(ŠVÝCARSKO, Zermatt 13. - 15. 9. 2010)

Domluva byla rychlá, plán jasný a počasí, alespoň podle předpovědi tutový ... Jenže ..., jenže vše se nakonec tak nějak zvrtlo a my museli vše aktuálně přizpůsobovat právě vrtochům počasí :-)))

Oblast Mont Blancu
Náš výlet měl navazovat na výstup na Mont Blanc s Martinou. Zdeněk měl vyjet lanovkou z Chamonix na Aiguille du Midi. Pak jsme se měli dostat na chatu Torino na Italské straně masívu. Z ní pak vyrážet na Zuba (Dent de Geánt 4 013 m), hřebínek Rochefort (Arete de Rochefort) a kdyby pánbů dal, tak na závěr ještě přes Ďábelský hřeben (Arete du Diable) na Mont Blanc du Tacul (4 248 m).

Byli jsme natolik přesvědčeni o dalším parádním průběhu počasí, že jsme se v neděli nezajímali o aktuální předpověď počasí. Když jsem s Martinou sestoupil z vrcholu k chatě Refuge des Cosmiques, zvedaly se sice nějaké mraky, ale stále to nevypadalo na nic strašného. Na chatě mne ale upozornili na chystanou změnu a fakt, že na chatě nebyl vůbec nikdo ubytovaný, mluvil za vše ... SMSkami s přáteli u počítačů, jsme se ujistili, že musíme dolů :-(((

Monte Rosa – Dufourspitze (4 634 m)
Nakonec padla volba právě na Dufourku přes Monte Rosa hutte. Přes noc mělo fest sněžit a výstupy se skalními dolezy na tom byly špatně. Nastupovali jsme až po poledni, takže počasí se začalo již trochu vylepšovat. Pohodový nástup na chatu a ráno hurá na to :-)))

Celou dobu byl výstup v pohodě, ale kus pod sedlem bylo nafoukána fůra nového sněhu a studený a silný vítr nás upozorňoval na rychlý příchod podzimu :-))) Větší námahu jsem letos v Alpách nezažil :-))) Nakonec jsme se k vrcholovému kříži přeci jen dostali a u něj, v závětří, už bylo moc dobře ...

Pak jsme po konopných lanech sestoupili do sedla Silbersattel (4 515 m) a z něj se vydali ledovcem dolů k chatě. Stopu před námi šlapala naštěstí už jedna dvojka a tak to celkem šlo :-)

Po dalším rozhodování jsme to zabalili a ráno vyrazili směrem na Zermatt. Snad nám příště počasí dovolí víc :-)

Při sestupu z Nové Monte Rosa hutte míjíme i tu starou. Jak jsme se dozvěděli na horní chatě, budou tuhle krásnou „babičku“ co nevidět bourat. Nejsem schopen svým malým českým mozečkem pochopit tuhle celou situaci, ale je to tak ... I když nová chata v ŽÁDNÉM případě nestíhá už teď svojí slabou kapacitou nápor zájemců, rozhodli se ekologičtí géniové ze Švýcarska zbourat tuhle klasickou kamennou chatu se 70 místy!!! Kdo jste byli na Nové Monte Rosa hutte, víte, že se tam sice vše směřovalo na ekologii, ale místem pro spaní se šeredně plýtvalo a teď takováhle zkáza ... 

Kousek pod starou chatou potkáváme krásného šedého kocourka. Ten jediný má ještě starou chatu jako svůj dávný domov. Pamatuju si na něj z každé návštěvy této staré chaty. A naše první setkání se odehrálo dokonce pár metrů pod samotným vrcholem Dufourspitze (4 634 m) na konci července v roce 2004.

„V jednu ráno vyrážíme z Balmenhornu směrem na Dufourspitzi, čeká nás dlouhý den!!! Okolo 7.00 stojíme na nejvyšším vrcholu Monte Rosy Dufourspitze (4 634 m), mezitím zachraňujeme dvě koťátka a fofrem sestupujeme směrem na Silbersattel a pak na Nordend (4 609 m). A pak hurá dolů na Monte Rosa hütte (tady jsme předali ty už rozmrzlý koťátka) a dál na stanici zubačky Rotenboden.“

Tehdy nás vrchol vítal takovými divnými zvuky, jako by někdo vysílený volal slabě o pomoc. Bylo to velké překvapení, nalézt ve výšce okolo 4 600 m schované pod kamenem dvě skoro zmrzlá koťata :-)

A teď jako by se ptal: „ Nevíš, co se mnou bude, až to tady zlikvidujou? Jak to tady přežiju?“