Díky za konečně solidní zhodnocení tohoto nešťastného výletu. At´ se z
toho všichni poučíme !

Dobře zpracováno. Diky

Velmi poučné, děkuji. Potvrdilo mi to pocity při čtení závěru článku
pana Sochy.

Přesně tak, ať se z toho všichni poučíme..

Díky za podrobný rozbor.
A ještě jednou děkuji za perfektní
skialpolavinový kurz na konci ledna, jsi opravdu profík.

Děkuji za článek. Já se v této problematice moc neorientuji a tak bych
chtěl poprosit někoho znalého, jestli by mi k tomuhle mohl
vyjádřit.
Autor na několika stránkách analyzuje vlivy počasí,
strukturu sněhu a spoustu dalších veličin čitelných v lavinovém
bulletinu vedoucích k tomu, že nahoře (nad místy, kudy vedla trasa
výpravy) byl stupeň 3. Při pohledu na tabulku "Zhodnocení možné
tůry" a strmosti svahů dojde autor k tomu, že podmínky pro
takovouhle tůru nebyly vhodné (obvzlášť na severní straně). V závěru
píše, "...se od samotného počátku vydali do naprosto červených
čísel."
Pokud by v této oblasti vládly výrazně lepší podmínky a
byla např. pro horní oblast (kde je sklon svahu nad 40 stupnu)
"jenom" dvojka", při pohledu na tabulku
"Zhodnocení možné tůry" by ale vycházela ZASE ČERVENÁ a
člověk by tam tedy neměl chodit v podstatě celou zimu.
Dejme tomu,
že si chci zajet na freeride. Chci pořádnej kopec, protože umim
jezdit. Já nevím, kolik procent alpských svahů má někde v horní části
přes 40 stupnu, ale tipnul bych že hodně. Se znalostí lavinové
problematiky bych pak neměl jít na většinu svahů. Nevede to pak celé k
tomu, že freeride se prostě bezpečně dělat nedá, protože vždycky jsem
v červených číslech? Že takováhle analýza nebezpečného pohybu by se
dala napasovat v podstatě na libovolnou situaci? Budu rád, když by mi
toto mohl někdo znalý objasnit.
Ještě jedna věc. Autor píše:
"... že expertní posouzení, včetně jeho doplnění hovoří jasně o
tom, že s největší pravděpodobností si laviny uvolnily obě skupiny
samy..." Někde jinde jsem četl, že spadly bez přičinění. Jak to
je?

Nejprve k té situaci:
ano budeš se pohybovat v červených číslech,
ale pokud podmínky, počasí bude vykazovat lepší signály a pokud si
například uděláš profily na podobných, ale bezpečných místech bude na
Tobě další postup. Vždy bys ale měl vědět že jdeš do rizika, ale to
riziko za lepších podmínek bude výrazně nižší už jen třeba to, že za
2. stupně se nepředpokládají velké laviny

Expertní posouzení je jen
jedno, uvádím odkaz v textu, pak ho ještě doplnili, kde jen potvrdili
původní domněnky.

To Viktor Kořízek: omlouvám se. Považuju tě za jednoho z nějvětších
odborníků na laviny u nás, ale článek, který si vyplodil má jasný cíl.
Poškodit Kaletu, ukázat na neschopnost jiných lidí než jsou vůdci
UIAGM (trochu si přihříváš polívčičku) a hlavně, pro laika je zcela
neobjektivní. Vítek, který píše že tomu nerozumí. Myslím, že velice
dobře a je to jen ironie.
K tak expertnímu vyhodnocení, které
popisuješ ve zprávě by došel možná lavinový specialista. Vsadím se, že
i leckterý vůdce UIAGM byl měl problém situaci na místě vyhodnotit
jinak. Vyhodnocení je totiž vždy subjektivní jev. Možná by se mělo
zmínit, že tebou uváděný kompresní test, který se už
"nedělá", učí horští vůdci v ČR i na SK dále jako jednu z
posuzovacích metod. Nikoho nesoudím a neobhajuju. Na hory jezdím 26
let a svědomitě můžu říct, že z toho co vím, byla toto extrémně
neobvyklá situace a šlo v podstatě o skloubení málo předpovídatelných
a statisticky nepravděpodobných jevů. Prostě nešťastná náhoda, která
šla velmi těžko předvídat. To jsem si právě potvrdil i s UIAGM vůdcem,
kamarádem z Rakouska, který toto nepamatuje. Info pro Vítka. Máš
pravdu. Feeride, skialp, lezení, atd. jsou nebezpečné a v červených
číslech budou prakticky 90% zimy.

