Původní plán byl trošku jiný - dva dny ježdění s rodinkou v Antoníčkově prašanových pláních, jenže ... jenže plány jsou jedna věc, realita věc druhá ... Nakonec přesně na tyto dva vyšlo zatím asi úplně to nejhorší možné počasí
A tak jsme museli změnit plány. Vyrazili jsme do Innsbrucku, na jejich vyhlášenou lezeckou stěnu. Honzík se vrhnul do lezení s plnou silou a já tak mohl zase po nějaké době s úžasem sledovat jak mu to jde a jaké udělal pokroky. Tyhle pohledy a zjištění se žádnýmu tátovi jen tak neomrzí