(KRKONOŠE, Richtrovy boudy 9. - 13. 2. 2018)
Krkonoše opustila další skupina skialpinistů v letošním roce již čtvrtá a jak už bývá zvykem, opět dobrá parta.
Na venkovní nácviky nám Pán hor seslal ideální počasí a pro trénink teoretický jsme opět využili základní tábor Richtrovy boudy.
Rozkaz zněl jasně, nebyl čas ptát se kdo je kdo, ale spíš co jsou ty věci na podlaze a jak se s nimi zachází. Každý den nás čekala teoretická příprava a následný výcvik s vybavením, které skialpinista využije při túrách ve volném terénu a že jich není málo.
Seznámení s lavinovým vybavením patří ke standardnímu základu každého skiáka a mít kolem sebe přátele, kteří mají v tomto oboru alespoň elementární znalost je v případě lavinové nehody k nezaplacení. K tomu si připočtěte lanové techniky, pro případ pádu parťáka do trhliny nebo pro sebe vyproštění z ní, chůzi na mačkách, hrátky s mapou, nějaké to šroubování do ledu, rozpoznávání nestabilních sněhových vrstev, měření sklonu svahu a dostáváte hrubý obrázek dovedností schovaných pod slovo skialpinismus.
Každý den jsme samozřejmě vyvenčili i naše ski při túrách, jenžto obvykle končívali nočními dojezdy. Výstupy s otočkami, sjezdy a opět výstupy a to vše s batohy, zkrátka těžko na cvičišti … , vždyť to znáte.
Výstup na Sněžku za krásného počasí, bez větru a parádní viditelností stál za to. Nových informací bylo hodně a musím říct, že se s nimi všichni popasovali na výbornou.
Po té, kdy jsme se v Peci rozloučili mne ještě čekala krátká přednáška pro ZŠ Davle a děti z prvního stupně.
Musím říct, že byli velmi všímavé, vše je zajímalo a dokonce nepadla obligátní otázka, co se stane když
někoho šťouchnu sondou do oka. Nikdo z nich neutrpěl úraz cepínem, mačkou, šroubem do ledu a nejvíc se
jim líbilo odpálení batohu pod taktovkou paní učitelky. Také je potěšilo, že i lavinoví pejsci mají svůj
vysílač jako obojek. Krásné setkání s dalšími lyžníky za které jsem vždy rád.
Horám zdar! Bydža