(ŠVÝCARSKO, FRANCIE 1. - 9. 5. 2009)
Právě kvůli příjemnému počasí jsme museli posunout termín naší akce. Nakonec se ukázalo, že to bylo velmi
moudré rozhodnutí. Snad jen kromě jednoho dne jsme měli skoro pořád sluníčko.
Kvůli prašanu jsme také změnili i aklimatizační túru. Místo do Chamonix jsme vyrazili do Zermattu lanovkou na
Klein
Matterhorn (3 883 m). Výstup na Breithorn (4 164 m) jsme pojali opravdu aklimatizačně
a při následném traverzu do sedla
Schwartor (3 731 m) jsme také nespěchali.
Kousek pod vrcholem Breithornu jsme potkali kamarády ze Snow a z „Davosu“ a tak se k nám ještě přidal
alespoň Petr Socha. Ledovec
Schwarzgletscher nám nabídnul parádní průjezd.
Obrovské trhliny, séraky, sněhové mosty ale i neporušené pláně. Perfektně jsme se tady vyřádili. Vjezd
do soutěsky na konci ledovce Gornergletscher jsme si okořenili průchodem obrovskou ledovcovou
jeskyní. Pak už jen dojezd na
Furi (1 867 m) a povinná úlitba lyžařským bohům
ve formě 1 – 2 piv. Dojezd až do Zermattu a hurá odpočinout si v našem penzionu.
V neděli začínáme! Starší Josef zůstává odpočívat v penzionu a my ostatní vyrážíme. Poslední kontrola
předpovědi počasí po telefonu, bohužel se dozvídáme o lavinovém neštěstí v Rakousku. Sjezd na ledovec
Glacier
d´Argentiére ještě šel, výstup do sedla
Col du Chardonnet (3 321 m) už byl malinko
horší :-). Sestup ze sedla byl usnadněn fixním lanem a ani skupinka mladých francouzů nás moc nezdržela.
Přechod přes
Fenètre de Saleina (3 261 m) už byl za zhoršeného počasí a dojezd pod chatu
Cabane
du Trien (3 170 m) dokonce za úplné mlhy. Ráno zůstaly hory opět zahalené v mracích a tak jsme
se pohybovali velmi opatrně. Postupně jsme se propracovali do předních pozic a do údolí Val d´Arpette
jsme dorazili jako první. Mohli jsme tak využít již přistavený taxík a dojeli tak pohodlně až do
Champexu.
Postupně jsme se navozili díky Josefovi do Bourg St. Bernard. A tady došlo na lámání chleba. Mladý Josef
už toho měl dost a tak se rozdělujeme. Naše úderná skupina vyráží super variantou směrem do mlhy na chatu
Cabane
du Velán (2 642 m). Jenže sníh je čím dál měkčí a velké množství spadlých lavin v blízkém okolí
mne zastavuje. Otáčíme se a sjíždíme zpět k silnici. Taxíkem se přemístíme do
Bourg-St-Pierre do
motorestu.
Brzy ráno po vydatné snídani vyrážíme směrem na chatu
Cabane de Valsorey (3 030 m). Už
když se blížíme slyšíme z mraků kroužící vrtulník. Právě probíhá záchranná akce v jižní stěně
Grand
Combinu. Náš čas výstupu nebyl špatný, ale teplota pod mraky výrazně rostla a tak jsem raději
volil nocleh na chatě. Další den mělo být líp a tak jsme vyrazili až druhý den. Skupinka frantíků s vůdcem
šlapala stopu na lyžích téměř až do sedla. Pak ale jdeme do předu my. Šlapeme stopu místy až po kolena.
Gajd je evidentně šťastný, já ale v těhlech místech myslím na loňský rok, kdy jsme se museli právě tady
kvůli lavinám skromně otočit. Celou dobu jdeme v mlze, v sedle se mraky na moment rozplynou. Krásný pocit,
hezké a fotogenické místo. Sjíždíme do naprosté mlhy a pomocí GPSky projíždíme ledovcem
Glacier
du Mont Durand až pod chatu
Cabane de Chanrion. Tady nás čeká klíčové rozhodnutí:
jít dál přes
Pigne d´Arolla (3 790 m), přes ledovec
Glacier d´Otemma,
nebo zůstat zde na chatě. Vyhrává druhá možnost a já vím, že si kluci po dnešku jméno ledovce Otemma hluboko
vryjí do paměti. Na chatu
Cabane des Vignettes (3 160 m) dorážíme chvíli před večeří.
Nádherná chata v ještě nádhernějším prostředí. Dáváme se do kupy a připravujeme se na závěrečný den.
Sedla
Col de´l Evêque,
Col du M. Brulé a
Col de Valpelline postupně
zdoláváme:-). A samozřejmě jako po celou cestu i zde přichází na řadu kouzelný moravský nápoj :-)) Ivoš
nás navíc překvapuje ještě dvěma pivkama v plechu, které na oslavu koupil na předchozí chatě. Tomáš si
ještě na závěr spolu s námi prohlíží kulisy, které ho vytáhly až sem a Standa dostává velmi dobrou zprávu
:-))) Krásný den!!!
Sjezd pod severní stěnou Matterhornu byl navíc okořeněn až téměř kompletním dojezdem na
Furi (1 867 m).
S pozdravem
Tým Alpy4000.cz