Členství v:
Ikar-Cisa eaws UIAGM Česká asociace horských vůdců

Laviny - Info EXPERT - lavinová neštěstí

Úvod a PDF soubory Info BASIC Info EXPERT Lavinový workshop Lavinové katastry Odkazy, zdroje Kurzy


LAVINY – INFO EXPERT


Laviny Info EXPERT
„ODBORNÍCI POZOR!
LAVINA NEVÍ, ŽE JSTE ODBORNÍCI!“


ANDRÉ ROCH

Informace o lavinách

Horská služba Logo Alpy4000.cz

LAVINOVÁ NEŠTĚSTÍ

Na tomto místě jsme se rozhodli uvádět popisy a především rozbory některých vybraných lavinových neštěstí a záchranných akcí. Nehledejte v tom prosím snahu o senzaci, snažte se spíš poučit ...

VYBRANÁ LAVINOVÁ NEŠTĚSTÍ

26. 12. 2008 – Krkonoše, Pramenný důl
13. 2. 2009 – Jeseníky, Velký kotel

26. 12. 2008 – Krkonoše, Pramenný důl

Laviny v Krkonoších hned v úvodu zimy 08/09:

V Krkonoších je celkem málo sněhu. Díky střídání mrazu, námraz, mrholení a oblev docházelo k výrazné tvorbě ledových krust. Ty buď měkly nebo ztuhly podle průběhu teplot ve velmi tvrdé vrstvy. Všechny výše uvedená data a především sněhové přírůstky se měří na Luční boudě (1 410 m). A právě díky tvrdým ledovým krustám a silnějšímu větru se na tomto místě neprojevily sněhové přírůstky nějak markantně. Na závětrných částech žlabů ale sněhu výrazně přibývalo i když nesněžilo. Vždy se ale jednalo pouze o části svahů, které byly navíc zcela jasně patrné. Sníh napadaný na celou plochu plání v okolí Luční boudy tak byl kompletně sfoukávaný a jeho výška rapidně rostla především v závětrných místech.

V údolích či nižších částech Krkonoš se tato situace nijak zvlášť neprojevovala. Ale v hřebenových partiích tomu bylo naopak. Proto byl také zvýšen lavinový stupeň 14. 12. 2008 na 2. Tento stupeň byl tehdy omezen pouze na severní svahy, tedy především na Polsko a to i přesto, že všude jinde byla minimální sněhová pokrývka. Pak došlo k další oblevě a poté znovu k mrznutí se sněžením a navíc se změnou směru a rychlosti větru. Důkladné promrznutí všech vrstev umožnila především slabá sněhová pokrývka.



21. 12. 2008 – MODRÝ DŮL (MAPA REPUBLIKY) – PRVNÍ VAROVÁNÍ

Dva lyžaři sjíždějící okolo 14.20 z Modrého sedla podél Mapy republiky utrhli lavinu. Výška odtrhu dosahovala místy až ke 2 m. Délka odtrhu cca 100 - 150 m a délka laviny do 200 m. Lavina byla povrchová a ze suchého sněhu. Nikomu se naštěstí nic nestalo. HS byla od prvních vteřin v pohotovosti, a to včetně psovodů. Sesuv byl přímo zaregistrován a pečlivě monitorován. Lyžař, který lavinu utrhnul z ní naštěstí vyjel do bezpečí.

Na tuto lavinově nebezpečnou situaci ukazovaly i naše sněhová měření, která okamžitě zveřejňujeme v naší lavinové předpovědi:

lucnikotle
Luční bouda 18. 12. 2008
K LB 081218
Jižní svahy Kotle 23. 12. 2008
K K 081223

26. 12. 2008 – PRAMENNÝ DŮL

Směrem ke střední části tohoto mohutného svahu najížděli okolo 13.00 traverzem 3 skialpinisté. Dojeli až na hřebínek oddělující dvě lavinové dráhy. Tady se jim začala zdát situace nebezpečná a proto nasadili pásy a začali stoupat po hřebínku směrem nahoru k Luční hoře. Při jedné z otoček se bohužel dostali za okraj odtrhové zóny a uvolnili tak lavinu (střihový efekt).

