Nadešel čas druhého skialpového kurzu, který se stejně jako ten předchozí nesl v duchu lavin, strategie pohybu v terénu, seznámení s výbavou od vyhledavače po pásy a v našem případě došlo i na celkem jasné vysvětlení , jak vypadá silný vítr.

Noční výstup od parkoviště proběhl již čistě na pásech s poměrně slušným dochozím časem. Sobotní hrátky s pípáky, sondami a lopatami, zahájili tu aktivnější část kurzu a to za krásného počasí, které se ovšem mělo začít měnit.

Z důvodu vichřice, které byla hlášena na pondělí, jsem pro jistotu vyrazil na celodenní výlet s praktickými ukázkami již v neděli a to zcela neobvykle směrem na Špindlerův Mlýn. Na zpáteční cestě po skialpové trase vedoucí přes Stoh, přišly ke slovu i mačky, díky kterým se nám povedl traverz sjezdovky.

Předpověď na pondělí neměla chybu. Sněžka v nárazech 185 km/h dala jasně najevo, že nechce být obtěžována turisty jakékoliv národnosti v teniskách či mačkách. Naštěstí pro nás je v oblasti dost závětrných svahů na kopání sněhového profilu a trénování skialpinistických otoček. Pravda, tuto zábavu na louce bez větru, nám okořenil větrný vír s odhadovanou rychlostí 110km/h, dle kamaráda Honzy- strážce Poštovny na Sněžce. Naštěstí nikoho nesmetl a ten utržený strom, který přistál vedle mne byl jen perlička na dortu.

Úterní odjezd k autům za krásného počasí, beru již jako tradici. Další skupina se seznámila s krásami i náročností skialpinismu a já jen doufám, že se i díky kurzu nedostanou do zbytečně nebezpečných situací a pokud ano, budou si umět poradit.

SKOL! Bydža