Domů

Sněhový profil - kompletní měření

Doposud jsme se bavili pouze o druzích sněhu, o jeho přeměně, útvarech, o vlivu počasí, ... Je velmi důležité pochopit, jak a kdy dochází ke změnám, ale pro nás je samozřejmě nejdůležitější, co jednotlivé změny přinášejí nám. Nyní od těchto detailů poodstoupíme dál a zaměříme se na celek. Na celou sněhovou pokrývku, na tzv. sněhový profil. Zjistíme, že kromě přeměny sněhu v jednotlivých vrstvách hraje i jeho skladba velmi důležitou roli.

SNĚHOVÝ PROFIL - VLASTNOSTI

druh sněhových zrn (krystalů)
velikost těchto zrn
průběh teploty
tvrdost
vlhkost
přilnavost
optické vlastnosti (zbarvení, lesk, ...)

SNĚHOVÝ PROFIL - MĚŘENÍ

Posoudit stabilitu sněhové pokrývky (sněhový profil) nejsme schopni jen tak od pohledu na její povrch. Ano, pokud známe podrobně předchozí průběh počasí, můžeme celkem dobře odhadovat, co nalezneme uvnitř. Ale tyto odhady bych nechal pouze lavinovým expertům. Většina Lavinových prevencí na svých stránkách uvádí své profi měření, takže než vyrazíte za svým dobrodružstvím vy, můžete se podívat, jak je v dané oblasti složen sněhový profil, aniž byste vzali do rukou lopatu. Pokud už vyrazíte, stejně bych vám poradil, si nějaký ten sněhový profil raději ještě vykopat.

KDY?

na počátku ale i během túry a v odpovídajících nadmořských výškách a různých expozicích, abychom získali lepší přehled o celkové lavinové situaci a doplnili si tak do celkové mozaiky rozhodování velmi důležité informace
v případě, že máme překonávat kritické místo a nejsme si jisti

KDE?
Pokud se rozhodneme zjišťovat tzv. sněhový profil, mělo by se jednat, o co nejpodobnější místo, které se nachází v kritické zóně našeho plánovaného postupu. Nejideálnější by to samozřejmě bylo přímo v něm, ale asi bychom to nemuseli přežít 😊

Proto se snažíme najít co nejbližší, ale BEZPEČNÉ místo, které odpovídá nadmořskou výškou, sklonem, expozicí ke světovým stranám, působením větru, usazováním sněhu, ...

JAK HLUBOKO?
Na vytipovaném místě zkusíme lavinovou sondou změřit hloubku a podle toho se rozhodnout o konkrétním místě kopání. Hloubka sněhového profilu by měla být v ideálním případě až na samotný podklad (trávu, hlínu, skálu, ...) a to především v situacích, kdy nás právě propojení s podkladem zajímá nejvíce. Je ale samozřejmé, že pokud nás například zajímá pouze propojení horních vrstev, můžeme se spokojit případně i s menší hloubkou. Jako doporučovaná se v tomto případě uvádí hloubka do výšky vaší postavy (minimálně 1 m).

POZNÁMKA:
Pokud už začnete kopat takovouto sondu, jednu za druhou, protože jste ztratili jistotu, ukončete raději svou túru a vraťte se!

MĚŘENÍ SNĚHOVÉHO PROFILU - CELKOVÝ POSTUP (TÉMĚŘ PROFI MĚŘENÍ)

