HAUTE ROUTE (CHAMONIX – ZERMATT) 2011 – A NAŠE SUPR VARIANTA

30.04.2011

(ŠVÝCARSKO, FRANCIE 30. 4. - 7. 5. 2011)

Slavný a pověstmi opředený skialpový přechod z Chamonix do Zermattu. Parádní sněhové podmínky i teď na závěr této zimní sezóny. No, kdo by čekal třeba 25 cm neporušeného prašanu a parádní sjezd hned na úvod :-)))

A to i přes zaručené a o to více neskutečné bláboly některých našich ekšpertů, že nás čeká lyžovaní na odkrytých ledovcích a chození v dolinách s lyžemi na zádech :-)))

Počasí nám také nemělo přát stále, ale nakonec bylo každý den parádně a tak jsme si celou tuto velkolepou túru mohli skvěle užívat :-)

Myslíte si, že se na této velmi často chozené túře nedá již nic nového vymyslet? Pojeďte s námi a třeba i vy zažijete také něco tak perfektního, jako se podařilo zažít i letos nám všem Haute route

1. 5. 2011 neděle
Na úvod se vydáváme podle plánu na aklimatizační túru. Tentokrát jsme zvolili výstup na Allalinhorn (4 027 m). Lanovkou a vláčkem jsme vyjeli až na horní stanici. Výstup pak už byl jen otázkou chvíle :-))) Vyzkoušeli jsme si mačky ale i lano. Sjezd raději po stopě, protože se zatáhlo a nebylo moc vidět. A na závěr jsme se ještě řádně doaklimatizovávali v otočné restauraci :-)))

2. 5. 2011 pondělí

Ráno nás čeká výjezd lanovkou na Grands Montets (3 295 m). Sjezd na ledovec Argentiére je krásně najetý. Výrazný výstup do sedla Col du Chardonnet probíhá v klidu, jen slunce začíná postupně pálit víc a víc. Na samotném počátku se dělíme na „mačkáře“ a „pásaře“ :-))) Někteří z nás jdeme odspodu na pásech a celkem to jde. Brzy vykličkujeme až nad strmé pasáže a čekáme na zbytek našeho týmu. Strmý výstup bere sílu, ale dnes nám to šlape výborně a brzy jsme v sedle. Sestup není zajištěn fixním lanem a tak s Háčkem vytahujeme svoje. Další postup do sedla Fenetre de Saleina vyšlapeme také téměř na lyžích celý, jen v samotném závěru vezmeme lyže do rukou. Na chatu Cabane du Trient (3 170 m) docházíme ve výborném čase. Těsně po tom k nám doráží pravé Chamonické slutry :-)))

3. 5. 2011 úterý

Druhý den nás čeká hned za úsvitu dlouhý sjezd. Po včerejšku nasněžilo a my najíždíme první lajny :-))) 25 cm nového sněhu je opravdu parádní!!! Dojezd nad chatu Gite Val d ´Arpette (1 630 m) je celkem v pohodě. V tomto momentě musíme dojít jen spodními rozkvetlými loukami až k taxíku. Ten přijíždí na čas.

Vše naštěstí netrvá zase tak dlouho a tak pohodlně dojíždíme až nad Burg St-Pierre. Naši původně plánovanou variantu musíme vzdát. Po včerejším oteplení je snih nacucaný vodou, že z toho jde až strach. Šlapeme tedy normální cestou. Sníh je jako vždy od odbočky k chatě Vélan. A odtud začínáme také opět stoupat na lyžích až na chatu Cabane du Vélan (2 642 m). Chata Vélan je dnes otevřená jen pro nás, jsme tady sami a máme naprostou pohodu.

4. 5. 2011 středa

Ráno začínáme sjezdem. Další výstup nás zavede až do útrob chaty Cabane de Valsorey (3 030 m). Dáváme si čaj, čokoládu a kluci i pivko!!! a hned zase začínáme stoupat dál. Tento výstup patří mezi ty krásný okamžiky celého přechodu. Před námi to ale vzdává jedna skupinka s gajdem a tak ty nejprudší úseky jsme museli prošlapat sami. Výstup ve strmých zatáčkách a v prudkém svahu není jen tak pro někoho :-)

Další postup je opět v panenském sněhu :-))) Jízda těmito pláněněmi je nádherná. My ale spěcháme do spodních částí v obavě z mokrého sněhu. Nakonec je všechno v pohodě a bezpečně dojíždíme až pod chatu Cabane de Chanrion (2 462 m). Po krátkém výstupu s lyžemi na baťohu dorážíme na chatu „U Vychcánka“ :-))), je až neskutečný, co někteří chataři dokážou ...

