(ŠVÝCARSKO, Saas Grund 21. - 29. 8. 2010)

Chcete se sami vydat na čtyřtisícovku? Pojeďte si to nejprve vyzkoušet do naší horské školy - MOUNTAIN ACADEMY… Uvidíte, že vám to pak půjde mnohem snáz a hlavně BEZPEČNĚJI!!!

A v Saastalu pokračujeme DÁL. V Údolí víl jsme zahájili další díl našeho vzdělávacího cyklu Mountain Academy ... 


22. 8. – 23. 8. – NEDĚLE, PONDĚLÍ - WEISSMIES
Další parádní den. Dopoledne věnujeme uvodní přednášce a výzbroji a uzlování :-))) A brzy po obědě vyrážíme na Almageller hűtte (2 894 m). Tento nádherný úvodní výstup nás přivádí pod náš první čtyřtisícový vrchol Weissmies (4 027 m). Vychutnáváme si pohodový večer při krásném západu slunce.

Ráno ještě za tmy nastupujeme. Cesta nám celkem ubývá a to ještě probíhá intenzivní výcvik přímo v pohybu. Postup na mačkách, strmé sněhové svahy, lehčí skalní terén, spojovací a úzký sněhový hřebínek, VRCHOL a na závěr sestup celkem komplikovaným ledovcovým terénem s obrovskými trhlinami a hrozícími séraky, ... V restauraci u nejlakomější chatařky na světě pak už jen pivko, jako úlitba bohům a sjíždíme lanovkou dolů.

24. 8. - ÚTERÝ
Dnešek má být horší. Opět prší. Vyrážíme tedy do Saas Fee a věnujeme se nácviku všech možných dovedností, které se nám na horách mohou hodit: vytažení kamaráda z trhliny Rakouskou metodou, slaňování, navazování na lano, na krátké lano, vytažení kamaráda z trhliny kladkostrojem a samozřejmě prusíkování ...

25. 8. – STŘEDA – TRAGÉDIE NA JEGIHORNU
Probudili jsme se do nádherného dne. celý náš tým vyráží lanovkou na stanici Kreuzboden (2 400 m). Naším cílem je vyhlášená ferrátka na Jegihorn (3 206 m). Po krátkém úvodu a instruktáži vyrážíme po ocelovém laně vzhůru. Někdo jde „čistě“ někdo leze po všem :-))) Snažíme se ale především o nácvik lezení dvojice na ferrátových setech s dopomocí horolezeckého lana a s klasickým dojišťováním parťáka.

Výstup nám parádně ubíhá. Dalších lidí na ferrátě není moc. Na protějším Jegihornu leze celá řada sehraných dvojic a jeden sólista zdejší parádní horolezecké výstupy v ještě parádnější a pevné skále. A když už se dostáváme téměř na předvrchol, zaslechneme nezvyklý rachot padajících kamenů. Instinktivně se otočím daným směrem a přímo před námi v protější stěně Jegihornu vidím padat pár kamenů dolů a za nimi rozeznávám ještě něco ...

Za moment si uvědomím, že je to zmuchlané tělo nějakého horolezce. Tělo se při pádu různě točí, rozevírá a zase se svírá, každou chvíli naráží o police a já začínám pociťovat, že tam něco chybí ... on sakra není na laně!!! Ten kluk (pravděpodobně) padá a padá obrovskou stěnou a na první pohled je patrné, že už nic nevnímá ... Tělo dostává obrovské nárazy a jakoby poskakuje po těch všech policích. Pak se zase na otevřených plochách dává do volného pádu. Je patrné, že ruce a nohy jsou již teď rozlámané do nepřirozených poloh ...

Chvíli mám pocit, že je ten pád až neskutečně pomalý, přistihuju se, že naprosto přesně vnímám jednotlivé detaily ... Je přitom tak blízko, že mám pocit, že mu můžu podat pomocnou ruku, že ho můžu chytit za jeho zkrvavené triko, že ...

Pak mi na moment zmizí z dohledu, dopadl z ploten přímo do rozbitého kuloáru. Mám zastíněný výhled skalami. Okamžitě se probírám z děsivého snu a vytahuju mobil. Volám záchranný vrtulník a v tento moment se začíná rozbíhat bohužel již od samotného počátku marná záchranná akce ...

Více se o této tragédii dočtete tady na našich stránkách.

26. 8. – ČTVRTEK - ALLALINHORN
Další parádní den. Vyjíždíme do Saas Fee, jedeme lanovkou na Felskinn a pak Metrem do půlky tunelu a už vyrážíme na úžasný Hohlaubgrat. Po něm stoupáme vzhůru k Allalinhornu (4 027 m). Na podvrcholových skalkách potkáváme sestupující družstvo, ktéré nám slouží za „vzor“ :-))). A za moment stojíme u kříže. Je to po včerejšku takový lepší ... Sestup jsme tentokrát seběhli razdva, jen na kratičký moment, kdy jsme nakonec v závěru ještě předešli jedno pomalejší družstvo.

A i na terásce jsme kromě piva pátrali pomocí GPSky po schovaných tajemných vzkazech :-)))

27. 8. – PÁTEK – PRŠÍ, PRŠÍ ...
Předpověď nezněla tak špatně. Vydali jsme se lanovkou na Hohsaas. Plán byl, že se vydáme na ledovec a budeme trénovat všechny možný i nemožný věci přímo na ledu a sněhu. Jenže ... jenže, než jsme vyjeli nahoru, lilo jako z konve. Chvíli jsme poseděli na chatě a pak jsem domluvil nácvik ve staré budově lanovky. Takže alespoň něco :-( Pršelo vlastně celý den a pak až odpoledne se to krásně protrhlo ... To jsme se ale už pomalu loučili a kluci spěchali podjit kreditky do Chamonix :-)))