1. Díky za kvalitní rozbor
2. Kaletu bych nechytal za slovo. Ze
zkušeností vím, že v podobných situacích a při podobném typu rozhovoru
přesné formulace "váznou". A stačila by trochu jiná
formulace (dokonavý a nedokonavý vid atd.) a věty už bys nemohl
napadnout. (Tím neříkám, že na místě bylo vše košér).
3. Licence
horských vůdců nic neřeší. Jsou známé tragické nehody skupin vedených
horskými vůdci - a ani nemusíme jít daleko. A kdybychom šli do
důsledku, tak bychom museli pak certifikovat každou profesi. To už
zavání trochu filozofií a politikou (resp. lobby+business). A o tom
hory nejsou :-)

Ahoj,
diky za rozbor.

Jaky test tedy provadet?

Pred nekolika
lety jsem se dozvedel o "extended column test" (v textu jako
"Prodloužený sloupcový (kompresní) test"), ktery se snazim
praktikovat. Je to to prave, nebo existuje neco lepsiho/modernejsiho?
Samozrejme jde o to umet z toho vyvodit patricne zavery, ale to ted
neresim. Jake testy pouzivate vy (vsichni:) ?

Mejte se fajn.
Adam

Tak ten dělej dál :-)
Pozor nemusí sjet žádná vrstva, zajímá nás
podélná prasklina a možnost její tvorby

V knížce Laviny v Krkonoších máš celý systém testů podrobně popsaný.

Nejdřív je dobré rozpoznat nestabilní vrstvy, ne tedy kompletní
rozbor.
Pak si Lopatovým testem ověříš, jestli jsi se nepřekoukl a
nespletl (čím tenčí vrstvička , tím nebezpečnější)
Teprve pak si
uděláš ECT

jestli to dobře chápu tak pokud vznikne problém se starým sněhem a
skrytou nestabilní vrstvou je to tu zimu od určité výšky a na
stinných svazích jako chodit po minovém poli

Ahoj Viktore, jsem rád že jsi sepsal zprávu. Jsem rád, že je vše
pojmenováno někým, komu to přísluší, byť to mnohým nezalichotí. Je to
nutné. Já Ti chci hlavně poděkovat za to, co jsi nás na pokročilém
lavinovém kurzu naučil. Snažím se vším řídit vč. trvalého sledování
počasí v cílových oblastech a blogu lavinových služeb. Od soboty všem
ve svém okruhu vysvětluji stav (jasně popsaný ve zprávě Patricka
Nairze z neděle). Situace byla vskutku známá, předvídatelná a ...
bohužel náhoda byla pouze statistická, bohužel pravděpodobnost vysoká.
Informací k posouzení bylo dost.
Není to komentář, jen poděkování za
osvětu :-)
Snad se situace konečně bude zlepšovat .... jak v osvětě
(tomu v současném mediálním prostoru nevěřím) tak hlavně se sněhem,
abych mohl (jak se mi uzdraví rozlámaná pata), vyrazit na kopec
:-)
Snad komická příhoda nakonec. Šel jsem do autorizované,
specializované půjčovny půjčit kamarádce pípák. Napřed se divili proč
chci návod o obsluze, pak na dotaz, kterým tlačítkem se odmarkuje
zasypaný mi řekli, že to toto zařízení funkci nemá, protože když to
zasype víc lidí, stejně nemaj šanci .... tak jsem šel koupit Barryvox
(jinam) a mohli jsme vyrazit :-)