VÝKOP
Ve sněhu vykopeme díru tak, abychom mohli na jedné ze svislých stěn, nejlépe na té, co je ve stínu (často bývá na boku) provézt naše měření. Rozměry by měli odpovídat prováděnému měření a případným testům stability (uvedeme je dále).
ÚPRAVA STĚNY MĚŘENÍ
Upravíme jednu ze stěn (ve stínu) do hladka, abychom mohli, co nejlépe rozlišovat jednotlivé vrstvy profilu.
PŘILOŽENÍ SVISLÉHO MĚŘÍTKA
Ke stěně výkopu přiložíme lavinovou sondu s měřítkem a zajistíme ji lopatou, aby nám nepadala.
TEPLOTA
U profi měření nejprve změříme průběh teploty ve sněhovém profilu. Měří se od podkladu po 10 cm, včetně teploty na povrchu a dále teplota vzduchu ve 30 cm nad povrchem sněhu.
ROZLIŠENÍ VRSTEV - TVRDOST
Dále následuje ruční měření tvrdosti jednotlivých vrstev a jejich základního rozlišení (pozor, tvrdost jednotlivých vrstev je pro nás klíčová a rozhodující). Pomocí měřítka také zjišťujeme tloušťky (výšky) jednotlivých vrstev a jejich umístění ve sněhovém profilu.
MĚŘENÍ VLASTNOSTÍ - DRUH SNĚHU, VELIKOST KRYSTALŮ, TVRDOST, VLHKOST
Postupujeme vrstvu po vrstvě a vždy ještě v rámci dané vrstvy můžeme zjišťovat konkrétnívlastnosti: druhy sněhu, velikost krystalů, tvrdost a vlhkost sněhu.
Pro kontrolu se ještě dá na samotný závěr provést měření tvrdosti pomocí tzv. kladivové sondy.
TEST STABILITY
A na závěr je NUTNÉ provést ještě tzv. test stability (Klouzavý blok, Prodloužený sloupcový test, ...)
SNĚHOVÝ PROFIL bez TESTU STABILITY = ŽÁDNÉ MĚŘENÍ!

MĚŘENÍ SNĚHOVÉHO PROFILU - POMŮCKY

SNĚHOVÝ RASTR
Praktická pomůcka na rozpoznávání jednotlivých druhů sněhu přímo z naší dílny 😊 Vzpomínka na naše Lavinové kurzy Basic a Expert!

Cena: 120,-

SNĚHOVÝ PROFIL - MĚŘENÍ
Praktická pomůcka pro měření a zapisování sněhového profilu přímo z naší dílny 😊 Vzpomínka na naše Lavinové kurzy Basic a Expert!

Sněhový profil - měření

MĚŘENÍ SNĚHOVÉHO PROFILU - UKÁZKA GRAFU

PRŮBĚH TEPLOTY

Toto měření nám může výrazně pomoci k určování možné stability sněhového profilu. Samozřejmě v rámci laického měření se dá tato část vynechat. Případně doporučujeme digitální teploměr s rychlejší reakcí. Ačkoliv je sníh výborný izolant (2x lepší než dřevo jehličnatých stromů), dochází po odkopání k celkem rychlým teplotním povrchovým změnám. Musíme proto postupovat velmi rychle.

Měří se od podkladu po 10 cm vzhůru, včetně teploty na povrchu a dále teplota vzduchu ve 30 cm nad povrchem sněhu.

Co nám může teplota ve sněhovém profilu například prozradit?

Dlouhodobé působení chladu

Povrchová jinovatka po mrazivé noci

Nový sníh na starším sněhovým profilu

Oteplení, déšť

HLEDÁNÍ NESTABILNÍCH VRSTEV - KLASICKÉ RUČNÍ MĚŘENÍ TVRDOSTI


Pěst	Čtyři prsty	Jeden prst	Tužka, hrot sondy	Nůž

Postupně v lehké rukavici přejíždíme po zkoumané ploše a pokoušíme se jemným tlakem rozlišit jednotlivé vrstvy. Pokud se nám zdá, že cítíme rozdíl uděláme si v tomto místě pomocnou čáru ve sněhu. Náš postup by měl být velmi pozorný. To, jestli v tento moment nalezneme i tenoučkou nestabilní vrstvičku nebo ne, může rozhodovat o našem životě.

