(RAKOUSKO, Otztálské Alpy 11. - 14. 4. 2013)

Otztálské Alpy patří mezi hory s minimem civilizace a svou rozlehlostí, divokostí a ledovci vás určitě nadchnou. V jejich centru se rozkládá jedna ze tří nejrozlehlejších souvislých ledovcových ploch Rakouska. Oblast Wildspitze je vyhlášeným centrem pro skialpinismus, ale také lezení ledových severních stěn.

Druhý nejvyšší vrcholek Rakouska Wildspitze (3 770 m) je u nás velmi dobře znám a výstup na něj láká mnohé ... 

Tato část Otztálských Alp se ale nejvíce proslavila nálezem nejstaršího v přírodě mumifikovaného člověka v roce 1991. Dostal jméno Otzi a v sedle Hauslabjoch najdeme i Ötziho památník.


Parádní túra tímto vyhlášeným pohořím dostala hned na úvod velkou tržnou ránu :-) Když totiž do naftového auta natankujete benzín, tak prostě daleko nedojedete :-))) Měli jsme sraz ve 14.00 a nakonec jsme od aut vyráželi až okolo 17.00! Kdyby to bylo o den dřív, asi by to nebyl problém, ale dnes se prudce oteplilo ... Vyrážel jsem se smíšenými pocity a nakonec jsme to z nástupu na Martin Busch hütte (2 501 m) vrátili hned ze začátku. Sníh mimo cestu se úplně propadal a šel z toho strach. Vrátili jsme se zpět do Ventu a po perfektní večeři jsme se vyspali v jednom ze zdejších penzionů. Vůbec jsem netušil, že se zítra na počátku této trasy odehraje tragédie ...

Ráno jsme vyráželi již přímo na další chatu v pořadí Hochjoch-Hospiz (2 413 m). Jenže hned na počátku jsme znovu musel změnit původně plánovanou trasu. Sníh byl i po ránu úplně promočený ... Rozhodl jsem se k výstupu na Vernagthütte (2 755 m). Počasí se zatahovalo postupně a nakonec se nám tam podařilo ubytovat a získali jsme tak velmi dobrou startovací pozici na následující den :-))) Odpoledne jsme si ještě vyrazili na krátký výstup, protože se udělalo pěkně.

Další den jsme měli v plánu výstup na Wildspitzi (3 770 m). Perfektní počasí, perfektní sníh a parádní výstup. Co si více přát? :-))) Závěrečné metry sice byly trochu v silnějším větru, ale to jsou prostě hory ... Sjezd byl krásný a po krátké pauze na chatě jsme se museli ještě vydat dál na Hochjoch-Hospiz (2 413 m). Výstup byl krátký a následný sjezd se snižující nadmořskou výškou proměnil v peklo. Propadali jsme se jeden za druhým skoro až na trávu :-))) Chatař nám ale připravil perfektní ubytování a večeři. Krásně jsme se vyspali :-)

Poslední den nás zavedl až k samotnému Ötzimu do sedla Hauslabjoch (3 279 m). Skvělé počasí, bylo vidět širokodaleko :-) Následný sjezd byl za odměnu až samotný traverz do Ventu. Tady jsme zůstali zírat na sesuv lavin hned v úvodu výstupu. Den předtím tady došlo k tragédii, když jedna z těchto lavin srazila jednoho guida a dva klienty do skalnaté rokle. Guide byl vrtulníkem těžce zraněný převezen do nemocnice a klientům se naštěstí nic nestalo (jeden se zachytil kleče na hraně srázu) ... 

Překvapení nás čekalo ještě ve Ventu. Byl zákaz odjet domů kvůli možným lavinám dále v údolí. Takže místo okolo 14.00 jsme odjížděli až po 18.00. Všichni skialpinisté, kteří chtěli opustit Vent se tak sešli v jediné fungující restauraci a totálně ji zahltili objednávkami na jídlo :-))) Trochu nám to připadalo, že je hospodský s lavinovými experty pěkně domluvený :-))), protože jen, co jsme dojedli a zaplatili, tak nás pustili domů :-)))