Je samozřejmě důležité, pokud se chcete jakýmkoliv problémem zabývat, sledovat i jeho vývoj v rámci historie. Je to stejné jako u sledování vývoje sněhové pokrývky :-) ... Myslím si, že se pak dá mnoha věcem mnohem lépe porozumět...

Nedá se na tomto místě nezmínit pár řádků o této alespoň u nás lavinově historicky velmi zajímavé době. Nejlépe si ji asi dokážete představit díky nezapomenutelnému vyprávění jednoho z tehdejších hlavních aktérů Miloše Vrby. Uvádím zde kratičký úryvek z jeho krásné knížky „V lavinách a ve vánicích“, který vám nejlépe přiblíží tehdejší pionýrskou dobu...

MILOŠ VRBA: úryvek z povídky První akce

Pamatuji se docela přesně na ten sychravý den na samém začátku ledna 1954. Od časného rána jsme s Bedřichem stáli a čekali před zavřenými dveřmi "ševcárny", jak se obecně nazývala podle svého dřívějšího určení tehdejší služebna, nebo - podle dnešní terminologie - dům Horské služby v Peci pod Sněžkou.

Ve svých chatrných větrovkách jsme se třásli zimou i strachem, jak pochodíme před tváří vysokých funkcionářů a zkušených praktiků. Konečně se s velebností a vážností starozákonních proroků dostavili Otakar Štětka, náčelník HS oblasti Krkonoše, a horský vůdce Jaroslav Kácovský. S Bedřichem jsme oba koktali překotnou snahou co nejrychleji a co nejstručněji vysvětlit, proč nás z pražského ústředí poslali na celou zimu do Krkonoš a co tam zamýšlíme dělat. Podařilo se nám s ulehčením zformulovat definici, že "budeme zkoumat a měřit skladbu, fyzikální a mechanické vlastnosti sněhové pokrývky za účelem stanovení metodiky pro předpovídání sesunu sněhových lavin".

To bylo v kostce tak krásně řečeno, nicméně se nám zdálo, že tato ryzí věta nenalezla vhodné ucho. Teprve s odstupem času si člověk uvědomí, jak to muselo znít komicky a neužitečně.

Náčelník Štětka se tvářil upjatě. Po letech přiznal, že nás tehdy považoval za "pražské pásky". Předpokládal, že si chceme celou zimu zadarmo pobýt v Krkonoších, a proto se snažíme zpitomět ho žvaněním nějakých nesmyslů. Odměřený Kácovský toho moc nenamluvil. Dokonce si myslím, že neřekl vůbec nic. Tenkrát nikdo z nás netušil, že ten sychravý lednový den vejde do historie Horské služby jako počátek systematického průzkumu sněhu a lavin v Krkonoších, že se Kácovský stane prvním nadšencem a propagátorem této myšlenky, že Štětka bude hledat a srovnávat ve starých archivech zprávy o dávných lavinách v Krkonoších, a že primitivní měřící přístroje a nástroje, které jsme si sami udělali a přivezli s sebou, se po letech objeví jako exponáty v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí.

Na Hnědém vrchu v zotavovně Obzor nám bylo určeno zřídit si pracovnu, která byla současně i naším obydlím. Na nedaleké louce jsme vymezili a ohraničili stálou pozorovací stanici s meteorologickými registračními přístroji. Tam jsme po celou zimu ob den kopali jámy do sněhu až k terénnímu podkladu a měřili, propočítávali a vyhodnocovali všechny pro nás v té době dostupné údaje o sněhové pokrývce, o sněhových krystalech, o počasí a jejich vzájemném působení. Mezitím jsme zajížděli do lavinových terénů Modrého, Obřího a Dlouhého dolu, na Kozí hřbety a do Bílého Labe, kde jsme prováděli měření srovnávací. Zima byla ten rok pro takovou činnost přímo ideální svou pestrostí. Práce se nám od samého počátku dařila. Řídili jsme se přesným a přísným plánem a pracovním harmonogramem, který jsme naprosto pravidelně zpracovávali a vyvěšovali každou neděli navečer v našem pokojíku na Obzoru. Byli jsme totiž současně šéfy i svými podřízenými. Jinak nás vůbec nikdo nekontroloval, nikomu jsme neměli povinnost odvádět svou práci a zpovídat se. Snad právě proto jsme byli sami na sebe tak přísní, zachovávali jsme tuhou pracovní disciplínu a ukázněně jsme plnili úkoly, které jsme si sami stanovili, a to za každého počasí. Po večerech jsme chodili ještě na besedy o horách a o Horské službě do blízkých i vzdálenějších zotavoven. Tam nás posílal Kácovský.

