Do této doby jsem setkání s čerty a Mikulášem bral nejprve v dětství jako celkem stresující zážitek, kdy jsem se zajíkal strachy a usilovně a až hystericky přednášel naučené básničky.

Později jsme naopak s klukama čerty honili my a „trestali“ je poplašňáky a kouličkovou smrští : -))) Pak dlouho nic a vloni jsme byli na návštěvě na Richtrovkách a tam jsem mohl z povzdálí sledovat cvrkot kolem čertů a Mikuláše znovu. A při pohledu na totálně vyděšené a vystresované a plačící děti spokojeně zavzpomínat s pivem v ruce na své šťastné dětství :-)))

Letos jsme sem na Richtrovky dorazili znovu. A tentorát i v naší kompletní rodinné sestavě :-) A já se moc rád ujal své nové role táty, který předhazuje své milované dítko mocnostem pekelným :-))) Jenže Honzík je tak hodnej, že ho naši speciální a hodně drsní krkonošští čerti s pořádnejma ocasama vůbec nechtěli :-))) Honzíčka naopak nejvíce zaujala krásná a blyštivá hvězdička na Andělově čele, tam mohl oči nechat :-)