Členství v:
Ikar-Cisa eaws UIAGM Česká asociace horských vůdců

Kalendář akcí, info, fotogalerie - Informace, novinky

Novinky Kalendář akcí Naplánované akce Fotogalerie Ohlednutí za sezónou Fotografická a literární soutěž Alpy4000

INFORMACE, NOVINKY, ČLÁNKY

22. 01. 2010

LAVINOVÁ SITUACE V KRKONOŠÍCH DO 21. LEDNA 2010

Se sněhem to letošní zimu zatím není žádná sláva. Lavinově to už ale vypadá trochu jinak. Celá řada neštěstí od našich sousedů, nejtragičtější lavina ve Švýcarsku, ... A jak to vypadá v Krkonoších?

1. ČÁST ZIMY
V Krkonoších letos teď vlastně probíhá druhá zima během pár měsíců :-) Ta první říjnová (2. polovina měsíce) zatím byla na sníh mnohem bohatší o čemž svědčí i některé komentáře z lavinové předpovědi:
„Na hřebenech Krkonoš napadlo za poslední dny 120cm nového sněhu za působení silného SZ větru, který v nárazech dosahoval síly i přes 40 m/s. Proto je místy uloženo velké množství sněhu. Nový sníh napadl na teplou zem a jeho vrstva je velmi nestabilní. Proto nedoporučujeme vstup do lavinových katastrů, zejména na svahy nad 35 stupňů. Lavinové nebezpečí vzrůstá v odpoledních hodinách v závislosti na teplotě vzduchu.“

Tato krátká „předzima“ proběhla kompletně, tedy i s téměř kompletním odtáním a samozřejmě i se sesuvy několika menších lavin. Většina z nich spadla v nižších polohách, kde docházelo k výraznějšímu působení oteplení.

Splaz v Peci pod Sněžkou u „Přibližováku“

Říjnová zima a tady je zafoukané auto na Traverzu
















2. ČÁST ZIMY – OPRAVDOVÝ ZAČÁTEK
Další kolo zimy přišlo těsně před Vánoci, ale spíš než sněhem se tato část zimy vyznačuje mrazivými teplotami, které se tady drží (s určitými přestávkami) vlastně do této chvíle. Tato kombinace je velmi zákeřná, protože může vyvolávat celkem bezpečný pocit: „Málo sněhu a ještě je navíc určitě krásně promrzlý!“

Jenže je to paradoxně přesně naopak. V rámci zim, kdy je v počátku relativně nízká sněhová pokrývka a zároveň působí dlouhodobě mrazy (cca - 10?C a nižší), nemá sněhový profil šanci, aby vytvořil dobrý a stabilní základ pro další období. Lavinová situace proto může být velmi špatná a zákeřná velkou část zimy. Malé množství sněhu navíc také vyvolává falešný pocit bezpečí, ale například první nájezd nebo první další větší sněžení může způsobit sesuv mnoha lavin. Situace je o to zákeřnější, že díky tomu, že je celkově málo sněhu, bývá vyhlášen „pouhý“ 2. lavinový stupeň.

TOHLE MÁLOKOHO NAPADNE
Aniž si to totiž člověk uvědomuje, tak díky dlouhodobému působení velkých mrazů ve sněhovém profilu vznikají z původních krystalů krystaly nové. Jenže tyto mezi sebou nemají téměř žádné vazby a vznikají tak kdesi uvnitř velmi křehké vrstvy sněhu. A právě tyto vrstvy pak mohou být základem deskových lavin.

V průběhu zimy se sníh poblíž půdy zahřeje na 0 °C. Sněhová pokrývka Izoluje velmi dobře a rozsáhle ochrání půdu před zimním chladem. Teplejší vzduch v pórech u země obsahuje více vodní páry než chladnější vrstvy nad ním, což vede k tomu, že vodní pára stoupá ve směru ke studenějším vrstvám a ukládá se na spodní straně chladnějších krystalů. Nový krystal narůstá podél teplotního gradientu směrem dolů a může tak dostat charakteristickou vypuklou nebo pohárkovou formu plovoucího sněhu. Pohárkové krystaly nebo jejich předchůdce Hranatozrnitý sníh se mohou rovněž tvořit ve výše položených mezivrstvách. Rozhodující je vždy velký teplotní rozdíl na krátkých vzdálenostech (= velký teplotní gradient).

