(ŠVÝCARSKO, Zermatt 11. - 15. 5. 2013)

Chcete se sami vydat na úchvatný přechod Monte Rosy? Pojďte do toho klidně v zimě na lyžích - MONTE ROSA SPAGHETTI… Uvidíte, že se vám to bude moc a moc líbit.

Saastal a údolí Zermattu je již mnoho let pro nás takovou supr základnou. Jak by také ne, když se to tady v češtině vlastně jmenuje Údolí víl :-)))

Původní termín 27. 4. - 4. 5. 2013 nám narušila předpověď počasí, která hlásila srážky okolo 2 m sněhu!!! A tak se po vzájemné dohodě na společnou trasu vydáváme o týden později. Navíc jsme se i dohodli na určitém zkrácení akce, aby to všem klaplo i časově.

11. 5. – SOBOTA
Předpověď hlásí opět slušné počasí a tak směřujeme přímo na Monte Rosu. Výjezd lanovkou na Klein Matterhorn (3 850 m), kde si dáme čaj ve zdejší restauraci v rámci prvotní aklimatizace. Jedná se o aklimatizační túru a tak vyrážíme pěkně pomalu. Postupujeme pod sedlem Schwarztor (3 731 m) dál až pod Castor (4 223 m). Výstup na tento vrchol se nám ale postupně v otočkách zpomaluje a my tak přicházíme o drahocený čas. Měli jsme v plánu dnes dojít až na chatu Rifugio Mantova (3 498 m). Po zhodnocení situace volím variantu a tou je sjezd ledovcem Zwillinggletscher. Tento sjezd patří mezi ty orientačně nejhorší a není vůbec snadné jím projet. Já osobně ho jedu v životě poprvé a dovolit si to můžu jen proto, že jsem teď během 14 dní byl mnohokrát na Monte Rosa hutte (2 980 m) a mohl jsem ho celý podrobně sledovat. Sjezd sice není úplně v prašanu, ale jízda to byla skvělá :-) Průjezd těmito svahy je sice velmi nebezpečný (obrovské laviny a trhliny), ale na druhou stranu se jedná asi o nejkrásnější průjezd alpskými ledovci vůbec. Nakonec vše klapne a všichni společně vyrážíme k chatě na kterou se celou dobu snažím dovolat a domluvit náhradní ubytování. Teprve, když jsme úplně pod ní se mi podaří spojit s někým z ní. MAJÍ ALE ÚPLNĚ PLNO!!! Nakonec je ukecávám a tak na ní za chvíli dorazíme.

Jedna rada nad zlato:
"Když vám chatař tady nabídne místo v jídelně na lavicích v dekách a s polštářky, nesnažte se s tím vydrbat a nechtějte spát na schodišti nebo podestách (i když na koberci). To co jsme tam zažili my, vám opravdu nepřeju :-)))

12. 5. – NEDĚLE
Brzo ráno vyrazíme ledovcem Grenzgletscher a míříme mezi Zumsteinspitze (4 563 m) a Signalkuppe (4 554 m). Náš plán je dostat se na nejvýše položenou chatu v Alpách Cap. Regina Margherita a nakonec se nám to i podaří. Únava je znát na každém, hlavně po předchozí noci :-))) Máme před sebou velmi dlouhý sjezd zpátky na chatu Monte Rosa hutte (2 883 m), kde znovu přespíme, ale tentokrát v parádních postýlkách a s výhledem na Matterhorn :-)))

13. 5. – PONDĚLÍ
Brzo ráno vyrazíme směrem k Dufourspitzi (4 634 m). Je to velmi dlouhá a namáhavá cesta. Bohužel dochází ke zhoršení počasí a my se tak musíme vráti z výšky téměř 3 800 m zpátky na chatu a přespíme tady poslední noc ...

14. 5. – ÚTERÝ
Brzo ráno vyrážíme znovu směrem k Dufourspitzi (4 634 m). Je to velmi dlouhá a namáhavá cesta. My ráno jdeme již bez čelovek. Ve vrcholových partiích se setkáváme pod sedlem Silbersattel (4 510 m) s ostatními družstvy. V sedle pofukuje a tak nakonec jako první vyrážíme na samotný vrchol ke kříži. Fixovaná cesta je tentokrát volná a tak výstup i sestup probíhá naprosto bez problémů ...

Následný sjezd k chatě je velmi dlouhý a sníh je téměř perfektní. Pivko a rosti na terase chaty potěší ... Po shlédnutí předpovědi na další dny se rozhodujeme ještě týž den pro sestup. NIKDO nic vůbec nenamítá, je to zcela jasné rozhodnutí.

Sjíždíme dolů na ledovec a pak postupujeme směrem k vláčku. Nejprve na pásech a později pěšky s batohem a lyžemi na zádech. Je to můj poslední letošní výstup v této skialpové sezóně :-))) Je výhlídkově krásný, ale i proklatě dlouhý :-)))