Pokud jste se začetli až sem, víte, že lavinová problematika není rozhodně jednoduchá. Proto experti přistupují
k různým metodám, jak veřejnosti usnadnit jejich rozhodování. Použitím strategií se může riziko uvolnění
lavin prokazatelně výrazně snížit.
Označení lavinových území nejen v Krkonoších V minulosti bylo pro krkonošskou lavinovou prevenci charakteristické pouhé uzavírání ohrožených dolů výstražnými cedulemi podle akutního ohrožení.
V dnešní době je situace trochu jiná. Ohrožená údolí jsou proste při jednotlivých vstupech pouze označena výstražnými cedulemi, na kterých jsou uvedena telefonní čísla na informace o lavinové situaci. A je na každém z vás, jak odpovědně k situaci budete přistupovat. . . Navíc je veřejnost informována o stupni lavinového nebezpečí a dalších důležitých podrobnostech v médiích. Je to celkem jednoduchá metoda.
Poznámka:
Česká republika se málem před pár lety stala světovým unikátem díky svým unikátním ekšpertům (M. Klimeš
a J. Brožek). Ti totiž bez vědomí Lavinové komise HS ČR začali prosazovat myšlenku, že
by VŠECHNY LAVINOVÉ SVAHY V ČR označili tak, aby se do nich nedalo vstoupit. Možná
měli v úmyslu získat z dotací EU finanční prostředky na výrobu možná miliónů cedulek a v terénu jednotlivé
nebezbečné svahy jimi důkladně ohraničit cca po 5 - 10 m, bůh ví 😊
(Michael Larcher, OEAV)
Metodická skupina OEAV pod vedením Michaela Larchera z Innsbrucku vytvořila metodu lavinové prevence nazvanou
Stop or Go. Samotná metoda Stop or Go není žádný patent na bezpečí a přenesení jednotlivých částí do praxe
je otázkou zkušeností! Metoda Stop or Go nabízí krok po kroku rozhodování v podmínkách, na které narazíte
na túře. Nevyžaduje žádné složité výpočty ani nějaké speciální znalosti. Je zaměřena na klasické pozorovací
metody, které vás mají upozornit na podstatné příznaky nebezpečí.
Je důležité hned od počátku pečlivě postupovat bod po bodu:
Bod 1: Stupně lavinového nebezpečí a sklon svahu
Každý stupeň má podle Stop or Go přidělenou určitou informaci, která vás seznamuje o stavu prvotního nebezpečí
(například stupeň 4 radí nevstupovat na svah o sklonu 30°a víc).
Bod 2: Rozeznejte příznaky nebezpečí
Jak se orientovat v terénu? Co je to nový sníh? Na všechny otázky si odpovídejte po důkladném zhodnocení
vašeho pozorování!
Vyhodnocení: Jsou pro mne zjištěná fakta nebezpečná? Ano nebo ne?
(Robert Bolognesi, Francie)
Další metoda je opět určena pro co nejširší skupinu uživatelů. Zde se na rozdíl od strategie Stop or Go
nepostupuje krok za krokem, je potřeba zodpovědět všech 26 položených a dobře mířených otázek. Tato metoda
navíc nevychází z lavinové předpovědi a tak si vlastně můžete vytvořit vlastní ohodnocení lavinového nebezpečí.
A to dokonce na zcela libovolném místě. Můžete tak předejít případným odchylkám v samotné předpovědi odborníku,
ovšem je to všechno vyváženo vaší zvýšenou schopností pozorovat a hodnotit situaci ve vašem okolí.
Samotný Nivo test je celkem jednoduchý. Princip spočívá v tom, že postupně odpovídáte na položené otázky. A pokud odpovíte ano, přičtete na stupnici (na originále na otočném kolečku) hodnotu, kterou je otázka ohodnocena. Jedná se takové trestné body, každý bod je vlastně přítěží. Když zodpovíte poslední otázku, nastavíte na otočné stupnici sečtené body. Na druhé straně najdete smajlíka, který odpovídá vaší situaci.
TIP:
Když se zamyslíte a podíváte se nejprve na bodové ohodnocení otázek, zjistíte, na co si především máte
na túře dávat pozor. A tyto věci si musíte úzkostlivě hlídat.
(Martin Engler, DAV)
Jednoduchou metodu (bez větších nároku na znalosti a zkušenosti uživatele), která by byla použitelná v
relativně krátkém čase. Jedná se v originále o lehkou plastovou kartu, u které se při změně pozorovacího
úhlu ukazují na jedné straně dva různé grafy (hologramy). Je to graf pro příznivé a nepříznivé svahy.
Na druhé straně je stručný návod jak kartu použít. Kartu lze použít i jako sklonoměr přímo na svahu nebo
doma nad mapou.