Schéma vlivu průběhu teploty na vnik nových krystalů

Vzniklá křehká mezivrstva uvnitř sněhového profilu



VÝSTAVBOVÁ PŘEMĚNA
Výstavbová přeměna způsobuje tvoření nových krystalů uvnitř sněhové pokrývky. Čím větší je teplotní gradient (teplotní rozdíl), tím rychleji následuje výstavbová přeměna. Všeobecně ale probíhá podstatně pomaleji než bortící přeměna (dva až čtyři týdny). Konečným stadiem této přeměny jsou duté vytvářející se pohárové krystaly, které se označují jako plovoucí sníh. Díky velkým zrnům (5 mm a více) s málo vzájemnými kontaktními body dochází k odstranění povrchového zpevnění sněhu. Tvoření těchto pohárových krystalů se děje sublimací.


HRANATOZRNITÝ SNÍH
Při nízkých teplotách (mrazu) se začíná vyvíjet z původního zborceného krystalku nová forma. Vznikají ledová zrnka hranatého tvaru. Dají se velmi dobře přirovnat k cukru krystal. Při pohledu z boku sněhového profilu se lesknou a za určitých podmínek se až z profilu vysypávají.
O tomto ale i o následujícím druhu sněhu hovoříme jako o pohyblivém či plovoucím sněhu!






POHÁRKOVÉ KRYSTALY
Vznikají výhradně uvnitř sněhového profilu a v uzavřených prostorách při dlouhotrvajících mrazech (pod –10°C). Nově vznikající krystalky jsou kalíškovité a duté. Tyto křehké a vzdušné pohárky pak nedokáží čelit původnímu či zvýšenému zatížení a hrozí zborcením. Jedná se o další velmi kritickou formu sněhu. Vyskytuje se především na severních svazích. Pozor: cca 70% spadlých lavin je ze severních svahů! U nás se ještě ojediněle mylně označuje zavádějícím názvem – dutinová jinovatka.





POVRCHOVÁ JINOVATKA
Také na povrchu sněhové pokrývky, především na stinných svazích, se během dlouhých studených období mohou tvořit nové krystaly. Na rozdíl od předchozích druhů sněhu vzniká díky vzdušné vlhkosti. Základní procesy jsou ale stejné a také z hlediska efektu nebezpečí je povrchová jinovatka pod čerstvě nasněženou vrstvou sněhu srovnatelná s plovoucím sněhem.






Laviny, které se díky vrstvě plovoucího sněhu odtrhnou, jsou ve své pravděpodobnosti uvolnění, rozměru a dosahu těžko předvídatelné a tedy velmi zákeřné!!! Pozor především na stinných svazích, kde převládá stálý chlad.




LAVINOVÁ SITUACE V KRKONOŠÍCH DO 21. LEDNA 2010
Průběh počasí jasně nasvědčuje, že lavinová situace se stává stále více komplikovanější.
Lavinová předpověď pro Krkonoše
Průběh počasí na Luční boudě
Webkamery pro východní Krkonoše


Průběh počasí z meteorologické stanice na Luční boudě

Měření sněhu na Luční boudě 21. 1. 2010


Pohled na Velkou a Malou Studniční jámu






LAVINA V MALÉ KOTELNÍ JÁMĚ 19. 1. 2010
Pravděpodobně v tomto dnu došlo k samovolnému sesuvu menší laviny v Malé Kotelní jámě. Jasné obrysy odtrhu zcela jasně vypovídají o tom, že šlo o čistě deskovou lavinu.

Výřez z lavinového katastru Krkonoš: Kotelní jámy

Sesuv laviny v Malé Kotelní jámě



























LAVINA V MODRÉM DOLE 21. 1. 2010
Teď ve čtvrtek 21. 1. 2010 při návratu z měření sněhu jsme se stali svědky pěkného sesuvu laviny na lavinovém svahu v Modrém dole. Do této chvíle jsme ještě v úterý evidovali sesuv menší laviny v Kotelních jámách a týden před tím malý sesuv sněhu v modrém dole vedle klasického lavinového svahu. O této zajímavé události si můžete přečíst třeba zde.


