(ŠVÝCARSKO, Zermatt 4. - 9. 8. 2013)

MONTE ROSA – Spaghetti route 01/2013 je letos úspěšně za námi. Vyráželi jsme i přesto, že nás mělo čekat ke konci přechodu zhoršené počasí. Vše se ale nakonec otočilo k lepšímu a my si tak mohli téměř na závěr dát zaslouženou večeři po závěrečném koupání v největším švýcarském wellnes středisku s termálními prameny, v Leukerbadu :-)))

Zažili jsme spolu nádherné počasí a nádherné výhledy po neskutečných ledovcích Monte Rosy, ale zažili i únavu ale i parádní večeře na chatách ... Prostě skvělý přechod jednoho z nejvyšších horských masívů v Evropě!!! 

4. 8. – NEDĚLE
Dnes vyrážíme na Monte Rosu. Ne hned ráno přejíždíme do Täsche, taxíkem do Zermattu. Pak hurá busem k lanovce. Výjezd druhou lanovkou na Klein Matterhorn. Nesnažíme se sem dorazit co nejdřív, protože je hlášené po ránu špatné počasí. Teprve později se má vyjasňovat a tak jsme v restauraci až okolo 11.00. Tady se setkáváme s takovou zvláštní českou skupinkou, která neuvěřitelně huláká a podle jejich výkřiků porozumíme, že před počasím utekli zpátky sem ... Trochu mi to připomíná východní Němce v Krkonoších před revolucí :-))), asi si nepodívali na předpověď počasí :-))) O něco později následuje náš výstup na Breithorn West (4 164 m) a Mittel (4 159 m). Postupujeme dál až na chatu Rifugio Guide della Val d'Ayas (3 420 m). Celou dobu máme nádherné počasí, jen na vrcholovém hřebenu trochu fouká ...

5. 8. – PONDĚLÍ
Dnes vyrážíme až okolo 6.30 a jdeme na pohodu :-) Stoupáme pod Pollux (4 092 m). Mám na laně čtyři skvělý lidičky a tak moc dobře uvědomuji, že se všemi na tento kopec naráz nemůžu. Máme tedy domluvený plán, jak to vše pořešíme ke vší spokojenosti. Dušan si udělá pauzu na prvním nasvíceném místě na hřebínku a já s holkama postupuju dál až pod kritické místo. tady si Jana udělá na chvíli pauzu a já s holkama vyrážím vzhůru. Úspěšně dosáhneme vrcholu a sestupujeme k Janě. Pak jdu jen s ní a brzy oslavujeme dosažení vrcholu. Sestup je pro nás rutinnou záležitostí a dole jsme za moment. Dáme pauzu a pokračujeme na další čtyřku :-))) Cesta přes Castor (4 223 m) je dnes parádní a počasí nám přeje. Pod vrcholovým sedlem stáčím náš postup doleva, abychom si tak mohli vychutnat strmý dolez do sedla a pak hlavně následující hřebínek ostrý jako břitva :-))) Na chatu Rifugio Quintino Sella (3 620 m) dorážíme včas, než se později počasí opět na odpoledne trochu zkazí.

6. 8. – ÚTERÝ
Konečně trochu brzké vstávání - 4.30 a skvělá královská etapa :-))) Počasí je opravdu parádní :-))) Výstup přes Paso del Naso je již tradičně celkem strmou stěnou, ale ještě to šlo, je tam sníh a ne led :-))) Sestup ze sedla dolů až na ledovec není úplně jednoduchý, ale zvládli jsme to dobře :-)))

Dole se rozhodujeme, že teď vyrazíme přímo na nejvýše položenou chatu v Alpách Capanna Regina Margherita (4554 m). Další den by to podle původní předpovědi počasí nemuselo vyjít ... Ubytování sice máme zamluvené na chatě Rifugio Gnifetti (3 647 m), ale pro nás bude tato varianta schůdnější :-)))

Únava už začíná být znát a tak dnes zamíříme nejprve na Zumsteinspitze (4 563 m). Na vrcholu si pohladíme madonky a pak už míříme přímo na chatu. Tady se v klidu dáme vydatnou svačinku :-)))

Další sestup a výstup nás vede hřebínkem na Parrotspitzi (4 432 m). Lezeme k vrcholu přes východní hřebínek a dál přes vrchol zamíříme až přímo pod Ludwigshöhe (4 341 m). Je téměř absolutní bezvětří, sníh drží a stopa je parádní, jdeme do toho! Další naše cíle jsou Schwarzhorn – Corno Nero (4 322 m) a Balmenhorn (4 167 m) se sochou Ježíška.

Odtud míříme už na chatu Rifugio Gnifetti (3 647 m), kam dorážíme přesně na čas, chvilku před předpovídanou bouřkou :-) Dáme si tady výbornou večeři, kterou nám konečně nedávají do plastu a jdeme včas na kutě :-) Ráno máme opět vztávat brzy ...

7. 8. – STŘEDA
Ráno je zatežené, kousek vedle nás ještě řádíé bouřka, spíme tedy dál :-))) V 6.30 konečně šlapeme s tím, že máme do vichřice pro jistotu velkou zásobu kafe :-)))

Ve vrcholových partiích se noříme do mraků a šlapeme a šlapeme a najednou dávám všem pokyn, že jsme na dalším čtyřtisícovým vrcholu - Piramide Vincent (4 215 m). Nikdo tomu nechce věřit, ale je to tak :-))) Odtud už můžeme zamířit přímo na Zermatt do sedla. Dáme si jen krátkou pauzu v bivaku na Balmenhornu (4 167 m). Najíme se, přioblékneme se a jdeme do vichru. Stopa začíná být zafoukaná a poryvy větru se výrazně zvyšují. Ale to už sestupejeme na chatu Monte Rosa hütte (2 910 m). Sestup není úplně jednoduchý, ale nakonec to stihneme současně s bouřkou a deštěm :-))) Za moment bouřka mizí a my se jemného deště sestupujeme dál a dál. S pozdější dobou má být húř a húř.

Okolo třetí jsme na vláčku a sjíždíme až do Zermattu. Veliké dobrodružství několikadenního přechodu Monte Rosy s opravdu skvělou partou je za námi ..