PALCOVÁ METODA PRO STABILITU SNĚHOVÉ POKRÝVKY

V posledních letech se pracovníci Střediska lavinové výstrahy Bavorského zemského úřadu pro životní prostředí intenzivně zabývali dvěma testy stability sněhové pokrývky Extended Column Test (ECT) a Kleiner Blocktest (KBT). Ukázalo se, že výsledky obou testů jsou velmi srovnatelné a že KBT i ECT jsou stejně vhodné pro vyjádření ke stabilitě sněhové pokrývky. Vyvinuli proto nástroj, s jehož pomocí lze výsledky testů sněhové pokrývky přímo převést na konkrétní informace o riziku uvolnění sněhových deskových lavin na jednotlivých svazích. Vyžaduje to základní znalosti z lavinové problematiky a způsobu provedení obou testů.
Text, obrázky: Christoph Hummel, Franziska Ehrnsperger a Thomas Feist

NOVÉ STUPNĚ STABILITY SNĚHOVÉ POKRÝVKY - EAWS

Obr. 1 Nová matice EAWS pro stanovení stupně lavinového nebezpečí. Dvě dříve oddělené matice pro samovolné uvolnění a uvolnění v důsledku dodatečného zatížení byly převedeny do jedné matice.

Současně byly vytvořeny čtyři třídy stability sněhové pokrývky: "velmi špatná", "špatná", "střední" a "dobrá" stabilita. Třída stability "dobrá" není v matici uvedena, protože se rovná "nelze očekávat žádné laviny", a proto automaticky vede k 1. stupni lavinového nebezpečí.

Obr. 2 Čtyři třídy stability sněhové pokrývky EAWS a jejich význam z hlediska rizika uvolnění laviny.

STRUKTUROVANÝ POSTUP HODNOCENÍ NEBEZPEČÍ DESKOVÉ LAVINY

Obr. 3 Schematické znázornění strukturovaného postupu pro analytické posouzení nebezpečí uvolnění sněhové desky na jednotlivých svazích. "Procesní myšlení" se týká pochopení vzniku a přeměny struktury sněhové pokrývky a přenositelnosti lokálně získaných poznatků o struktuře sněhové pokrývky na celkový terén. Termín "Pohled do sněhové pokrývky" označuje vše, co vede k získání znalostí o lavinovém nebezpečí prostřednictvím vědomého zkoumání struktury sněhové pokrývky (např. testy sněhové pokrývky).

Během analytického posouzení rizika sněhové deskové laviny kontrolujeme z bezpečného místa, zda na daném svahu existují fyzikální podmínky pro pád sněhové deskové laviny.

TESTY SNĚHOVÉ POKRÝVKY ECT A KBT

Existuje řada testů stability sněhové pokrývky pro posouzení rizika suchých sněhových deskových lavin. KBT se osvědčil v Bavorské lavinové výstražné službě. Na mezinárodní úrovni ECT převážil nad složitějším "Rutschblockem" (RB) díky své praktičnosti. Až donedávna však neexistovala žádná jednoduchá a intuitivní metoda, která by vedla přímo z výsledku testu k výroku o stabilitě. Většina dosud publikovaných interpretací zkoušek byla vyvinuta ve vědeckém kontextu a pro praktické použití je jejich vhodnost omezená. A pro praktické použití jsou vhodné pouze částečně.

V průběhu posledních tří zim se toto podařilo. Bavorské středisko lavinové výstrahy zařadilo do výcviku Bavorské lavinové výstražné služby kromě KBT také ECT. Bavorská lavinová výstražná služba se intenzivně seznámila s těmito oběma testy a jejich výhodami a samozřejmě nevýhodami.

Největší rozdíl v provedení testů je směr, ze kterého se je testovací blok zatěžován: ze strany v KBT a ze shora v ECT. V praxi oba testy poskytují srovnatelné výsledky a navíc se vzájemně doplňují a především potvrzují.

CO TO ZNAMENÁ?
Někdy se výsledky testů na stejném místě mohou výrazně lišit od sebe navzájem.
Pokud tomu tak je, pak jeden z testů obvykle odhalí potenciální slabou (nestabilní) vrstvu, kterou druhý "přehlédne".
V mnoha situacích je proto smysluplné provést oba testy!


S KBT lze slabé vrstvy spolehlivě odhalit i ve velkých hloubkách nebo v měkkém sněhu.
ECT zase poskytuje jasnější informace o vzniku a šíření trhlin.

S pomocí znalostí, které kompetentní tester získá při pohledu do sněhové pokrývky, a pochopení toho, které procesy probíhají ve sněhové pokrývce, lze obvykle vše zjistit a případné rozdíly vysvětlit. Tímto způsobem lze dospět k jasným a především bezpečným závěrům a užitečným tvrzením o sněhové pokrývce a její stability.

Obr. 4 Malý blokový test (KBT) Pomocí KBT lze spolehlivě odhalit slabé (nestabilní) vrstvy i ve velkých hloubkách nebo při měkké sněhové pokrývce.

Obr. 5 Rozšířený sloupcový test (ECT) často poskytuje jasnější informace o vzniku a šíření trhlin.

Obr. 6 Stupně zatížení pro KBT a ECT.