Sněhové podmínky, tvar dráhy, historie:
V tomto místě se nacházela velmi tvrdá čerstvě nafoukaná tvrdá sněhová deska na ledovém podkladu. Těsně nad ledem se ale ještě nacházela navíc vrstvička méně stabilního suchého sněhu (patrný přechod mezi formami okrouhlozrnitého a hranatozrnitého sněhu). Uprostřed svahu tloušťka čerstvě nafoukané a silně ubité vrstvy dosahovala cca 1 – 1,6 m (výsledek předchozího výrazného působení větru). Délka odtrhu byla cca 250 m, délka laviny cca 520 m. Sklon svahu se v samotném středu odtrhové zóny pohybuje mezi 40° – 45°, v místě odtrhu přibližně do 35°. Na samotných okrajích a v místě narušení stability svahu byla vrstva nafoukaných desek silná přibližně 30 – 40 cm. Kompletní parametry laviny jsou uvedeny až v samotném závěru.

Tento svah rozhodně nepatří mezi nejnebezpečnější Krkonošské lavinové svahy, ale laviny se tady sesouvají celkem často. Nezřídka se tyto jednotlivé lavinové dráhy dokáží spojit v jednu mohutnou lavinu a pak si takováto velká lavina proráží cestu i vzrostlým lesem v Dlouhém dolu po turistické cestě. Délka takovýchto úctyhodných lavin přesahuje i 1 km. Za zajímavost stojí i fakt, že mohylka postavená na cestě u ústí tohoto žlabu na památku smrti Otíka Červinky v lavině 8. 3. 1953, je těmito velkými lavinami kupodivu přeskakována.

V tuto dobu byl vyhlášen 2. stupeň lavinového nebezpečí s tímto komentářem:
Vlivem silného větru může být místy uloženo větší množství sněhu - možnost tvorby deskových lavin. Platí 2.stupeň lavinového nebezpečí z 5-ti dílné mezinárodní stupnice! Tendence lavinového nebezpečí: setrvalá. Při plánování tůry se informujte na Horské službě.

Podrobná charakteristika stupňů lavinového nebezpečí





mulda
Červinkova mulda 27. 12. 2008
K ČM 081226
PRŮBĚH NEHODY A NÁSLEDNÁ ZÁCHRANNÉ AKCE:

Směrem ke střední části tohoto mohutného svahu najížděli okolo 13.00 traverzem 3 skialpinisté (dvě ženy a jeden muž). Dojeli až na hřebínek oddělující první dvě lavinové dráhy. Tady se jim začala zdát situace nebezpečná a proto nasadili pásy a začali stoupat po hřebínku směrem nahoru k Luční hoře. Při jedné z otoček se bohužel dostali za okraj odtrhové zóny a uvolnili tak lavinu. První v pořadí zůstala nad odtrhem a zavolala telefonem pomoc na 158 (Policii). Přes 155 (LZS Liberec) se tato informace dostala na centrálu Horské služby ve Špindlerově mlýně (13.25). Skialpinistka oznámila, že nikdo z nich nemá u sebe lavinový přístroj, sondu a lopatu. Bylo ji doporučeno, aby se pokusila alespoň v rámci svých možností prohledávat lavinu zrakem a sluchem.

V první fázi byli povoláni psovodi, kteří měli ten den pohotovost. Ti se ve 14.00 dostali na místo neštěstí také jako první (přibližně po 35 minutách po zavolání!). Bezprostředně informovali centrálu o rozsahu neštěstí a doporučili nejbezpečnější přístupovou trasu pro ostatní záchranáře. Rozdělili si prozatím lavinu na dvě části a začali okamžitě s pátráním. Lavinu překontrolovali raději i pomocí lavinových přístrojů. V dolní části ještě navíc museli pomoct z vyhrabáním zčásti zasypaného ale živého skialpinisty. Ten byl původně zasypán celý, ale rukou si byl schopen ihned po zasypání udělat prostor před obličejem směrem k povrchu. Svoji nezasypanou kamarádku si tak mohl přivolat voláním o pomoc. Sjel v lavině po ledovém podkladu cca 450 m a přitom přeskočil dva prahy! Dolní vodopád měl v tuto chvíli výšku přibližně 6 m! Na noze měl ještě stále připnutou jednu lyži s pásama. Podle jeho slov se mu ale nic nestalo. V této fázi hrozilo navíc akutní nebezpečí sesuvu další laviny, místo tohoto sesuvu bylo přímo nad ním. Byl vyproštěn za pomoci psovoda ale především díky své nezasypané kamarádce a oba pak byli umístěni na okraji laviny v bezpečí.