Pokud děláme podrobné měření, tak každou takto nalezenou jednotlivou vrstvu ohodnotíme. Toto měření je poměrové a spočívá v postupném zatlačování různě velké plochy pod stejným tlakem do sněhového profilu v dané vrstvě. A abychom nemuseli s sebou vláčet do hor další speciální pomůcky, použijeme vlastní ruku, tužku či nůž. Nejprve vyzkoušíme, jestli do vrstvy v klidu (dá se říct zlehka) zatlačíme pěst, když ne tak zkusíme čtyři prsty, jeden prst, tužku (sondu, hrot hole), nůž a posledním výsledkem je, že není možné do vrstvy zastrčit nic. Toto jsou vlastně veškeré základní stupně ručního měření tvrdosti.

Výsledek tohoto měření můžeme zaznamenávat do předem připraveného formuláře. Výsledkem tohoto zákresu je tzv. graf tvrdosti. Tento graf je pro nás velmi důležitý. Protože pokud zde nalezneme výrazný rozdíl tvrdosti mezi sousedními vrstvami, měli bychom zpozornět a zhodnotit celkovou situaci. Rozdíl tvrdosti o 3 stupně a více by měl být minimálně alarmující. Je samozřejmé, že je ale vše závislé na celkovém profilu a vzájemných vazbách mezi vrstvami.

Vaší snahou by mělo být především objevení nestabilní vrstvy!!!
Experti už pak nepotřebují dělat další sáhodlouhé grafy. Pokud naleznete nestabilní vrstvu, je nutné posoudit, co vše a jak může způsobit ...

BLOKOVÝ TEST - HLEDÁNÍ VELMI TENKÉ NESTABILNÍ VRSTVY
Největší nebezpečí pro nás především znamená tenká až velmi tenká nestabilní vrstva! Při zkoumání sněhového profilu, kdy přejíždíme rukou po sněhových vrstvách může snadno dojít k chybě!

Nejvhodnější se pak jeví jednoduchý kontrolní test pomocí lopaty – BLOKOVÝ TEST. Nejprve opatrně oddělíme od okolního sněhu cca 40 x 40 cm velký sloupec. Lehkým klepáním lavinovou lopatou shora ze svahu (zboku) směrem dolů (ve směru svahu) zkoušíme, zda se objeví nestabilní vrstvy či nikoliv. Do jaké hloubky má být tento blok odkryt, závisí na sněhovém profilu. Normálně postačuje, kopat do cca 1 (vynímečně do1,5 metru). Tento test je zpravidla uděláme v několika minutách a může se také provést i v rovinatém terénu. Pozor, je nutná jemná a opatrná práce! Můžeme takto zjistit nestabilní vrstvy blízko povrchu a to dokonce i při měkkém sněhu.

Blokový test

KLADIVOVÁ SONDA
K přesnějšímu měření tvrdosti se používá unifikovaná Kladivová sonda a tou se měří tzv. průnikový odpor.

Princip spočívá v tom, že daným způsobem vtloukáme normovanou sondu svisle do sněhu. Závaží spouštíme z určitých výšek a zaznamenáváme o kolik se sonda zarazila do sněhu. Výsledky se dají vložit do počítače a pak by nám měla vyjít podobná křivka, jako při ručním měření (průběh této křivky je ale výrazně jemnější).

Ideálně je použít originál vybavení (např. ze SLF Davos, Švýcarsko), použití samodomo sond se sice u nás chvíli propagovalo, aby se nakonec ukázalo, že takto vyrobené sondy jsou úplně k ničemu ...

AVATECH
V době moderních technologií se vývoj nezastavil ani u kladívek 😊 Již v roce 2015 jsem měl osobně možnost testovat takové jedno moderní zařízení. Testoval jsem automatickou kladivovou sondu - Avatech. Speciální sonda, kde její citlivý hrot při prorážení jednotlivými sněhovými vrstvami proniká celým sněhovým profilem.

Dnes už se nejedná o celou sondu s displejem. Jedná se pouze o samotný hrot, který jako nástavec můžeme připevnit třeba na hůlku a během 2 - 3 vteřin máme vykreslený GRAF TVRDOSTI v mobilu 😊!