PALCOVÁ METODA - OD VÝSLEDKU TESTU KE TŘÍDĚ STABILITY

Testy sněhové pokrývky poskytují informace o pravděpodobnosti vzniku trhlin a jejich šíření. Pomocí nově vyvinuté Palcové metodě se oba faktory nejprve posuzují odděleně a teprve poté se zkombinují.

Výsledky zkoušek ECT a KBT mohou být jednoduchou metodou k určení čtyř stupňů stability sněhové pokrývky EAWS (srov. (viz obr. 3):

PRVNÍ PALEC: VZNIK TRHLINY, LOMU
Úroveň zatížení, při které dojde ke vzniku trhliny, zlomu, je ukazatelem tendence působení slabé (nestabilní) vrstvy ke vzniku této trhliny (zlomu). V rámci ECT pomáhají hraniční "lomová čísla" 11 a 22 přiřadit výsledky zkoušky do tří kategorií "pravděpodobný vznik lomu" (= palec dolů), "možný vznik lomu" (= palec ve střední poloze) a "nepravděpodobný vznik lomu" (= palec nahoru). U KBT se jedná o tři stupně, kterými je testovací blok poklepáván (lehké, mírné nebo silné poklepávání). Zkušení uživatelé KBT mohou při posuzování iniciace trhliny otočit palec ve směru "méně nebezpečné", pokud je iniciace trhliny nepravděpodobná vzhledem k hloubce slabé (nestabilní) vrstvy a tvrdosti sněhu nad ní.

DRUHÝ PALEC: ŠÍŘENÍ TRHLINY
Druh trhliny, lomu je ukazatelem toho, zda se lom může ve slabé (nestabilní) vrstvě šířit. Výsledky ECT s úplným šířením lomu (ECTP) odpovídají hladkým lomovým plochám v KBT (= palec dolů), výsledky ECT s částečným šířením lomu (ECTpp), stejně jako drsné lomové plochy v KBT, je třeba klasifikovat jako střední (= palec uprostřed) a výsledky ECT bez šíření lomu (ECTN), stejně jako výsledky KBT se stupňovitými lomovými plochami, lze považovat za indikaci, že se lomy ve slabé vrstvě nešíří (= palec nahoru).

KOMBINACE VZÁJEMNÝCH POLOH PALCŮ
vede k jedné ze čtyř tříd stability EAWS, jak je znázorněno na obr. 7.
V rámci strategie řízení lavinových rizik je třeba posoudit riziko uvolnění laviny tímto způsobem také s ohledem na bezprostřední následky případného pádu laviny.

S přihlédnutím k "lidskému faktoru", kterému se zejména v rekreačním sportu nikdy nevěnuje příliš velká pozornost, lze pak odvodit správná opatření v chování: například dodržování bezpečnostních rozestupů při výstupu, důsledná jízda po jednom při sjezdu nebo vyhýbání se jednotlivým podezřelým svahům a volba bezpečnější alternativy.

Obr. 7 Metoda palce pro převod výsledků testů ECT nebo KBT do jedné ze čtyř tříd stability sněhové pokrývky EAWS.

ZÁVĚR

Bavorská lavinová výstražná služba již úspěšně vyzkoušela metodu palce v kurzech. Začátečníci i pokročilí lyžaři dokázali během krátké doby převést výsledky testů do spolehlivých výroků o stabilitě sněhové pokrývky. Předpokladem pro to je naučit se pomůcky pro dva testy sněhové pokrývky.

Ti, kteří mají větší základní znalosti, mohou při analýze sněhové pokrývky získat další informace (struktura sněhové pokrývky, tvrdost a tvary zrn jednotlivých vrstev atd.), které lze využít k dalšímu upřesnění hodnocení rizik. Zejména informace o tloušťce a tvrdosti vrstvy (vrstev) ležící nad slabou (nestabilní) vrstvou mohou ovlivnit výrok KBT o vzniku trhlin ve směru "lepší stability".

Protože však oba aspekty mají tendenci chovat se v opačném směru, pokud jde o potenciální velikost laviny, vyžaduje použití této volnosti při interpretaci testu větší znalosti lavinové vědy.

Na zavedení ECT do výcviku bavorského lavinového výstražného střediska nyní navazuje metoda palce, praktický a standardizovaný postup pro vzájemnou interpretaci výsledků testů KBT a ECT k posouzení nebezpečí suchých deskových lavin. Lavinové komise mohou pomocí palců jasně komunikovat jako skupina a středisko lavinové výstrahy od této novinky očekává, že v budoucnu zajistí ještě jednotnější informace od svých pozorovatelů v terénu.

Zkušení skialpinisté, freerideři, ... mohou tuto metodu využít k lepšímu ověření informací z hlášení lavinové situace v terénu.

Každý test sněhové pokrývky není v zásadě ničím jiným než selektivním pozorováním komplexní reality. Proto by se výsledek testu neměl při posuzování rizika a následném rozhodování - lyžovat či nelyžovat - nikdy přeceňovat.

Nicméně každý, kdo provádí mnoho testů sněhové pokrývky, kdo se učí o lavinách a cvičí se při pohledu na sněhovou pokrývku v kombinaci s uvedeným analytickým myšlením, si dlouhodobě vylepší své schopnosti při posuzování jednotlivých svahů.