tzv. „renesanční“ muž jehož záběr byl ohromný. Známý je například mimo jiné jeho
fyzikální zákon Hookův zákon o přímé úměrnosti velikosti deformace a napětí v deformovaném tělese.
Roku 1665 publikoval obsáhlou knihu
Micrographia, která obsahovala mnoho skic a zobrazení
jeho mikroskopických i makroskopických pozorování. Naleznete v ní i mnoho precizně rozkreslených sněhových
krystalů, které jako první odhalují v určitém komlpexu jejich komplikovanou symetrii. Tyto vyobrazení
ale kupodivu nevycházejí přímo z přírody, vycházejí především z pozorování dánského lékaře, matematika
a bohoslovece Thomase Bartholina publikované v
De Nivis Usu Medico Observationes Variae (1661),
který se snažil využívat mrazivých směsí sněhu a ledu pro anestézii.
Je mu také přisuzováno zavedení biologického pojmu buňka, Pro svá pozorování používal jednoduchý mikroskop,
který dále zdokonalil Anton van Leeuwenhoek, jenž bývá považován za zakladatele mikrobiologie.
Mezi další vynálezy Roberta Hooka patří: anemometr, teploměr, univerzální kloub, vodováha, hodiny na pružinu
a hodinový nepokoj, irisovou clonu, zaměřovací kříž u dalekohledu. Mimo jiné také objevil gravitační zákon
dříve než Newton, ten ale ve své publikaci Hookea nezmiňuje.
Robert Hooke
- více o něm