Bernina - Malé Velké pohoří, divoké ledovce, ostré skalní a sněhové hřebeny, neskutečné výhledy, ... Pohoří na hranici Švýcarska a Itálie. Ve Švýcarsku náleží do kantonu Graubünden a v Itálii do provincie Sondrio. Je součástí Rétských Alp (italsky Alpi Retiche, německy Rätische Alpen). Nejvyšším vrcholem je Piz Bernina (4 049 m) a je nejbližším čtyřtisícovým vrcholem z České republiky.
KOMPLETNÍ TRAVERZNabízená túra vede přes nejvyšší vrcholy tohoto pohoří a tvoří jeho velmi atraktivní přechod přes vrcholy: Piz Bernina (4 049 m) a Piz Palü (3 901 m). Můžete ji uskutečnit za dva až tři dny. Pozor: jsou nutné dostatečné zkušenosti s pohybem po ledovci, ve strmém sněhovém a skalním terénu, s pohybem po ostrých hřebenových partiích, ...
Zaparkovat auto asi nejlépe na parkovišti u dolní stanice lanovky Diavolezza (Endgadin, St. Moritz). Poté vlakem sjet do městečka Pontresina. Odtud se dá jít buď pěšky a nebo využít koňského povozu a dostat se do údolí Val Roseg (1 999 m), cca 1 - 1,5 hodiny. Odtud po turistické cestě na chatu Capanna da Tschierva (2 584 m). Doporučuji po ubytování se, vyrazit směrem vzhůru po nástupové cestě a podívat se kudy vede za světla, za dne.
Brzy ráno se vyráží z chaty směrem pod sedlo Fuorcla Prievlusa (3 430 m). Cesta je místy nepřehledná, ale místy jsou na kamenech umístěny odrazky. Při nástupu na ledovec pod sedlem je dobré se navázat na lano, nasadit mačky, použít cepíny a doporučuji i horolezckou přilbu (kvůli možnému pádu kamenů ). Za dobrých sněhových podmínek je výstup ve vyšlapaných stopách celkem jednoduchý, pokud to už nejde, vede v levé části krátká ferátka přímo po skalách (kudy přesně naleznete dole v chatě).
Ze sedla nás čeká skalní úsek cca II. - III. (1 - 2 místa cca IV.). Parádní lezení s neskutečnými výhledy. Naleznete zde postupové jištění (nýty). Zhruba v polovině skalního hřebínku se po polici uhýbá doleva ke sněhovým svahům. Při kraji vzhůru do sedla (3 574 m) a pak již přímo na Biancograt. Výstup je závislý na podmínkách (ideální firnový svah s vyšláplou stopou, špatné je čistý led a nebo příliš nového sněhu). Na konci sněhového hřebenu přelézáme dále po skalním hřebínku. Ten nás zavede k malé věžičce, ze které se dá slanit (kruh) do sedýlka (nýt). Následuje krátké přelézání hřebínku a opět se dá část slanit. Následný výstup na vrchol Piz Berniny (4 049 m) podél hřebínku je již bez větších komplikací.
Biancograt (úvodní lezení v plném létě) 😊
Biancograt (předvrcholový hřebínek v plném létě) 😊
Sestup přes Spallagrat nás opět povede podél hřebene. Místy je výhodné slaňovat kratší úseky. Ze samotného hřebene sestoupíme nebo slaníme žlábkem do svahu. Odtud sestoupíme přímo na chatu Rifugio Marco e Rosa (3 597 m). Tady se dá samozřejmě přespat anebo, pokud nám čas dovoluje, je možné vyrazit dál 😊
Z chaty Rifugio Marco e Rosa si to namíříme pod Bellavistu (3 922 m), trasa vede táhlým ledovcem a postupně se zvedá a v samotném závěru zabočíme vpravo do sedla Fuorcla Ballavista (3 688 m). Z tohoto bodu se táhne nádherný i když trochu dlouhý hřeben Piz Palü (3 901 m). Skalnaté úseky jsou v pevné skále a v závěru přecházejí do sněhových či ledových ostrých hřebenových partií. A opět neskutečné výhledy, super expozice, ... Z nejvyššího bodu pak postupně sestupujeme až do sedla pod vrcholem a pak se stočíme do ledovce Vadret Pers. Přes celkem divoké trhliny sestoupíme až do jeho spodních partií, kde odbočíme doprava na pěšinu vedoucí k Berghausu Diavolezza. Tady máme možnost ubytování se špičkovou večeří a snídaní a nebo, pokud stihneme lanovku, můžeme sjet až dolů ke svému autu.