Téměř okamžitě poté byla nalezena psem čepice pohřešované skialpinistky zhruba ve 20 – 30 cm hloubce pod sněhem poblíž místa nálezu zčásti zasypaného skialpinisty. Po několika minutách byl hlášen nález z horního prostoru laviny. Oba psi proto prověřovali toto místo. Na místo byli povoláni první záchranáři se sondama, kteří mezitím dorazili. O něco později (14.25) druhý nález těchto dvou psů. První pes označil místo cca 8 m od zasypané. Druhý o něco blíže k ní, cca 6 m. Povolaní záchranáři se sondama začali sondovat na pokyn psovodů v blízkosti nálezů psů. Jak se pak později ukázalo, zasypaná byla nalezena cca 3 – 4 m před začátkem sondování (přibližně 15 m od hrany vodopádu).

Několikrát se uskutečnil pokus zavolat na telefon zasypané a pomocí zvuku zvonění ji nalézt, toto se ale také nepodařilo. Na místo zatím dorazili další a další záchranáři. Byli povolání i psovodi z dalších přilehlých horských oblastí. Jeden byl na místo neštěstí dopraven z Jizerských hor Libereckým vrtulníkem, další se přepravoval sám autem z Orlických hor. Na místě neštěstí pracovalo přibližně 60 záchranářů a 7 lavinových psů. Transport zajišťovali skútry, rolby ale také 3 vrtulníky. V dolní části pod vodopádem psi výrazně značili ve třech bodech. Hloubka sněhu v těchto místech ale mohla dosahovat možná i 8 metrů. Navíc tato spodní část byla neustále ohrožována další možnou a pravděpodobně mohutnou lavinou! Sondovací družstva po výrazném značení psů v této dolní části začala kopat. Povolaný záchranář z Gopru (Polsko) s sebou přivezl Recco vyhledávač. V dolní části pod vodopádem označil nejprve jedno první místo, tento nález ale nebyl psy ani sondami potvrzen. V 16.20 oznámil druhý nález a po úspěšném nasondování se začalo kopat i tady. Nejprve byl nalezen baťoh zasypané a po několika minutách bylo nalezeno i tělo hledané skialpinistky. Přivolaní záchranáři z LZS Hradec Králové okamžitě zahájili resuscitaci, ale kvůli tmě je zvolen transport na kanadských saních směrem do Špindlerova mlýna (poslední možný let vrtulníku proběhl jen o dvacet minut dříve).

Transport terénem ve ztížených nočních podmínkách probíhá za neustálé resuscitace. Poté byla skialpinistka dovezena pomocí skútru k silnici ve Svatém Petru a pak sanitkou do nemocnice ve Vrchlabí. Odtud vrtulníkem do FN Hradce Králové. Lékaři se snaží o záchranu díky mimotělnímu oběhu a postupného ohřívání. Ve 22.05 je ale bohužel konstatována smrt. Skialpinistka neutrpěla během pádu v lavině žádná vážná zranění.

Celková situace:


Foto:

Ukázky sesuvů lavin, které se (i když před několika lety) sesuly na místo, kde nyní velmi tvrdě pracovalo 20 – 30 záchranářů se dvěma lavinovými psy. Tady šlo opravdu o život:

Za lavinovou prevenci HS ČR vypracovali: P. Cingr a V. Kořízek
Fotografie: S. Štantejský, V. Burian, V. Spusta jun., R. Vlček, V. Kořízek
Schéma: V. Kořízek

PARAMETRY OBOU LAVIN:


Šipka MOUNTAIN ACADEMY Šipka Lavinový kurz BASIC Šipka Skialpový kurz BASIC Šipka HAUTE ROUTE Šipka Freeride Gletscher M. Šipka Kurz lezení v ledu Šipka Císařská haute route Šipka SKIALP ACADEMY
ŠipkaAKTUALITY, INFO
ŠipkaFOTOGALERIE
ŠipkaKALENDÁŘ AKCÍ
ŠipkaPOČASÍ, LAVINY, CHATY
Alpy4000.cz na Facebooku Alpy4000.cz na Youtube
PARTNEŘI
© , Frenky a Kristýnka 2017, všechna práva vyhrazena

PARTNEŘI


Webdesign www-tvorba.cz
Tvorba www stránek za nízké ceny