AVATECH - více informací

GRAF TVRDOSTI

Nechci zabíhat do přílišných podrobností, ale ještě bych se na tomto místě rád zastavil u grafu tvrdosti, se kterými se můžete setkat nebo si ho i sami vykreslit. Je tou nejzákladnější informací, kterou byste ze sněhového profilu měli získat.

Co se týká jednotlivých tvarů grafů tvrdosti, obecně platí několik pravidel:

Čím plynulejší přechod, tím se zatížení plynuleji přenáší, profil je pak stabilnější!
Stabilnější je přechod od měkčí vrstvy po tvrdší (opět to souvisí s lepším přenosem zatížení)!
Pozor na výrazné skoky v průběhu grafu tvrdosti!

TYPY PRŮBĚHŮ TVRDOSTI - STABILNÍ, STŘEDNĚ STABILNÍ A NESTABILNÍ

STABILNÍ PROFILY

postupné zvyšování tvrdosti v rámci profilu
plynulý přenos zatížení

tvrdost je konstantní a výrazně velká (promrzlý firn, ...)
pozor pouze na přenos zatížení na podklad (závisí na: tloušťce profilu, podkladu, změnách počasí, ...)

STŘEDNĚ STABILNÍ PROFILY (mohou být ale i velmi zákerné...)

postupné zvyšování tvrdosti v rámci profilu ale v závěru s postupným snižováním tvrdosti
je nutné důkladně zhodnotit právě tuto spodní část profilu

postupné zvyšování tvrdosti v rámci profilu, ale v závěru se skokem v tvrdosti
je nutné důkladně zhodnotit právě tuto mnohem méně tvrdou kritickou vrstvu

postupné snižování tvrdosti v rámci profilu ale na počátku se skokem v tvrdosti
je nutné důkladně zhodnotit právě tuto mnohem méně tvrdou kritickou vrstvu ale i spodní část profilu

NESTABILNÍ PROFILY (mohou být ale i velmi zákerné...)

výrazný skok v tvrdosti profilu
je nutné důkladně zhodnotit právě tuto mnohem méně tvrdou kritickou vrstvu

většinou větrem postupně utemované vrstvy nového sněhu
nesoudržná vrstva vzniklá například vlivem dlouhodobých nízkých teplot uvnitř sněhového profilu!

výrazný skok v tvrdosti profilu
je nutné důkladně zhodnotit právě tuto mnohem méně tvrdou kritickou vrstvu
klasicky špatná lavinová situace při vydatném sněžení
velká vrstva nového sněhu (nebo promočeného sněhu) na starém tvrdém podkladu

výrazný skok v tvrdosti profilu
je nutné důkladně zhodnotit právě tuto mnohem méně tvrdou kritickou vrstvu
klasicky špatná lavinová situace při výrazné změně teploty
spodní vrstva muže být natátá od podloží (na první pohled nerozpoznatelné!)
naopak při výrazných a dlouhodobých mrazech vznik nestabilních vrstev plovoucího sněhu (na první pohled nerozpoznatelné!)

tvrdost je konstantní a výrazne slabá (nový sníh napadaný přímo na zem, ...)
počátek sezóny nebo i letní období se sněhovými přeháňkami
velmi zákeřné především kvůli podcenění samotné výšky a následných důsledků

DRUHY SNĚHU, VELIKOST ZRN A VLHKOST SNĚHU

Při bližším pohledu, tedy lupou (zvetšení 5x, nejlépe však 10x) se můžeme pokusit navíc rozlišit jednotlivé druhy sněhu! Naopak tato informace pro nás tolik důležitá není, druh sněhu a jeho vliv muže cosi prozradit expertovi, ale i tak je to jen jakási doplňující informace k rozlišení stabilních a nestabilních vrstviček! K jistějšímu rozlišování jednotlivých druhů sněhu je nutné znát podrobnosti nejen ohledně vzhledu, ale především i o jeho přeměnách. Další pomůckou vám může být tzv. Sněhový rastr. Bez dostatečných zkušeností, není možné kvalitně dokončit tento rozbor.

