(ŠVÝCARSKO, ITÁLIE, Zermatt 9. - 13. 9. 2007)

V celém tomto úžasném hřebenu se nachází 18 čtyřtisícových vrcholů. Cesty k nim se vyznačují především dech beroucími úzkými hřebínky ...

1. etapa:
Výjezd lanovkou na Klein Matterhorn (3 820 m) a pak rychlý přechod po ledovci na bivak Bivacco Rossi e Volante (3 750 m). Tam necháváme bágly a „na lehko“ se pouštíme do kompletního traverzu Breithornu. Vřele doporučuji, nádherné lezení, pevná skála, supr sněhové hřebínky, úžasná podívaná v srdci Wallisu ... Nocleh máme v klídku, jsme tady sami.

2. etapa:
Hned brzy ráno na rozdýchání „na lehko“ sousední Pollux (4 092 m) se svými skalními partiemi. A pak opět s plnou polní nás čeká překonání Castoru (4 228 m) s hřebínkem jako břitva. V sedýlku Felikjoch (4 093 m) máme možnost se rozhodnout, zda se pokusíme přejít přes celý hřeben Liskammu. Postupně sílící vítr nás nutí sejít z hřebene a schovat se na chatě Rifugio Quintino Sella (3 620 m). Odpoledne to už cloumá celým barákem a další den ráno zkušeně ani nevstáváme. Okolo 8.00 se potkáváme se všemi, co ráno vstávali :-))) Je nám jasné, že si dneska pořádně zahrajeme šachy a mariáš!!!

3. etapa:
Ráno vyrážíme za úplně ideálních podmínek přes celý hřeben Liskammu (West – 4 479 m a Ost – 4 527 m). Sestup k sedlu Lisjoch (4 151 m) proběhl v poklidu. Pokračujeme přes Ludwigshöhe (4 341 m), Schwarzhorn (4 322 m) na Balmenhorn (4 167 m). Tyto vrcholky patří již do masivu Monte Rosy. Po krátké pauze na bivaku Cap. Balmenhorn (4 167 m) ještě vyrážíme na Vincentpiramid (4 215 m) a P. Giordani (4 046 m). To vše nalehko a celkem velice snadno! Obzvlášť výstup na posledně jmenovaný vrchol jsme si krásně užili, perfektní túra!!! Nocleh trávíme v bivaku Cap. Balmenhorn.

4. etapa:
Další den hurá na Parrotspitzi (4 432 m), na Signalkuppe (4 554 m) s návštěvou nejvyšší chaty v Alpách - Cap. Regina Margherita, výborné místo na snídani :-))) Chata sice už byla oficiálně zavřená, ale ve winterraumu to docela žilo. Po jídle a čaji pokračujeme dál na Zumsteinspitzi (4 563 m). Další cesta nás zavádí do úžasně strmého a úzkého hřebínku. Tady často ale i dneska končí celá řada skupin a to včetně těch, které jsou vedené gajdy. My jako jedni z mála pokračujeme dál. Dufourspitze (4634 m), nejvyšší vrchol Monte Rosy stojí opravdu za to. Pak ještě hurá přes sedlo Silbersattel (4 515 m) na Nordend (4 609 m). Tak a ještě bezpečně sestoupit přes Monte Rosa Hűtte (2 795 m) na železniční stanici Roteboden a tenhle super maratón je úspěšně za námi!!!