(RAKOUSKO, Silvretta 7. - 10. 4. 2010)
Silvretta – pohoří, které je i u nás velmi známým pojmem. Výstupy na Piz
Buin, Dreiländerspitze a možná i na Haagspitze patří mezi skialpovou klasiku.
Celý přechod nabízí i celou řadu dalších perfektních a především pohodových výstupů a sjezdů vhodných i pro slabší lyžaře.
My jsme se sem nyní vydali za naprosto nádherného počasí. Původní záměr, jít to celé jako kompletní traverz,
nám zkazila naprosto vyprodaná Jamtal hutte. Zvolili jsme proto variantu s ubytováním pouze na
Weisbadener
hütte (2 443 m). Heindrich, zdejší chatař nám vyšel maximálně vstříc a patří mu velký dík.
středa 7. 4. 2010
Setkali jsme se podle plánu a rychle jsme se zabalili. Bohužel nám odmítli výjezd taxíkem směrem
k Bielerhohe a tak jsme museli po svých. Odtud jsme už na lyžích šlapali směrem k
Weisbadener
hütte (2 443 m). Domluvili jsme si ale alespoň vývoz báglů a jednoho z nás a tak nám na
naše baťohy dohlížela Marcela :-) Na chatu jsme dorazili okolo 20.00.
čtvrtek 8. 4. 2010
Dnes jsme vyrazili na blízký
Rauher kopf (3 101 m). Parádní výstup
na lyžích až do sedla byl okořeněn výstupem na mačkách v perfektní stopě až na samotný vrchol. Co víc
si přát? :-))) Sjezd taky stál za to, v prudkém úvodním svahu se dal nalézt i hluboký prašan ... U chaty
pak odpolední siesta u pivka na terásce a navíc jsme si ještě před večeří zopakovali hledání s lavinovými
přístroji.
pátek 9. 4. 2010
Počasí nám stále přálo a tak jsme úplně v pohodě vystoupali téměř všichni až na majestátní vrchol
Piz
Buin (3 312 m). Sjezd byl vynikající a tak jsme si ho dali téměř v prašanu až kousek pod
chatu :-) Potkali jsme se zde také se skupinkou kluků z Horské z Krušných hor a tak byla i docela legrace
a pohoda ...
sobota 10. 4. 2010
Ráno opět modro, jen takový ledový větřík pod vrcholem. Vyrážíme směrem k našemu třetímu cíli:
Dreiländer
Spitz (3 199 m). Cesta je krásně našláplá. Pod
Obere Ochsenscharte (2 977 m) se na moment zastavujeme u dolíku, kde přesně na Velikonoce zemřela jedna holka z Německa v minilavince!!! Na hřebínku se potkáváme pouze s pár Italama a tak je vrchol brzy náš. Postup na laně je rutinní a Ivo s Michalem jdou na jistotu. Samotný dolez je velmi exponovaný a postup na mačkách vyžaduje zkušenosti. Pár fotografií a už nás chlad vyhání zpět k lyžím. Strmý svah k Obere Ochsenscharte (2 977 m) jedeme raději po jednom. Sjezd ledovcem Jamtalferner k chatě Jamtal hütte (2 165 m) byl tentokrát trochu ovlivněný jemnou krustičkou :-))). Tady se ale nezdržujeme a tak vyrážíme směrem dolů k autům. Chytáme taxíka a za pár minut jsme zase u našich aut.
S pozdravem
Tým Alpy4000.cz