Lavinová dráha

LUČNÍ HORA
9) Dolský žlab (1 360 - 1 250 m n.m.)
10) Brusinkový žlab (1 300 - 1 160 m n.m.)
11, 11A, 11B) Pramenný důl (1 475 - 1 000 m n.m.)

ŽELEZNÁ HORA A J SVAH KOZÍCH HŘBETŮ 
12) Lovecký potok (1 420 - 920 m n.m.)
13) Hrazený potok (1 420 - 920 m n.m.)
13A) Holá stráň (1 420 - 920 m n.m.)
13B) Kamenná strž (1 420 - 920 m n.m.)
13C) Hřebínky (1 420 - 920 m n.m.)
14) Suchý žlab (1 420 - 920 m n.m.)
15) Tetřeví žlab (1 380 - 850 m n.m.)

SV SVAH STOHU A SZ SVAH ZADNÍ PLANINY
16, 16A, 16B) Borůvkový žlab (1 290 - 950 m n.m.)
17) Vojenský žlab „Y“ ( 1 350 - 1 050 m n.m.)

Charakteristika

Ve 4 km dlouhém údolí směřuje jedenáct lavinových drah na zeleně značenou turistickou cestu Výrovka – Špindlerův Mlýn, Svatý Petr. Ze svahů Luční hory pět, z Kozích hřbetů tři, ze Stohu až Zadní Planiny tři. Na některých se laviny uvolňují několikrát během zimní sezony.

LUČNÍ HORA
Dolský žlab
Začíná necelých 200 m severně od boudy Výrovka. Laviny sjíždějí přímo na turistickou cestu, a v délce cca 100 m ji kopírují. Uvolňují se při vydatném sněžení spojeným se S–SZ prouděním, kdy se v horní části svahu ukládá sněhový polštář a při vhodných klimatických podmínkách dochází k samovolnému pádu prachových nebo deskových lavin. Ty se mohou uvolnit i v období nízkých teplot vzduchu (–10 °C a méně), které podmiňují vznik nestabilní vrstvy nesoudržných pohárkových krystalů.

Brusinkový žlab
Laviny zde sjíždějí za stejných podmínek jako v Dolském žlabu. Turistickou cestu zasahují v délce cca 50 m. Mohou vyjet i do protisvahu, tam se stáčejí zpět do Dolského (Svatopetrského) potoka.

Pramenný důl
Lavinézní jsou tři široké žlaby v celkové šíři cca 400 m na jižním až jihozápadním svahu Luční hory. V odtrhové zóně se tvoří při S, SV a SZ proudění mocné sněhové polštáře ze sněhu převátého z prostoru Luční hory.
Laviny mohou být ze sněhu čerstvého i z jarního těžkého firnu. Výška sněhu v místě vyústění středního žlabu do Pramenného potoka může dosáhnout i přes 12 m, neboť je zde vysoký skalní stupeň. Z čerstvého sněhu vyjíždějí přes Pramenný potok do protisvahu a po něm ve velké šíři mírným obloukem směřují po cca 300 m zpět do koryta potoka. V protisvahu pak opakovaně vylamují smrkový porost. Proto jsou zde zbytky stromů jakoby „ucvakané“ ve stejné výšce a bizarně deformované.
Laviny z těžšího sněhu se stáčejí do zářezu potoka již v jeho horní části. Zde se mohou spojit v jednu větší lavinu, která kopíruje esovitě se stáčející koryto potoka. Dolní část lavinové dráhy zasahuje do lesa – je zde sevřena do úzkého žlabu koryta potoka a na svém konci protíná turistickou cestu.

ŽELEZNÁ HORA A J SVAH KOZÍCH HŘBETŮ
Lovecký potok, Hrazený potok, Holá stráň, Kamenná strž, Hřebínky a Suchý žlab
Dráha Lovecký potok má odtrhovou zónu v jihozápadně orientovaném žlabu spojujícím Luční a Železnou horu, dráhy Hřebínky a Kamenná strž leží na Z–SZ svazích Železné hory, dráhy Hrazený potok, Holá stráň a Suchý žlab mají odtrhové zóny na jižních svazích Kozích hřbetů. Mohou být aktivní každá samostatně, nebo se ve spodních částech spojit.
Od roků 1980 a 1987, kdy zde velké laviny znovu po více než padesáti letech prorazily les až ke Svatopetrskému potoku, umožňují tyto lavinové dráhy sjíždění sněhových mas v délce až 1 km a zasažení turistické cesty vedoucí ze Svatého Petra na Výrovku.
Dráhy č. 14, 13A a 13 v horních částech, resp. v jejich odtrhových zónách, protíná červeně značená turistická Bucharova cesta ze Svatého Petra do sedla Kozích hřbetů. Vzhledem k náročnému terénu – místy vystupující skalní podloží, strmý svah v zimě navíc často zledovatělý a lavinózní – je tato cesta vedena pouze jako letní! Není zde zimní tyčové značení. Tato část Kozích hřbetů je místem s největším počtem lavinových tragédií na české straně Krkonoš.

Kromě členů tří generací rodiny Kohlů ze Svatého Petra (Philippa Kohla lavina smetla 29. 11. 1773, jeho vnuka Ignace v roce 1855 a pravnuka Eduarda Kohla o 100 let později 29. 11. 1873) zde zahynuli dřevař Hollman, student Hrdlička a dva němečtí turisté.

Tetřeví žlab
Leží rovněž na jižním svahu Kozích hřbetů – nejblíže osadě Svatý Petr. Od poslední chaty Kamenka je vzdálen necelých 200 m. Sníh se do žlabu ukládá při Z, SZ, S i SV větrném proudění. Svahem procházejí dvě turistické cesty ze Svatého Petra na Kozí hřbety – níže situovaná Bucharova, výše Judeichova, která se na horní hranici lesa v cca 1 250 m n. m. spojuje s Bucharovou. Z počátku minulého století je zpráva o velké lavině, která sjela až ke Svatopetrskému potoku a vykácela les.
Do 80. let minulého století sjížděla většina lavin pouze po Judeichovu cestu. Dne 14.1.1980 se cca 40 m pod hřebenem Kozích hřbetů utrhla 100 m široká lavina, která vylámala les pod Judeichovu cestu. Další lavina 13. 1. 1987 již projela až ke Svatopetrskému potoku. V současnosti je svah v důsledku těžby dřeva z důvodu imisí a potlačování kůrovce odkrytý a laviny mají i přes nové zalesnění volný průchod do údolí. Chata Kamenka není lavinami ohrožena.

SV SVAH STOHU A SZ SVAH ZADNÍ PLANINY
Borůvkový žlab a Vojenský žlab „Y“
Lavinové dráhy jsou závislé na méně obvyklých prudkých „přepadavých“ větrech jižních směrů, při nichž je do žlabů převíván sníh ze Zadní Planiny a z části Stohu. Mohou vyjet až 50 m do protisvahu přes Svatopetrský potok. Turistická cesta tak může být zasažena v délce 30 až 150 m.
Celý severní svah Stohu byl ještě v roce 1996 kromě tří zářezů Borůvkového žlabu pokryt lesem. Následující rok byl svah z důvodu postižení stromů imisemi odtěžen. Horní částí Borůvkového žlabu prochází modře značená letní turistická cesta ze Špindlerova Mlýna na Klínové Boudy. Nemá zimní tyčové značení, pro běžnou zimní turistiku není vzhledem k náročnému a lavinovému terénu vhodná a může být velmi riziková.