KOMPLETNÍ TRAVERZ BERNINY A PIZ PALU 01/2017

(ŠVÝCARSKO, ITÁLIE, Pontresina 27. - 28. 7. 2017)

Asi nejtěžší (určitě fyzicky) horský přechod co chodím!!! Bernina - Biancograt (4 049 m) – nádherná sněhová linie, která je proslavená po celém světě. A když už se máme pohybovat ve vrcholových partiích Berniny, tak se pokusíme přejít ještě přes Piz Palu (3 901 m) ...

Tentokrát jsme náš výstup na Piz Berninu přes Biancograt naplánovali tak, že se pokusíme ještě navíc o kompletní traverz Piz Palu. Vše pak zakončíme sestupem na Diavolezzu a Tony přespí tady v Berghausu Diavolezza a druhý den sjede lanovkou do údolí. Já budu muset dolů v každém případě, protože další kopečky volají

Hned ráno vyrážíme okolo 3.30 jen v tričku do tmy. V dolních partiích je teplo a tak se nám jde dobře. Pod sedlem je znát, že chybí sníh, jde se tedy přes „ferrátku“. Jedná se o temný, převislý kout do kterého totálně prší voda z rozbředlého sněhu nad ním … Voda na skále a kramlých okamžitě namrzá, ale kdo chce vzhůru přes Biancograt, nemůže se nechat odradit jen tak něčím

Naopak od sedla výš je znát vycházející sluníčko a svět je hned veselejší. V sedle je také vidět celá naše dnešní neskutečná plánovaná trasa . Tudy, tamhle taky a ještě tady taky a až semka (přes 2 500 m jen do kopce), TO VŠE PROSTĚ MUSÍME DNES PROJÍT

Během výstupu od chaty se snažím držet rozumné tempo. Před námi je ve svahu již celá řada funících čelovek. Za chvíli se pak ale pohybujeme už jen na prvních třech pozicích Lezení od sedla je luxusní a jdeme jen v pohorkách. Vyhřátá skála, parádní výhledy, první paprsky slunce, … Pak jdeme do maček a celý zbytek dne je již nesundáme (teda až na polívce u Bianca).

Výstup samotným Biancogratem je v perfektních podmínkách, super stopa, minimum ledu. Funíme, jeden výšvih za druhým, předcházíme uvadající tým před námi, který nás vzápětí nechtěně pomůže chránit od dalších dotírajících skupin. My si pak jdeme a lezeme na druhé pozici úplně v klídku bez stresu a samozřejmě naprosto na pohodu

Vrcholové partie jsou celkem vysněžené, ale na mačkách se tady leze perfektně. Rychlá vrcholová fotografie a už míříme dolů. Zbytek hřebínku samozřejmě také na mačkách. Šlapeme celkem rychle a tak jsme již v 10.20 na krátké pauze na polívku a kolu na chatě Rifugio Marco e Rosa a za chvíli se vydáváme rychle dál. Míříme k hřebínku vedoucímu na Piz Palu. Parádní lezení na skalním uvodním hřebínku za chvíli měníme za uzoučké sněhové vrcholové partie. Počasí se vylepšuje, čas poslední lanovky se neúprosně přibližuje a my opatrně postupujeme dál

Sestup je nakonec v klidu bez větších problému s trhlinami. Na konci se potkáváme s naším týlovým týmem, který nám jde naproti a vysupěl taky pěkných 1 000 m převýšení. Přicházíme k restauraci a objednáváme si pivka a pak večeři s ubytováním pro Tonyho. Do poslední lanovky máme ještě dost času.

Parádní túra s obrovským převýšením (přes 2 500 m jen do kopce) a úžasnými rozhledy ...
Tonymu musím vyseknou pořádnou poklonu!

S pozdravem
Tým Alpy4000.cz