(FRANCIE, Chamonix 14. - 16. 8. 2013)

Výstup na Mont Blanc (4 810 m) má své kouzlo :-) Láká mnoho z vás a klukům se měl splnit jejich sen ... přeci jen výstup na nejvyšší vrchol Evropy má svůj zvuk. A jít tam navíc tzv. Královským traverzem přes Aiguille de Bionnassay (4 052 m), to je síla - fyzicky ale i technicky velmi náročný výstup.

KRÁLOVSKÝ TRAVERZ MONT BLANCU PŘES AIGUILLE DE BIONNASSAY
Tady je alespoň stručný popis naší trasy:
- z Contamines de Montoja výstup na chatu Refuge des Conscrits (převýšení cca 1 500 m)
- traverz hřebene Miage na chatu Refuge Durier (převýšení cca 1 200 m)
- traverz Aiguille de Bionnassay a Dôme du Gouter na vrchol Mont Blacu (převýšení cca 1 700 m)
- sestup via Aiguille du Midi na chatu Refuge des Cosmiques a pak hřebenem Cosmiques až na Aiguille du Midi (převýšení cca 600 m)

Celkové převýšení tedy dělá 5 000 m a to pouze ve směru vzhůru!!! 

NOČNÍ NÁSTUP NA CHATU A SPOLEČNÉ SETKÁNÍ
Původní plán zněl trochu jinak, ale abychom klukům vyšli maximálně vstříc a jejich plánovaný výstup výrazně vylepšili, domluvili jsme se, že se potkáme na chatě Refuge des Conscrits (2 602 m). Od auta sem má cesta 1 500 m převýšení a vede nádhernou krajinou. Kluci mi píšou už odpoledne, že jsou tam a dávají si pivko :-) Já v ten moment ještě šlapu z Castoru (4 228 m) a budu mít tento den v nohách cca 1 000 m převýšení jako bonus. Na setkání s klukama na chatě budeme vyrážet až na večer z Zermattu :-) Ve 23.00 vyrážím konečně z parkoviště na chatu :-) Je to zvláštní pocit, v absolutní tmě stoupat kamsi vzhůru, když ostatní ještě spí :-) Jenže času je v létě málo a tak by byla škoda něvěnovat ho raději pořádným výstupům. Noční přemisťování je tak pro mne letos prostě nutnost, abychom vyšli vstříc vám všem, našim klientům :-)

Nástup na chatu je ale nově změněný a tak i já šlapu novou cestou, která mizí mezi skalami kdesi ve tmě a jedno fixní lano střídá druhé :-), závěrečný nový lanový most již téměř navazuje na původní cestu, která vedla přes ledovec. Musím uznat, že jako noční bojovka to byla docela dobrá orientační hříčka :-) a jsem rád, že po třetí hodině ranní ulehám alespoň na moment do postele :-)))

DOMES DE MIAGE - CHATA REFUGE DURIER
Po snídani vyrážíme. Je nádherný den a z vrcholků Domes de Miage je nádherný výhled všemi směry. Mont Blanc a jeho západní stěnu máme jako na dlani. Postupujeme na pohodu a já se po noční rozcvičce rozhodně nemám k rychlejší chůzi :-))) Hřebenovka a setup na chatu Refuge Durier (3 389 m) je skoro bez sněhu a tak jdeme tyto úseky bez maček. Na poměry velmi pěkné lezení. Na sestupu je jen několik úseků s velmi rozbitými skalami. Za chvíli jsme u chaty :-), tedy boudičce, kde nás vítá chatařka, která tady tráví 3 měsíce v kuse ... bez možnosti úniku do údolí :-))) Zbytek tohoto krásného dne trávíme sluněním a vychutnáváním si západu slunce.

AIGUILLE DE BIONNASSAY
Snídaně ve 4.00 a hned po ní vyrážíme do tmy. Nejprve bez maček a pak po sněhu znovu s nimi. Závěrečné sněhové pasáže před skalami jsou celkem vzdušné, ale jdou se ještě po tmě. Lezení po skalní žebru je perfektní, skála je přepychově chytovatá a má to navíc úžasnou expozici. Postupně se dostáváme až na konec skal a je tu znovu sníh a led. K samotnému vrcholu Aiguille de Bionnassay (4 052 m) je to již jen pár výškových metrů a ty už jdeme na slunci, které se před okamžikem vyhouplo za Mont Blancem.

Následuje úžasná hřebenovka dolů do selda. Podmínky jsou zde naprosto ideální a tak si ji dokonale vychutnáváme :-) Výhledy berou dech a dokážu si představit, jaké záběry by se teď daly točit z vrtulníku :-))) My se alespoň fotíme sami :-)))

DOME DU GOUTER, MONT BLANC, ARETE DES COSMIQUES
Ze sedla následuje výstup už méně vzdušný, je ale stále výhledově velmi vděčný. Stopa je perfektně šlapaná a tak nám vše velice rychle ubíhá. Na vrcholu Dome du Gouter (4 204 m) jsme v 9.19 a za okamžik se vydáváme až na samotný nejvyšší bod v Evropě na Mont Blanc (4 810 m). Je to nádherný pocit, protože je celá naše dosavadní cesta krásně vidět. A její pořádný kus. Na vrcholu na sebe počkáme a uděláme pěkně hromadné fotky.

Ještě ráno jsem nebyl na 100% rozhodnutý sestupovat z vrcholu směrem na Aiguille du Midi, ale nádherné počasí, perfektní stopa a naše nadšení mne zlomilo a jdeme do toho. Obavy jsem měl ze séraku, který 13. 8. 2013 zabil dvě horolezkyně a těžce zranil jejich guida. Více se dočtete zde.

Při sestupu se v sedle Col du Mont Maudit ještě potkávám se svým kolegou a bývalým učitelem horským vůdcem z Aosty Rudy Janinem. Je pro mne velkou poctou, že si mne stále pamatuje a vřele se zdravíme. V sedle je samozřejmě jako vždy chaos, ale my se mu tiše vyhneme pěkně po straně a celý ten uřvaný dav bleskově a naráz předběhneme :-)))

Když se přiblížíme k již zmiňnovanému séraku na Mont Blanc du Tacul mám trochu nepříjemné pocity. Před třemi dny odlomená část zabila dvě prý krásný italský holky. Cesta tentokrát vede o něco níž, než byla předtím našlápnutá. Dovolím si udělat několik snímků ... Pak rychle mizíme dolů. Další sestup je ještě opepřen jedním místem. Širokou trhlinou, kterou musíme překonat pomocí slanění.

U chaty Refuge des Cosmiques (3 613 m) odbočuji k hřebenu. Kamil trochu váhá, ale nakonec je rád, že jsme odbočili do skal. Závěrečné lezení po vyhřátých skalách je příjemnou změnou oproti šlapání ve sněhu. Vychutnáváme si to plnými doušky a za moment jsme na terase lanovky ...

Máme za sebou úžasné dobrodružství, přepychovou túru a navíc v perfektním čase. Ještě před pár dny jsme byli támhle daleko pod kopcem a začínali a ... a dnes jsme překonali jeden z nejdelších a zároveň jeden z nejkrásnějších horských traverzů ... Mám v nohách cca 6 000 m převýšení jen v posledních dvou a půl dnech, ale pocity, které teď právě zažívám, když se dívám na rozzářené a šťastné úsměvy kluků, za to rozhodně stojí :-))) Už vím, co budu rozhodně mnohým z vás vřele doporučovat :-)

Dost ale rozjímání, už se těším dolů do Chamonix do kebabárny :-)))