PŘEMĚNA A DRUHY SNĚHU

TIP:
Snažte se naučit alespoň rozlišovat jaká přeměna stojí za krystaly jednotlivých vrstev. Pak už je snazší odhadovat další průběh vývoje a stabilitu sněhového profilu.

VAROVÁNÍ - ŽLUTÉ VLAJKY, CITRÓNKY

Nedávné studie naznačují, že výsledky testů stability jsou především ukazatelem počátku lomu (vzniku lavinové trhliny) a charakter lomu, praskliny nebo kvalita střihu především svědčí o možnosti jejich šíření, zatímco indexy strukturální nestability (Žluté vlajky, Citrónky) mohou naznačovat, zda je vůbec pravděpodobné zahájení lomu a šíření prasklin.

POSTUP
K dispozici jsou tři vlastnosti, které musíme hodnotit v rámci každé sněhové vrstvy a tři vlastnosti rozhraní k posouzení.

První sloupec
Vlastnost - průměrná velikost zrn
Ve sloupci umístěte vlajku (nebo zaškrtnutí) vedle každé vrstvy s průměrnou velikostí krystalů (zrn) o velikost větší než 1 mm.
(Pro krusty bez uváděné velikosti zrn použijte 1 mm.)

Druhý sloupec
označte každou vrstvu, která je měkčí než 1P (1 prst)

Ve třetím sloupci
označte každou vrstvu, která se skládá ze souvislé nestabilní vrstvy (Hranatozrnitý sníh. Pohárkové krystaly, Povrchová jinovatka).

Ve třech dalších sloupcích označte každé rozhraní které přesahuje uvedené kritické hodnoty.

Nyní prohledejte rozhraní, přidejte počet příznaků pro každé rozhraní a pro sousední vrstvu, která má nejvíce vlajek. Předpokládejme například, že rozhraní má jeden příznak, výše uvedená vrstva má dva příznaky a vrstva níže má jednu; součet pro toto rozhraní je tři. To dává každému rozhraní v profilu číslo - počet příznaků mezi 0 a 6.

Předpokládaná rozhraní lomu jsou rozhraní s maximálním počtem příznaků a může existovat více než jedno rozhraní se stejným maximem.

Maximální počet příznaků pro jakékoli rozhraní je index strukturální nestability pro daný profil.

OMEZENÍ
Metoda identifikuje pouze 67% až 75% nestabilních svahů. To znamená, že neidentifikováno zůstává 25% až 33% nestabilních svahů! Nepřesnost je dána zčásti proto, že počet metoda Žlutých vlajek, Citrónků je příliš jednoduchá na to, aby zachytila všechny informace týkající se uvolnění lavin a částečně proto, že profily jsou bodové pozorování sněhového profilu a některé laviny se uvolňují z bodů, kde se vlastnosti mohou částečně lišit. Výběr místa je důležitý, i když možná méně kritický než pro běžné testy stability.

SNĚHOVÝ PROFIL - ZVEŘEJNĚNÍ NA WEBU

Pokud se rozhodnete, že se do zkoumání a zpracování vašeho Sněhového profilu pustíte, je to samozřejmě jenom dobře 😊 Je to strašně důležitý krok k celkovému chápání lavinové problematiky, ale ...

... ale pokud už se do toho tedy pustíte vezměte to tzv. z gruntu! Zpracujte si vaše kompletní měření ideálně do námi připraveného formuláře SNĚHOVÝ PROFIL a pak si doma či na chatě klidně sedněte a přes internet toto měření zadejte do programu SNOPROFILER.
(Zadávat by to šlo samozřejmě i z terénu, ale nejsem si tak úplně jistý stabilním signálem 😊

Vámi zjištěné informace se mohou hodit i dalším zájemcům, jenže ...

... jenže dejte jim taky případně vědět, pokud se jedná o sněhový profil, kdy si sami nejste správností jisti. Třeba místo vašeho jména uveďte nějaké vtipné heslo.

Celkový pohled na mapu se sněhovými profily

Po kliknutí na vámi vybraný sněhový profil

Možnost zadání vašeho sněhového profilu