A je to tu, poslední velké skialpové setkání s příznivci chlupatých lyží je za námi. Domovem nám opět byla Dvorská bouda ležící v nejvyšších partiích Kerkonoš. Skupina nebyla úplně genderově vyvážena, žen o poznání více než mužů, holt jsou holky aktivní.
Páteční výstup na boudu v krásném prašanu nás namlsal škoda jen, že teploty tomuto stavu do dalších dnů
příliš nepřály.
Sobotní jemné dohledávání zakopaných vyhledavačů bylo vylepšeno sníženou viditelností do takové míry,
až byl skoro problém najít boudu. Naštěstí se nikdo neztratil a mohli jsme den uzavřít ohňostrojem explodujících
lavinových batohů a noční bojovkou.
Druhý den jsem už v terénu trénovali otočky a hrabali se ve sněhu v rámci vytváření sněhového profilu
a určování jeho stability. Povídání o vybavení na skialpy je už zažitým standardem a tím také končí neděle.
Pondělní ráno je krom snídaně věnováno práci s mapou, nastavování maček a pak hurá směr Sněžka!
Výborný den, půl cesty s viditelností na pár metrů, pak náhlé odkrytí krás kolem nás a při výstupu na
Sněžku došlo i na silný vítr, který s námi na několika místech pěkně zacloumal. Aby také ne když máme
lyže na batohu. Sestup je už opět za špatné viditelnosti zato, ale nemusíme použít poprvé v sezoně čelovku
při sjezdu k Výrovce. Večeře, krátký přípitek a trocha té teorie u počítače.
Poslední dopoledne si pohrajeme s lany, uzly a po té co se navzájem vytaháme ze svahové trhliny pod Dvorskou vystoupáme
na Rozcestí abychom se posílili na návrat k autům. Řádně posíleni jsme vyjeli směrem na Klínovky, Friesovy
boudy a svážnicí až k Hříběcím. Odtud bohužel musíme nést na batohu, holt sezona není na množství sněhu
ideální. Snad i v této skupině něco z informací zůstane a laviny se jim i díky tomu vyhnou.
SKOL !
Bydža