Výřez z lavinového katastru Krkonoš: Modrý důl

Měření v Modrém dole 12. 1. 2010 po 1. menším sesuvu

Celkový pohled na Studniční horu (Humlnet.cz)







Pohled na lavinu od spodu































































































MĚŘENÍ SNĚHU V MODRÉHO DOLU
Lokalita Modrého dolu vždy přitahovala vědce a odborníky a samozřejmě i milovníky jízdy ve volném terénu. Tady máte pro zajímavost ještě výsledek měření celkové výšky sněhu v této lokalitě z roku 2000, kdy jsme se speciální GPSkou traverzovali celý svah jak v zimním období, tak pak ještě v době, kdy už tady nebyl žádný sníh. Výsledky se porovnaly a tady máte celkovou situaci. Maximální výška sněhu tehdy byla naměřena 16, 2 m. Uvědomte si, že toto měření probíhalo až v dubnu a maximální hodnoty tady bývají ale v březnu, takže celková výška může být klidně i přes 20 m!!! Zvýrazněná modrá barva víceméně kopíruje tzv. mapu republiky, která tady bývá patrná ještě dlouho v letních měsících.

Výsledek měření výšky snové pokrývky na lavinovém svahu v Modrém dolu duben 2000 (I. Dvořák, V. Kořízek)














POSLEDNÍ LAVINOVÁ TRAGÉDIE V MODRÉHO DOLU
A tady si můžete přečíst dochované svědectví z poslední lavinové tragédie v Modrém dole:

Tragédie v Modrém dole
(Břetislav Vejvoda)
Jsem milovník Krkonoš, speciálně Modrého dolu v Peci pod Sněžkou. Protože zprávy o lavině, která spadla dne 20. února 1952, byly velmi stručné a nepřesné, a protože jsem se setkal skoro s celou rodinou Šilhavých, nechal jsem si vylíčit celou historii od přímých účastníků neštěstí.

Rodina Šilhavých hned po válce začala jezdit každoročně do Modrého dolu, který si velmi oblíbila. Nejdříve do hotelu Modrý Důl, který patřil soukromníkovi, a po jeho konfiskaci a předání ROH jezdila do chaty Na Výsluní, patřící panu Antonínu Žáčkovi. Tak tomu bylo i v týdnu nešťastného února 1952, kdy se Na Výsluní ubytovala celá rodina i s dětmi.

Jen pro podrobnost uvádím: pan Žáček přišel do Pece brzy po válce, vzal si do vlastnictví zmíněnou chalupu (tehdy to byla dvě stavení) a začal v Modrém dole hospodařit. Brzy se oženil s jednou vdovou z Podkrkonoší a měl s ní dvě děti. Jeho paní měla z prvního manželství též děti, z nichž jeden byl syn Bruno, o kterém bude ještě řeč. Celý týden bylo špatné počasí (sněžilo a foukal severní vítr), ale celá rodina lyžovala jako obvykle na Studánce, respektive pod Studánkou. Manželky s malými dětmi lyžovaly přímo pod chatou Na Výsluní na svahu k potoku.

Již tehdy začala fungovat rekreace ROH, do které patřil i hotel s ubytovnou, a proto když přišel lyžařský instruktor ROH s rekreanty a začal cvičit svá družstva na Studánce, začal vyhánět rodinu Šilhavých s tvrzením, že tato louka patří k rekreačnímu objektu ROH. Celá skupina se tedy dohodla, že půjdou jezdit na Studniční na „laviny“. Tento název se používal přesto, že nikdo nepamatoval, že by tam kdy lavina spadla.

A tak šla skupina za silného sněžení nahoru po pravé straně prudkého spádu s lyžemi na nohou na Studniční, že pod hřebenem přejedou napříč svahem a tam budou jezdit. První stoupal nejstarší a nejzkušenější lyžař Štěpán Šilhavý (*1917), za ním Bruno Žák (asi 14 let), potom Petr Šilhavý (*1941), za ním jeho otec Petr Šilhavý a potom ještě jeden chlapec. Při výstupu, který se stával stále těžším, šli proti sněhu a větru, a tak když Štěpán byl na úrovni nejprudšího svahu, dal povel k přejezdu. První vyrazil Bruno a jel bez zastavení, až prakticky přejel na druhou stranu. Štěpán asi ve dvou třetinách jízdy zastavil a začal čistit skluznici, jelikož sníh byl lepivý. Odskokem začal sjíždět dolů prudkým svahem. Petr již také vyjížděl, ale stále se všichni dívali na Štěpána, který udělal asi tři dlouhé oblouky, když uslyšel podivný zvuk. V tu chvíli se s ním utrhla lavina. Teprve potom začal být slyšet rachot. Petr, který již jel, se přeci jenom zastavil, protože slyšel, jak na něho otec volá, ať ihned jede do lesa. Lavina ho přesto smetla a on se ocitl pod ní. Byl to však jen okraj laviny, takže se mu podařilo postavit na nohy. To už k němu jel jeho otec a pomohl mu vyprostit se, neboť byl ve sněhu doslova uvězněn až po pás. Měl zlomenou lyži a byl v šoku, jinak se mu nic nestalo. Třetí chlapec, který šel s nimi, byl zasypán do výšky bot. Všichni vypovídají, že Štěpána viděli naposledy při utržení laviny a že hned zmizel pod sněhem.