Není pochyby o tom, že hnací silou našeho pracovního úsilí bylo nadšení pro věc. Čas pro nás nic neznamenal. Dokázali jsme diskutovat a hádat se dlouho do noci, dokud jsme nepřišli věci na kloub a nenalezli přijatelné, obecně platné řešení. Objevovali jsme do té doby netušené souvislosti, přicházeli jsme na zvláštnosti dané klimatickými a zeměpisnými podmínkami našich středohor. Hledali jsme v češtině výrazy pro jevy do té doby neznámé a proto nepojmenované. S odstupem dlouhého času se ještě nyní obdivuji, jaký výkon je schopen podat člověk, pracuje-li s chutí a vzniká-li mu pod rukama něco nového. Myslím si, že v tom je skryto skutečné lidské štěstí. Škoda, že v životě nebývá takových příležitostí mnoho, ale spíše velmi málo, jestli vůbec kdy. To by člověk zanechal po sobě dílo!

Spoustu dalších podobných informací naleznete na stránkách www.horskasluzba.cz

PRVNÍ KLASIFIKACE:
IGOR HOUDEK, MILOŠ VRBA 1956, „Zimní nebezpečí v horách“

	Péřový
	Prachový sníh měkký
	Prachový sníh středně tvrdý
	Prachový sníh tvrdý
	Prachový sníh vlhký

	Jemnozrnný firn měkký
	Jemnozrnný firn středně tvrdý
	Jemnozrnný firn tvrdý
	Jemnozrnný firn vlhký
	Středně zrnitý firn měkký
	Středně zrnitý firn středně tvrdý
	Středně zrnitý firn tvrdý
	Středně zrnitý firn vlhký
	Středně zrnitý firn vláknitý
	Hrubozrnný firn měkký
	Hrubozrnný firn středně tvrdý
	Hrubozrnný firn tvrdý
	Hrubozrnný firn vlhký
	Hrubozrnný firn vláknitý

	Povrchová jinovatka
	Dutinová jinovatka
	Pohyblivý sníh s jemnozrnným firnem
	Pohyblivý sníh s středně zrnitým firnem
	Pohyblivý sníh s hrubozrnným firnem
	Povrchová ledová kůra
	Oblevová ledová plástev
	Větrný povlak

VRBA, KOZA 1965, „Horská služba – Sněhový rastr“

Druhy sněhu
Pápěrový sníh		A
Prachový sníh		B
Zlomkový prachový		C
Plstnatý sníh		D
Krupky		E
Hranatý firn		F
Dutinová jinovatka		G
Pohyblivý		H
Kulatý firn		J
Ledová vrstva		K
Povrchová jinovatka		L

ING. JAROMÍR CHARVÁT 1986, „Horská služba – učební texty, Laviny“

Hlavní rozdělení	Název
Nový sníh	Prachový sníh
Starý sníh	Plstnatý sníh
	Hranatý firn
	Kulatý firn
Zvláštní druhy sněhu	Povrchová jinovatka
	Námraza
	Dutinová jinovatka
	Pohyblivý sníh
	Kroupy, krupky
	Ledová kůra
	Oblevová plástev

LADISLAV MILAN, ŠTEFAN ŠRAMKA 1988, „Nebezpečenstvo lavín“

Druhy sněhu	Značka
Péřový
Prachový
Zlomkový prachový
Plstnatý
Kroupy
Hranatý firn
Dutinová jinovatka
Pohyblivý
Kulatý firn
Led, vrstva ledu
Povrchová jinovatka
Námraza

Bohužel před rokem 2002 se začala projevovat komunistická izolace i v tomto oboru. Používal se starší Německý model (tedy alespoň pouze podle Sněhového rastru, fotografií a tiskopisů vydaných do roku 1990, Bayerischer Lawinenwarndienst 1988) a dával se dohromady s klasifikacemi popsaných výše. Logika se z toho ale jaksi vytrácela...

PŘÍKLAD:

Geniálním paradoxem byl například kejkl s dnešním Zlomkovým sněhem (Plstnatý sníh) . Za ten jsme považovali podobný druh sněhu Úlomkový , ale Plstnatý sníh jsme přiřazovali k dnešnímu Okrouhlozrnitému . A to i přesto, že Německý systém už před rokem 1990 (až na označení) odpovídal dnešní klasifikaci...

Kde se stala tehdy chyba?

Špatná nebo spíš nulová komunikace s lavinovým a především Alpským světem, byli jsme ve vleku historie a tradice ... Nelogičnost a nepochopitelný systém, který po kombinaci s německými informacemi, dopěly až do situace, kdy se sníh raději nepopisoval pomocí názvů ale spíš jen pomocí symbolů na Sněhových rastrech...

BAYERISCHER LAWINENWARNDIENST 1988, „Schneeprofil - tiskopis“
Můžete si všimnout toho zásadního rozdílu, přitom se psal stejný rok ... (jedná se pouze o úryvek)