(RAKOUSKO, Silvretta 27. 2. - 2. 3. 2010)

Silvretta – pohoří, které je i u nás velmi známým pojmem. Výstupy na Piz Buin, Dreiländerspitze a možná i na Haagspitze patří mezi skialpovou klasiku.

Celý přechod nabízí i celou řadu dalších perfektních a především pohodových výstupů a sjezdů vhodných i pro slabší lyžaře. 

My jsme se sem vydali tento víkend a především i díky velmi slušnému počasí, jsme si celý tento přechod perfektně užili. Šli jsme ho sice obráceně, než jsme ho původně plánovali: SILVRETTA – pohodový skialpový traverz, ale nakonec jsme se shodli, že tahle varianta byla lepší :-)


sobota 27. 2. 2010
Ve 12.00 jsme se potkali v Galtüru v Alpináriu. Rychle jsme se zabalili a pak vyrazili rolbou směrem k Bielerh?he. A odtud jsme už na lyžích šlapali směrem k Weisbadener hütte (2 443 m). Nejprve přímo prostředkem jezera a pak pěkně po vyrolbované cestičce :-)

neděle 28. 2. 2010
Počasí se nám trochu pokazilo, ale ještě to šlo a tak jsme sice zakuklení ale úplně v pohodě přecházeli přes sedlo Obere Ochsenscharte (2 977 m). Sjezd ledovcem Jamtalferner k chatě Jamtal hütte (2 165 m) nebyl sice moc hezký, zato byl celkem výživný a v silných poryvech i tak trochu nevyzpytatelný :-). Čerstvá lavina u cesty nás varovala, že vyhlášená lavinová trojka sedí a my musíme být velmi opatrní. U chaty jsme si proto potrénovali s lavinovými přístroji a Jirka si krásně užil kolmé zmrzlé vody, která tady vyrůstala ve dvou krásných ledových útvarech kousek od chaty :-)

pondělí 1. 3. 2010
Sluníčko, bezvětří, netknutý prašánek, Silvretta a my. Co si víc přát :-))) Výstup do sedla Kronen joch (2 980 m) a pak parádní a dlouhý sjezd k chatě Heidelberger hütte (2 264 m). Výhledy na všechny strany a nikde skoro ani živáčka. Na chtě nás přivítala krásný kachlový kamna a pivko s polívkou. Večer jsme raději pod tlakem předpovědi počasí podrobně připravovali závěrečnou trasu do GPSek.

úterý 2. 3. 2010
Závěrečný výstup do sedla Zeblasjoch (2 539 m) a pak asi nejkrásnější sjezd za celý tento překrásný přechod směrem ke sjezdovkám okolo Ischglu (1 377 m). A na závěr už jen taxíkem zpátky k autům, nakopírovat fotky a hurá domů :-)))