SKIALPOVÝ KURZ BASIC 02/2018

Druhý den brzy ráno jsme si pohodovým tempem došli na Koňskou cestu a odtud rychle na snídani. Počasí nám tentokrát nikterak nepřálo, výhledy de facto nula. Sobota se nesla v duchu lavinových vyhledavačů, jejich využití v praxi a k tomu přidružených manuálních činností jako je sondování, kopání, vše zakončeno noční pátrací akcí lavinových družstev.

Bohužel ani nedělní výšlap před snídaní neměl nic společného s romantickým výstupem na východ slunce, počasí nemilosrdně mlhavé a mrazivé. Další nácviky, kopání profilů, testování soudržnosti sněhových vrstev pomocí rozšířeného kompresního testu určování druhů sněhu v jednotlivých vrstvách. Konec dne jsme již strávili na učebně nad skialpovým vybavením a vůbec povídáním o skialpu.

Pondělí pak proběhlo v duchu většího výletu jehož cílem bylo nachodit nějaký ten kilometr, otestovat nabité znalosti za pochodu a trochu provětrat mačky. Původním cílem byla Sněžka, ale jak se pak ukázalo mačky se daly využít mnohem dříve a na samotný výstup již ani nedošlo. Trasa byla vedena po Železné stezce do Modrého dolu a odtud pak podél tyčové cesty na Výrovku. S přibývajícími metry se také měnil podklad z měkkého sněhu až na ledovou krustu, která již nešla na lyžích prolomit, zkrátka změna sněhové pokrývky tak jak je běžné během celodenních pochodů z chaty na chatu. Teplo Výrovky přišlo vhod a jídlo samozřejmě také ani se nám nechtělo ven. Nakonec jsme vyrazili směrem ke Kapličce. Viditelnost se ještě zhoršila, vítr dostal novou sílu a ledu bylo také dost. Došlo tedy na mačky, jakožto jediné slušné možnosti jak se pohybovat, navíc i takový nácvik se hodí. Těsně před pádem tmy otáčíme a v prudkém větru odjíždíme zpět na základnu. Po večeři nás nemíjí oblíbené hrátky s lany v rámci záchrany parťáka z trhliny, naštěstí zatím v teple na učebně.

Poslední den si dáme tahání z trhliny pěkně naostro ve svahu a poté vyrážíme přes Výrovku, vrtání abalakových hodin, na Chalupu na Rozcestí. Trošku jim tam odpomůžeme od zásob jídla a pití před dalším postupem do Pece přes Liščí horu. Konečně máme štěstí a vidíme Studniční horu dokonce Sněžku, na rozloučenou to není špatné. Na závěr trochu sjezdu plus závěrečné hoblování ledu na sjezdovce Hnědý vrch. Rozloučení před pizzerií a odjezd domů.