(ŠVÝCARSKO, ITÁLIE, Bergell 11. - 13. 8. 2015)
Nejkrásnější lezení podobného druhu v Alpách!!!
PIZZO BADILE (3 305 m) - žulová katedrála
TROCHA NAŠÍ HISTORIE
Kdysi dávno jsem tuto oblast navštívil ještě jako "neguide". Vzal mne sem kamarád a náš plán byl, že se
svými polovičkami "
přeci vylezeme Cassína" ... Já jsem v té době vůbec neměl představu,
o co půjde. A pak když jsem TO uviděl na vlastní oči, málem jsem upadl. Pyšně se k nebi tyčící neskutečně
obrovský skalní obelisk prostě bral dech. Tisíc metrů žuly je prostě kilometr žuly nad vámi :-))) Nikdy
jsem na vlastní oči neviděl něco podobného ...
Trochu jsem tehdy přehodnotil plány a nejprve jsme se pustili do "
Nordkante" nebo také
"
Spigolo nord". Jedná se o naprosto uhrančivou hranu, která se prudce vypíná nad vámi
a velmi, velmi ostře odděluje obávanou SV stěnu od zbytku hory. Lezení cca 25 - 30 délek v pevné žule
v celkem příjemném sklonu neustále IV. – IV.+ (a asi ve dvou až třech místech V. a kousek). Štandy jsou
řešeny masivními kruhy s dobrým stáním :-)))
A po šíleném slaňování jsme se tehdy další den pustili i do "
Cassina". Tahle kolmá a
tmavá zeď opravdu bere dech a bylo to od Cassina v roce 1937 spíš úmělecké dílo než jen takový obyčejný
prvovýstup. My ho tenkrát šli klasifikací V+ (VI-), A2, B5!!! B5 to je, jako když takovouhle „pecku“ lezete
sice s nádhernou, velmi šikovnou a nebojácnou babou, ale která v životě nikdy předtím nelezla a poprvé
v životě někoho musí na štandu jistit :-))) Výstup se sestupem (cca 25 délek slanění) nám tehdy trval
přesně 24 hodin!
DNEŠNÍ PLÁN
Náš plán byl tentokrát jasný. Nejprve dojít na chatu
Capanna Sasc Furä (1 904 m). V klidu
se vyspat a druhý den si užít neskutečně exponované lezení na
Nordkante (Spigolo nord).
Sestup jsme naplánovali normálkou na jih do Itálie na chatu
Rifugio Luigi Gianetti (2
534 m). A druhý den na pohodu "sestup" přes dvě sedélka
Passo Porcellizzo a
Passo
Della Trubinasca dolů k autu.
DNEŠNÍ SKUTEČNOST
Výstup na první chatu proběhl dobře, jen si pamatujte v St. Moritzi si lezečky prostě nepůjčíte a ani
nekoupíte (když je zapomenete doma :-)
Na chatě se večeřelo na dvakrát a vše probíhalo náramně až do momentu, kdy noclehárny vstoupil jeden povedený
Švýcárek a hned od začátku nasadil vysokou laťku v chrápání (v noci jsem ho byl dokonce i osobně budit!!!).
A ten stejný nemohl prostě vstávat ve 4.00 jako všichni ostatní! Potřeboval všechny po švýcarsku předběhnout
a tak s kolegou vstávali již ve 3.00 a v pohodě se začali hned nahlas domlouvat, co a jak ...
Po snídani v normálním čase jsme začali stoupat k hraně my ostatní a již za rozednívání jsme se začali
navazovat na lano. Tady je více než zřejmé, že se nebude moci moc předbíhat. Začínali jsme v klidu v zadních
pozicích. Parádní lezení v pevné žule bylo nádherné. Úseky "na tření" se střídali s menšími stěnkami a
my nabírali velmi rychle výšku. To, že když se dva Švýcaři spolu baví na dva metry tak, že na sebe řvou
jsme si uvědomili právě teď na štandech. Zvlášť, když vám ten jejich řev ještě dlouho rezonuje v helmě
:-))) Do toho se přidal jeden bláznivý Ital, který i v těch nejtěžších momentech musel prostě předbíhat
a se svoji parťačkou lezli průběžně přes nás všechny. Byl bych to schopný možná i pochopit, kdyby nám
takhle prostě v klidu zmizel z dohledu, ale oni po dvou hysterických délkách zůstali stát na štandu a
všichni je zase pracně přelézali ... Nám se pak podařilo tomuto trochu šílenému chumlu ulézt pryč a pak
už jsme si lezli krásně sami. Pocity při dolézání k vrcholu byly nádherné. Naprostá expozice a téměř konstantní
obtížnost nás nutily k neustálé koncentraci. U vrcholového obelisku jsme byli sami, dali jsme si krátkou
pauzu, konečně sundali lezečky a pak hurá do Itálie na chatu. Někteří to budou mít ještě dlouhý :-)))
Italská chata byla naprosto pohodová a po dvou rádlerech jsme šli dospávat noc předchozí. Další den nás čeká "jen" cca 8 hodinový odpočinkový "sestup" k autům. Výhledy jsou ale úžasné a tak není kam spěchat ...
S pozdravem
Tým Alpy4000.cz