Lenzspitze

Horská oblast

Mischabel

Horská skupina

Walliské Alpy

Země

Švýcarsko

Souřadnice

46°06′16.7″N 7°52′06.4″E

633247 / 106004

Prominence

86 m
Nadeljoch (4 208 m)

Izolace

,5 km
Nadelhorn

MISCHABEL A NADELGRAT 

Mnoho horolezců to znovu a znovu táhne do Saas Fee. Důvodem jsou možná topografické předpoklady, protože horské městečko obklopuje věnec významných horolezeckých cílů, který tvoří celých třináct čtyřtisícovek a spousta vysokých, nádherně tvarovaných třítisícovek, které by v jiných končinách Alp představovaly přímo senzační kulisu. Zvlášť přitažlivá je skutečnost, že při různých horských túrách kolem Saas Fee lze ve stejný den vystoupit na několik čtyřtisícovek, např. od Lenzspitze se dá přejít přes hřeben Nadelgrat Lenzspitze, Nadelhorn, Stecknadelhorn, Hobärghorn a Dirruhorn – to je pět vrcholů, samé čtyřtisícovky, které se mohou zvládnout za jediný den.

Za smělý čin se ve srovnání s tím musí považovat přechod skupiny Mischabel od sedla Mischabel. Tato varianta, která se teoreticky dá realizovat i z Allalinhornu, vede přes Alphubel, Täschhorn, Dom a Lenzspitze k Nadelhornu. Při tomto přechodu se přejde přes šest čtyřtisícovek, ovšem tato túra je neuvěřitelně dlouhá a podstatně
náročnější a obtížnější.

Nadelgrat začíná relativně snadno Nadelhornem nebo Stěnou tří oslů (Dreieselwand) na Lenzspitze, která tvoří jakýsi „úvod“ túry. Tato severní stěna okouzlí svou krásou. Je rovnoměrná, s pravidelným sklonem a za dobrých podmínek se její obtíže drží v rámci možností. Oteplováním klimatu však trpí a tloušťka jejího ledového pancíře se poněkud zmenšila. Proto zde v létě stále častěji hrozí padající kameny, a tak se výstup doporučuje provést hned na začátku sezony. Letní sezona ve velehorách zpravidla začíná po zimě s normálním množstvím sněhu zhruba v polovině července.

"Nejvyšší štíty kolem Saas Fee ještě měly bílý šat, ale my jsme se už vypravili k Lenzspitze. Nejprve bylo nutné zvládnout dlouhý výstup k chatě Mischabel ležící ve výšce 3300 m. Krátce po půlnoci nám pohled z okna ukázal, že už nejsou vidět žádné hvězdy. Přesto jsme kolem třetí hodiny ráno chatu opustili za svitu čelovek. Venku bylo k našemu údivu teplo, příliš teplo na tuto hodinu v takové nadmořské výšce. Vystoupili jsme jen ke Schwarzhornu, když do sedla Windjoch sjel mohutný blesk. Tohle nebyl vhodný den na Dreieselwand. Následovalo celodenní čekání v útulné chatě. Před oknem tancovaly sněhové vločky, kolem táhla temná mračna.

Pak se nám zdálo, že slunce zvolna protrhává mlhu. Následující ráno jsme se znovu krátce před třetí hodinou vydali na cestu. Obloha byla jasná, mrzlo a hvězdy se třpytily. Za chvilku jsme se už navazovali na lano. Mačky hlasitě vrzaly na ledovci Hohbalm. A už jsme stáli na místě, kde se stěna zvedá relativně prudce vzhůru. Skalní rozsedlina nám nedělala sebemenší problémy. Stěna byla strmější. Stoupali jsme a stoupali. Horský vůdce nasadil rozvážné tempo vzbuzující pocit bezpečí a důvěry. Cepín zabírá, mačky pevně drží, rovnováha se pomalu přenáší do lýtek. Fyzická námaha nás zahřívá. Nejednou krátce zastavujeme uprostřed stěny, než nás dožene slunce. Podmínky výstupu jak v obrázkové knize. Od úpatí stěny až na vrchol kráčíme v rovné linii sněhem. Po třech hodinách stojíme na vrcholu Lenzspitze a po - hledem sledujeme stěnu, kterou jsme překonali. Stojíme na spojovacím článku dvou horských skupin ..."

NESKUTEČNÝ REKORD 

19. srpna 2015 vytvořil Andreas Steindl (Horský vůdce UIAGM) rychlostní rekord na neskutečně zvolené trase: Zermatt, kostel - Alphubel (4 206 m) - Täschhorn (4 491 m) - Dom (4 545 m) - Lenzspitze (4 294 m) - Nadelhorn (4 327 m) - Saas Fee, kostel  v čase 7:45:44!
Převýšení vzhůru 4 015 m, převýšení dolů 3 900 m, vzdálenost 30,66 km

K tomu není co dodávat, my půjdeme určitě krapet pomaleji, na pohodu 😊

Více najdete třeba tady: New Alps Mountain Running Record

PRVOVÝSTUPY, KRÁTKÝ PŘEHLED