Je zajímavé, že ač z přímých účastníků nikdo jiné lidi neviděl, bylo hned na místě asi pět lyžařů a pod úrovní laviny dalších deset. Mezi nimi i jeden důstojník, neboť na Luční boudě měla armáda lyžařský výcvik. Tomu se brzy podařilo přivést vojsko. Dále je zajímavé, co mi vyprávěla paní Julie Šilhavá (*1920): přestože lyžovali s dětmi dole u potoka, neslyšeli rachot pádu laviny, i když byl zaznamenán u Výrovky a u chaty Na Rozcestí a prý i na Černé hoře.

Podrobnosti záchranných prací a pravděpodobné příčiny pádu laviny popsali Igor Houdek a Miloš Vrba v knize Zimní nebezpečí v horách (Státní tělovýchovné nakladatelství, 1954). O stejném neštěstí psal i Čestmír Kubík v knize Příběhy mužů a hor (Mladá Fronta, 1955), kde líčí tuto událost jako součást obětavosti a odvahy mužů od Horské služby (tehdy HZS). Je to však autorovo literární zpracování.

Kříž, který brzy po neštěstí vztyčila Horská služba, se stal orientačním místem na mapách Krkonoš a stojí tam dodnes, i když musel být mnohokrát opravován a znovu vztyčován kvůli častým lavinám. V roce 1987 došlo k jeho dalšímu stržení lavinou a nyní je zde vztyčen kříž zcela nový. Součástí památníku byla původně i mrazuvzdorná deska, která byla později přemístěna dolů na letní stezku „Přes sedm potoků“, na místo, kde bylo dva měsíce po neštěstí nalezeno tělo nešťastného Štěpána Šilhavého.




Tak ať se vám ani v Krkonoších nic nestane vám přeje lavinová fenka Kristýnka :-)))














S pozdravem
Tým Alpy4000.cz
Tým Alpy4000




KOMENTÁŘE

Petr, 23. 1. 2010, 10:00
Díky za super článek!!!
andrej, 23. 1. 2010, 18:24
pozdraw z polska
zuza, 23. 1. 2010, 18:43
my tobe taky....koběta:-)))
Martina, 25. 1. 2010, 12:33
Super Víťo, jako vždy :-) i vám vše dobré
Martin, 1. 2. 2010, 10:33
Super článek, díky.
Měl bych jeden dotázek, mohl bys stručně prosím
vysvětlit, co přesně vyjadřuje ta červená čára ve sněhovém profilu?
Dík
Já, Frenky a Kristýnka, 1. 2. 2010, 13:12
Ta vyjadřuje průběh teploty sněhu po 10 cm. Čárkováná červená čára
směřuje k teplotě měřené 30 cm nad povrchem.
Aleš, 13. 2. 2010, 22:39
Bezva článek! Díky
NOVÝ KOMENTÁŘ
Jméno
Komentář
 
Šipka MOUNTAIN ACADEMY Šipka Lavinový kurz BASIC Šipka Skialpový kurz BASIC Šipka HAUTE ROUTE Šipka Freeride Gletscher M. Šipka Kurz lezení v ledu Šipka Císařská haute route Šipka SKIALP ACADEMY
ŠipkaAKTUALITY, INFO
ŠipkaFOTOGALERIE
ŠipkaKALENDÁŘ AKCÍ
ŠipkaPOČASÍ, LAVINY, CHATY
Alpy4000.cz na Facebooku Alpy4000.cz na Youtube
PARTNEŘI
© , Frenky a Kristýnka 2017, všechna práva vyhrazena

PARTNEŘI


Webdesign www-tvorba.cz
Tvorba www stránek za nízké ceny