My se tím ale nenecháme rozhodit a užíváme si opět téměř sami na chatě :-))), prostě pohoda.

5. 5. 2011 čtvrtek

Konečně odpočinkový den :-))) Výstup do sedla Col de la Serpentine (3 547 m) je opět v klidu a my si tak můžeme užívat nádherných výhledů všude kolem. Jsme uprostřed Wallisu. Sjezd pod chatu Cabane des Dix (2 928 m) je fantastický!!! Těšíme se na teplou sprchu, ale dnes je hadice napojená přímo do kuchyně a tak ji využije později jen Josef, Francouzskám ale přitom přechází zrak :-))) Na chtě dnes filmují závěr sezóny, chatařka je proto načančaná a stále se usmívá. Využíváme toho při večeři. Aperitiv před večeří, uhlazená bramborová kaše a několik porcí pro každého příjdou k duhu :-)))

6. 5. 2011 pátek – KRÁLOVSKÁ ETAPA!!!

Letos míříme všichni směrem na vrchol Pigne d´Arolla (3 790 m). Supr sjezd na ledovec Otemma jsme si náramně užili. Hačka jen na moment zastavil ztracený fotoaparát :-) Pak už jen výstup do sedla Col de l´Eveque (3 382 m) a už zase krásně sjíždíme až na ledovec Haute Glacier d´Arolla. Cca 700 m nad námi se tyčí k nebi chata Cabane de Bertol (3 311 m). Cesta nakonec celkem dobře uběhla a my tento den vystoupali přes 2 000 m převýšení!!!

Nad samotnou chatou se tyči nádherná skalní jehla. Uspořádali jsme s Háčkem závody v rychlo lezení o panáky a tak se na vrchol dostali téměř všichni :-))) Pohled ze samotné špičky po okolí byl moc krásný. Chatařka balila chatu a tak jsme jí ještě se vším pomohli. No a večer jsme vše a všichni tak trochu oslavili místními zbytky alkoholu. Parádní chata na parádním místě, kdo tady nebyl, ten nešel přes hlavní hřeben Alp!!!

Tady se můžete podívat na výsledky našeho lezení:
Zdenda: 2:23
Ríša: 3:04
Mára: 3:59
Lea: 4:05
Pepa: 4:00
Pavel: 4:46
Milan: 5:14
Hans: 5:20
Pauzička: nešel, dával si pauzičku s cigárkem :-)

Na to, že šlo o více jak 40 m téměř kolmého lezení, to jde, ne?

7. 5. 2011 sobota

Závěrečná etapa proběhla opět parádně. Na vrchol Tete Blanche (3 707 m) nám zbývalo pouhých 500 m převýšení. Pomalu jsme k vrcholu vystupovali a vrcholový kříž, v těsném okolí zdejších kamenných velikánů, jakými jsou: Matterhorn, Dent Hérens Dent Blanche a mírný opar dodávali všemu až neskutečnou atmosféru!!! Po tolika dnech dřiny tady každý z nás nalezl alespoň na moment takový zvláštní pocit, kdy z nás všechno spadlo. A připít si v této slavnostní chvíli šampaňským, i když do plastových kalíšků, není také úplně samozřejmé :-)))

Dolů do Zermattu nám ještě kousek chybí. Sjezd obrovským ledovcem Stockjigletscher nám nabízí celou řadu možností. A my se je snažíme využít úplně maximálně. Focení a průjezdy trhlinami, sjezdy strmými úseky nás úplně pohltí. Pak už se jen pod severní stěnou Matterhornu prokousat až k cestě. Sem jsme si s předstihem zavolali supertaxi z Zermattu :-))) a za pár minut si v restauraci u nádraží dáváme závěrečné pivko a obídek :-)))