Fotogalerie

MARTINA, MARTIN A MONT BLANC Z ITÁLIE 2011

09.08.2011

(ITÁLIE, FRANCIE 9. - 10. 8. 2011)

Včera večer jsme se vrátili z pokusu o Matterhorn a dnes hned ve 4.00 vstáváme a vyrážíme směr Courmayeur.

Máme v plánu si tam dát pohodovou snídani a pak se pustit do Italské normálky na Mont Blanc, ten chceme přejít a vše navíc zakončit výstupem na Óbrzub - Dent du Géant (4 013 m).

9. 8. – ÚTERÝ – VÝSTUP NA CHATU REFUGIO FRANCESCO GONELLA
Po snídani hned vyrážíme do údolí Val Veny. Výstup ledovcem Ghiacciaio del Miage na chatu Rifugio Francesco Gonella je velkolepý. Vše nasvědčuje, že nám počasí bude konečně přát. Šlapeme ledovcem za krásného počasí a vše se zdá parádní. Jenže pak potkáváme mrtvého kamzíka ... Leží chudák stočený v suti. Martině kousek vedle uklouzly nohy a stačilo málo a kdosi by v pohodě mohl říct, že ho vlastně rozsedla ona :-)))

Pak přichází další kritický moment. Kolem Martiny se kousek pod chatou zřítí velký kámen. Celkem dost se lekla, ale za několik vteřin na ní kdosi huláká ze spodu a to ji vyděsilo ještě víc a tak skoro běží až do chaty. Z ukřičeného kohosi, se stává samotný chatař a na chodbě na ni hystericky řve. Nenechá si vymluvit, že Marťa ten žudr prostě neuvolnila ... Podle něj ho chtěla zabít!!!

Až později po večeři chatař uznává, že jednal zkratkovitě a přinesl na omluvu panáky :-))). A já se mezi tím dozvídám, že se Martině podepsal do jejího památníku Reinhold Messner hned za mně, že by náhoda :-)))!!

10. 8. – STŘEDA – VÝSTUP NA MONT BLANC 4 810 m (Papežskou cestou)
Po snídani, tedy hned po půlnoci :-))) vyrážíme vzhůru. Temná noc v rozpukaném ledovci na nás působí podivně. Trasa je značená odrazkami a je navíc oproti minule i prošlápnutá. Obrovské trhliny jsou ale kolem nás úplně všude. Trhliny překonáváme i pomocí žebříku. Výstup na Piton des Italiens (4 002 m) je dnes také v pohodě, ale právě odsud nám začíná problém. Začíná celkem dost foukat. Vichr žene sníh kousek nad zemí, do očí dostáváme spršky krystalů a co je nejhorší, nemůžeme dost dobře odpočívat. Mířím na Refuge Vallot (4 362 m) .

Tady se konečně dáváme dokupy a zjišťujeme, že se tady všichni guidi otáčejí zpět. Dvě hoďky od vrcholu a my také otáčíme naší cestu dolu. Do francouzské normálky. Nedá se nic dělat, tak jak jsme, prostě nejsme schopni pokračovat dál přes vrchol Mont Blancu po naší plánované trase ...

Pod chatou Refuge du Gouter začínáme sestupovat věhlasným pilířem plným lidí. Když jsme kousek nad Velkým kuloárem vidíme, jak se o traverz přes něj pokouší jakýsí týpek. Za moment se mu smeknou nohy a on visí na nataženém laně přes žlab. Jenže se k němu cvaknul lanem, které má omotané podpaží a kolem krku a začíná se okamžitě dusit!!! Kolem něj padají kameny a on jen chroptí: „Help ...“ Je také zajímavé pozorovat, že naprostá většina okolo stojících lidí jen civí a nedělá vůbec nic a to včetně jednoho švýcarskýho guida!!! Pouze jeden americkej gajdík se okamžitě vrhá k němu a pak ho i spolu s ostatními vytahuje na břeh ... 

Náš další postup je osvědčený z předchozích dní. Vláčkem, lanovkou do Chamonix, pak busem do Itálie pro auto a zpět domů. Vše nám parádně klaplo, Martin jel napřed a nás s Martinou veze nějaký místní gajdík přímo do nejlepšího baru :-))) A tak, po vydatné večeři, celkem pozdě večer vyjíždíme ze Chamonix zpět do Švýcarska. Za Zuzkou, Honzíkem a pesátkama :-)))
S pozdravem
Tým Alpy4000.cz
Alpy4000.cz
Členství v:
Spolupráce s:
Partneři