětrnostní situaci, protože orientace na plató Breithornu může být za určitých podmínek značně obtížná. V průběhu léta, kdy ledovec roztává, se na jižní straně Breithornu objevuje řada nebezpečných trhlin, podél kterých je mnohdy nutné kráčet. To vyžaduje bezchybné vedení na laně a od vůdce znalosti improvizované záchrany při pádu do trhliny a znalosti samozáchrany.“ Oba vrcholy jsou typickými příklady „snadných“ čtyřtisícovek, které však přesto nejsou vhodné pro začátečníky nebo přehnaně statečné.

Ačkoli Pollux s 4 092 m patří spíš k menším čtyřtisícovkám, vzdalo mu čest několik slavných horolezců. K prvovýstupcům patřil v roce 1864 i Peter Taugwalder starší, který rok poté stanul s Edwardem Whymperem a dalšími druhy jako první na Matterhornu. Jiný nadšený horolezec vylezl na Polluxu svou poslední velkou cestu: John Percy Farrar, bývalý prezident renomovaného britského Alpine Clubu, udělal roku 1910 se svým vůdcem přechod přes severní hřeben, který dodnes patří k nej velkorysejším na této hoře, aby se rozloučil s lezením. A ještě něco k malým vrcholům a slavným horolezcům: walliský horolezec a vůdce Michel Vaucher – jeho manželka Yvette byla kromě jiného známá svým prostupem severní stěny Matterhornu v době, kdy ženy věnující se extrémnímu horolezectví ještě byly vzácností – popisuje ve své knize „Walliser Alpen. Die 100 schönsten Touren“ velký přechod začínající na severním konci (Monte Rosa), vede přes všechny čtyřtisícovky masivu Monte Rosa, přes Liskamm, Castora a Polluxe, Roccia Nera i všechny ostatní vrcholy Breithornu a končí u Klein Matterhornu. Tuto túru umožňují chaty v různých nadmořských výškách. Liskamm se západním a východním vrcholem ležící východně od Castora a Polluxe. Jak obě hory Walliských Alp přišly k názvu z řecké mytologie? Souvisí nějak se stejnojmenným souhvězdím? Při chůzi přes rozlehlé, třpytící se sněhové plochy plató Breithornu zbývá na takové myšlenky dostatek času.