Po přečtení tohoto článku jsem nabyla dojmu, že jezdit freeride v
Alpách je riziko vždy, protože jak zde bylo řečeno, v Alpách je
většinu zimy stupen 2 nebo 3, tudíž v tom daném svahu nad ním, je
podle tabulky červené pole a tedy velké riziko. Měla bych
otázky:
1.Mohl by tedy vůbec nastat případ, kdy by zasypala
freeridistu lavina při stupni 2 ( a nad ním ve sklonu nad 40 stupnu by
byl tedy červené pole tabulky),aby se ten daný případ zpětně
neohodnotil jako situace, kdy freeriderista šel do zjevného
rizika?
2. Kolik dnů v roce bylo možné jet na tuto konkrétní tůru,
aby, kdyby tam spadla lavina, to nebylo zpětně odborníky hodnoceno,
jako že skupina šla do zjevného rizika?
Jen dodávám, že jsem
naprostý neznalec této tematiky, o tomto případu čtu všechny články,
protože tam zahynul muj známý.
Děkuji

Za těchto podmínek - nestabilní vrstva + navátý sníh + sever = velmi
nebezpečná kombinace! Vlastně všechny laviny v oblasti vypadly díky
lidem a v sektoru S - SV

Pokud bude vliv nestabilní vrstvy menší či
nulový je vše daleko čitelnější, pak je nutné si hlídat případně
nafoukaná místa, ...

Pak může i napadnout parádní prašan bez
působení větru a hurá :-)

Vždy, když je málo sněhu a působí
dlouhodobě mráz, raději se bojte

Těch kombinací je strašně moc :-)

...malá lingvistická poznámka k příčině uvolnění laviny. Rakušani
rozlišují mezi termínem "Selbstauslösung" a
"Fernauslösung". V tomto případě se podle expertní zprávy
jednalo pravděpodobně o "Fernauslösung", což mnozí v ČR, ale
i v Rakousku, pochopili tak, že se lavina uvolnila samovolně.
"Fernauslösung", tj, uvolnění laviny na dálku však znamená,
že lavinu uvolní ten, kdo zatížením sněhové pokrývky naruší její
vnitřní stabilitu a vznikne prasklina, která se může šířit i stovky
metrů, a uvolnit tak lavinu daleko od místa samotného
zatížení.
Bližší info k principu uvolňování lavin na dálku zde:


https://www.fraunhofer.de/content/dam/zv/de/migration3/documents/M
agazin1-2009_20_tcm7-15546.pdf

Marku, jasně uvádím, "že s největší pravděpodobností si laviny
uvolnily obě skupiny samy". Schválně nerozlišuju, jestli to byla
skupina skialpinistů a nebo skupina freeriderů. Mohla to být klidně
skupina skialpinistů, která se sešla na plochým úseku, seskupili se,
schodili batohy, ... ale stejně tak to mohla způsobit skupina
freeriderů, splitařů, kteří mohli svým zatížením způsobit rozčísnudtí
podélné trhliny ve sněhovém profilu vysoko nad nimi ....

Moc díky za konečně pořádný rozbor (doufal jsem, že ho uděláš). Chtěl
bych se tě zeptat, jak často se stane, že i když dáš velkou váhu
vyhodnocení situace před tůrou a i na tůře, tak hrozící nebezpečí
nepoznáš? (obzvlášť mě zajímají situace 2 stupeň až 3stupeň) A to
především u prodlouženého kompresního testu a kluzného bloku, chápu,
že to není všeříkající metoda, ale spíš mě zajímá jak moc ji mám
věřit...

Je strašně důležité si hlídat PŘEDEVŠÍM náznaky nebezpečí ... Tyto
náznaky bývají téměř vždy spojené s průběhem předchozího a samozřejmě
aktuálního počasí. Vývoj přeměny sněhových krytalů je s tím prostě
úzce spojen.

Co se týká sněhových profilů, tak je STRAŠNĚ DŮLEŽITÉ
říct, že nemá smysl dělat spousty profilů během túry. Pokud mi náznaky
napovídají o CO by mělo jít, MUSÍM SE NA KONKRÉTNÍ PROBLÉM ZAMĚŘIT! A
tohle přesně souvisí s tím, že je pak potřeba kopat na zcela
konkrétním místě, kde se problém může objevit a přesvěčit se tak, jaká
je vlastně skutečnost ...

A než se vrhnu na testy stability,
které jsi zmiňoval, JE NUTNÉ NEJPRVE VYRAZIT NA LOV NESTABILNÍCH
VRSTEV!!! A ty hledat v profilu a pak teprve můžeme něco hodnotit :-)