(SLOVENSKO, Vysoké, Nízké a Západní Tatry 7. - 10. 2. 1009)

Kurz určený především na rozpoznávání lavinového nebezpečí přímo v terénu, správné volby trasy výstupu ale i sjezdu ...

Žiarská dolina - dole mokrý sníh a hned vedle k vidění základová lavina z posledního masivního oteplení v dolních částech svahů. Sněhový profil prozradil ale také velmi nestabilní vrstvičky uvnitř vrstev. V ústí žlabu ze Smutného sedla jsme horní vrstvy uvolnili jen při prvním skoku. 

Salatín - přes noc napadl prašan, který byl z určitých svahů vyfoukán. Nebezpečí nakonec nebylo aktuální díky jemu. Rozhodující se opět ukázala vrstvička nestabilního sněhu uvnitř sněhového profilu. Vydrápali jsme se na Přední Salatín a pak jsme ještě zamířili na Salatín přímo. Skončili jsme ale opět v ústí centrálního žlabu. Sjezd zpátky k lanovce byl krásný a někteří si ho dali ještě jednou :-)))

Velká Studená dolina - krásné počasí, ale už celou noc fouká silný západní vítr. Když jsme přijížděli blíž k Vysokým Tatrám, byl krásně patrný výrazný přesun sněhu do závětrných částí. Plánovaný výstup na Zbojnickou chatu proto musel být velmi opatrný. Hned při vstupu do Velké Studené doliny, jsme se na bezpečném místě zastavili, před námi šlapal pouze nosič. Pak se ozvalo žuchnutí a za několik vteřin k nám dorazil bílý oblak sesuté prachové laviny. Nosiče jsme už neviděli. Vrátili jsme se všichni zpátky. Kolega z místní horské zavolal vysílačkou pro pomoc přímo na HZS, já vyrážel sprintem podívat se za nosičem. Nakonec je jeho krosná patrná, jak se kývavým pohybem pomalu sune dál vzhůru údolím. Nosič měl kliku. Při návratu zpět si ještě všímáme horolezce, který hodně rychle slézá dolů po ledovém výšvihu přímo pod Veverkovým žlabem, který se právě před pár minutami vysypal. Voláme na něj, jestli je v pořádku. Teprve pak si všímáme ještě jednoho, mávají na nás, že vše je OK. Právě přes ně přelítla prachová lavina, jinak vše v pohodě :-))) Odvoláváme poplach. Po krátké rozvaze vyrážíme opatrně dál. Cca po půl hodině padají za sebou dvě další laviny z Královského a opět z Veverkového žlabu. Máme obavu o sestupující horolezce, manželský pár, kteří v tom okamžiku právě mohli procházet v místě zasažení. Obzvlášť lavina z Královského žlabu byla silná a vletěla až do protisvahu. Jak jsme se pak mohli přesvědčit, vysekala novou část lesa. Nemohli jsme se pohřešovanému horolezeckému páru telefonem dovolat a tak jsme trochu znervózněli. Mezitím z druhé strany doráží hlídka HZS na skútru, kterým se podařilo navázat kontakt se sestupujícím manželským párem horolezců. Lavinu přežili schováni pod kamenem, opět neskutečné štěstí!!! Tentokrát měla lavina opravdu ohromnou sílu, dnes se již oba po druhé narodili :-))) I my jsme se nakonec po kontrole laviniště lavinovými přístroji rozhodli raději sestoupit dolů a nepokoušet dál náš osud. Spolu s námi sestoupili i obě naprosto vyděšené turistky.

V rámci lavinového kurzu jsme toho zažili až dost a to nás ještě čekala krapet divoká a zasněžená cesta domů ...