(ITÁLIE, Ortler 3. - 6. 4. 2010)

TRAVERZ ORTLERU - Ortler, König Spitze (Gran Zebru), Monte Zebru, Monte Cevedale – pěkná řádka možných vrcholů, co říkáte? A patří mezi opravdovou skialpinistickou klasiku.

Navíc naše varianta tohoto kompletního a úžasného přechodu nabízí i celou řadu dalších perfektních a především pohodových výstupů a sjezdů. 

sobota 3. 4. 2010
Sraz v 9.00 v Soldě, takže většina z nás jela již v noci. Odpoledne před odjezdem nás všechny zasahuje zpráva o tom, že právě zde v Soldě došlo k lavinové tragédii. Skutečnost se ale SAMOZŘEJMĚ zase liší od zaručených informací v našich médiích ... Dva čeští turisté si najali místního horského průvodce a oba zahynuly v lavině, která se s nimi utrhla na severní straně Hintergratkopfes (2 813 m). Jejich průvodce přežil, oni zůstali pod 6 m a 1,5 m sněhu. Spadl s nimi celý svah a velikost laviny bere dech. Nás pohled na tuto smrtelnou lavinu vítá hned při příjezdu na místo srazu ...

Nevím, jestli si dokážete představit, co to znamená vzít s sebou na hory lidi, kteří vám plně důvěřují. V žádném případě nesmíte připustit podobnou tragédii. O to větší nápor může způsobit velmi špatná předpověď počasí. A vy, jako horský vůdce, tak máte před sebou jednu z nejobtížnějších situací, se kterou se můžete v praxi vůbec setkat. Tento den jsme se měli dostat ze Soldy na chatu Rifugio Pizzini-Frattola (2 700 m). Počasí bylo nejprve supr, pak se ale nad nás nasouvá hlášená fronta. Výstup jsme tak museli uzpůsobit situaci a tak postupujeme přes vrchol Cima DI Solda (3 376 m) a zde již ve vichřici a v nulové viditelnosti postupujeme k chatě Rifugio Casati (3 254 m). Tento sestup je navíc okořeněn možností zřícení se do jihovýchodní stěny a tak kromě toho, že jdu jen a pouze „po čuchu“, používám GPSku a navíc volím menší ale o to bezpečnější okliku. V tomto momentu si vzpomínám, jak nás učil pohybovat se v takovýchto situacích náš samozvaný metodik ČAHV a jsem moc rád, že tady teď není ... Nakonec se bezpečně dostáváme na chatu Casati, a dáváme si tady na chvíli pauzu. Zdejší chatař se na nás snaží usilovně a ze všech sil působit tak, že se za pár chvil zvedáme a pokračujeme do vlídnější chaty :-)))

neděle 4. 4. 2010
Ráno je opět naprostá mlha a tak sjíždíme k hotelu Rifugio Forni (2 178 m) , kde si při krátké pauze nakonec domlouváme ubytování a kupodivu za nižší cenu si dopřáváme nevídaný luxus. Odpoledne ještě na lehko vyrážíme na chatu Rifugio Branca (2 487 m), kde se ještě s klukama pokoušíme podívat se kousek dál do doliny Val di Rosole . Nakonec se ale vracíme, a po krátkém nácviku s lavinovými přístroji přímo před chatou Branca vyrážíme do našeho parádního hotýlku.

pondělí 5. 4. 2010 - Velikonoce
Ráno je znovu pošmourno, navíc vítr foukal celou noc velmi silně, z oken hotýlku jsou patrné samovolné laviny v našem okolí ... Jana s Dušanem To vzdávají ... My vyrážíme VELMI bezpečnou trasou směrem na Pizzo Tresero (3 594 m). Končíme sle kousek nad sedlem. Výstup až na vrchol by nebyl rozhodně bezpečný. Počasí se ale začíná obracet a my začínáme mít krásnou viditelnost a po větru už také není ani památky :-) Sjíždíme v hlubokém prašanu dolů a na hotýlku si dáváme zaslouženou pauzu s další gastronomickou lahůdkou ... Po krátké pauze ještě dorážíme zpátky na Rifugio Pizzini-Frattola (2 700 m).

úterý 6. 4. 2010
Tak konečně jsme se dočkali!!! Parádní den, skoro bezvětří ale úplně jasno!!! Náš program je jasný, výstup na Monte Cevedale (3 769 m). Krásný den, parádní stopa, co víc si ještě přát. Na vrchol dorážíme v klidu, pár fotek, rozhlédnout se a už sjíždíme k chatě Rifugio Casati (3 254 m) a tady opravdu nemají rádi lidi a tak vyrážíme opět naší přístupovou cestou ze Soldy. Sjezd dolů byl zlatou tečkou za naším výletem a všichni jsme si ho náramně užili.