Vstupní podmínkou je znalost stupně lavinového nebezpečí, další informace už si musí uživatel doplnit sám. Je to především rozlišení příznivé či nepříznivé orientace a tvaru svahu a po té sklon kritického místa. O tom, kde kritické místo na svahu hledat je zmínka na zadní straně, liší se podle aktuálního stupně lavinového nebezpečí. Odečtením stupně nebezpečí na vodorovné ose a sklonu svahu na svislé ose dostaneme v průsečíku riziko určené barevnou škálou. Právě začátečníkům, kteří ještě dosti rychle nerozeznají ani navátý sníh, ani jiné důležité faktory, lze pro zvýšení jejich bezpečnosti doporučit, aby rezignovali na túru již od oranžové barvy. To samé platí i pro zkušené skialpinisty v případě, že posouzení sněhových podmínek je problematické (například skryté vrstvy plovoucího sněhu). V zeleném poli dochází k neštěstím jen zřídka, zatímco od žlutého pole je již vhodné přistoupit ke standardním bezpečnostním opatřením.
|
|
|
(Canadian Avalanche centre)
V tomto případě jde o jakousi kombinaci výše uvedených metod. Pomocí otázek se snažíte ohodnotit sněhové
a lavinové podmínky a poté terénní podmínky. Vztah mezi kritickými sklony svahů není vůči lavinovému stupni,
ale k vyhodnocené situaci.
|
|
(Werner Munter, SAC)
Tato metoda vychází z kombinačního myšlení, známého z postupu užívaných například při rastrovacím posuzování
vědeckých poznatků. Je to standardizovaný přístup k řešení, sestávající ze stále na sobe nezávislém zkvalitňování
získávaných informací. V našem případě se kombinují tri kritéria: podmínky, terén a člověk. Ta se podrobují
stále detailnějšímu průzkumu na regionální, lokální a zonální úrovni, podobá se to jakémusi filtru, kdy
jednotlivé vlastnosti mohou být v tomto ,,zoom efektu‘‘ zvětšeny. Je to bezpečnostní síť tvořená třemi
sítěmi, které se navzájem překrývají (viz tabulka, poradí důležitosti však nesmí být přehozeno):
Doma - regionální filtr vychází z předpokladu, že nejdeme na túru za svým cílem za každou cenu a bez jakýchkoliv informací, a alespoň uděláme to základní a situaci posoudíme minimálně na základe dostupných informací, předpovědí a prostudování si různých dalších doplňujících materiálů.
V oblasti - lokální filtr znamená posouzení situace a volby trasy s variantami z místa naší předsunuté základny nebo výchozího bodu (horská chata, apod.) na základe vlastního pozorování a průběžného zpřesňování.
Přímo v místě – zonální filtr je ohodnocení situace na místě těsně před okamžikem vstupu do lavinami ohrožovaného prostoru, kdy dochází k poslednímu posouzení stability svahu na nichž nebo v jejichž blízkosti se budeme pohybovat.
Výsledkem je stanovení nejbezpečnější trasy a konečného rozhodnutí. Metoda 3x3 nás vede alespoň k minimálnímu
přemýšlení a plánování, dává nám jakýsi návod na defenzivní chování, příznačné pro toho, kdo lyžuje nebo
leze v horách nejen třeba deset, čtrnáct dní v roce, ale každý druhý zimní den!
(Werner Munter)
Stejně jako u všech ostatních redukčních metod (RM), jsou tyto vztahy při vysokém stupni neplatné. Na
základě úvah o různých redukčních metodách (RM, Elementární RM, Profesionální RM, Zlaté pravidlo) vyvinul
Werner Munter tzv. „Pivní víčko“. Tento svůj název odvozuje z toho, že posouzení rizika by mělo být tak
jednoduché, že se vejde právě na pouhé pivní víčko a nebo než otevřete lahvové pivo :-) Munterovi se přitom
podařilo natolik zjednodušit profesionální redukční metodu, že již nejsou žádné výpočty nutné a přesto
budou všechny nutné redukční faktory zohledněny. Obzvláště obdivuhodné na Pivním víčku je důsledné dodržení
pravidel, která již pro profesionální redukční metodu platí a tak pro začátečníka ale i odborník je vytvořen
nástroj, který dává, co největší toleranci při rozhodování.
PIVNÍ VÍČKO - POSTUP
Zásadní na této metodě je, že při daném lavinovém stupni nebezpečí, musíme získat potřebný počet
hvězd, aby se svah (s přijatelným rizikem) mohl sjet.
1. stupeň - 1 bonusová hvězda
2. stupeň - 2 bonusové hvězdy
3. stupeň - 3 bonusové hvězdy
4. stupeň - svah pod 30°.
Navíc je v „Pivním víčku“ zohledněno i to, že při silném provlhčení sněhu nemohou být použity všechny bonusové body.
Příklad:
Za lavinového stupně nebezpečí 3 (značný) a suchých poměrech můžeme sjíždět jižní svah (1. hvězda)
s 35° -39°(2. hvězda) a odstupy nejméně 10 m (3. hvězda).
(Stephan Harvey)
Opět na základe doporučení Wernera Muntera (téměř všech) vytvořil lavinový expert Stephan Harvey, horský
vůdce a člen Institutu pro výzkum sněhu a ledu v Davosu, tedy uznáváno především horolezeckým svazem SAC
ve Švýcarsku. Vydána v roce 2002. Vytvořil také CD – White risk (asi nejlepší vzdělávací
lavinová pomůcka!).
Tato karta obsahuje vše, co jsme doposud probírali a navíc se zde ve větší míře konečně objevuje i sněhový
profil. Je zde navíc zohledněno mnohem větší množství dalších různých podpůrných ukazatelů. Je logicky
členěna do barevné škály červená – oranžová – zelená (význam barev je výmluvný).
Doporučený postup: