(RAKOUSKO, Vysoké Taury 14. - 17. 5. 2010)

Totální mlha, vichřice a sněžení a k tomu půlka května, co víc si přát při pohodovém skialpovém výletu na konci zimy :-))). Náš plán Grossvenediger - Grossglockner skialp jsme museli trochu pozměnit a přizpůsobit situaci.

Překvapili mne také všichni zúčastnění svým skvělým přístupem, i když se nám podařilo vystoupit pouze na první z plánovaných vrcholů... 

14. 5. 2010 pátek
Sraz na parkovišti proběhl v klidu a brzy jsme se taxíkem dostali až k nákladní lanovce pod Kűrsinger hűtte (2 558 m). Výstup letní cestou nebyl úplně jednoduchý a několik míst budilo respekt. Výstup na lyžích v absolutní mlze na chatu pak již probíhal úplně v pohodě.

15. 5. 2010 sobota
Ráno vyrážíme brzo. Totální mlha, GPSka s nahranými postupovými body a směle vyrážíme. Postup vyžaduje naše plné soustředění. Od půlky musíme prošlapávat vlastní stopu a čím více se blížíme k vrcholu, tak se počasí zhoršuje. Kousek pod sedlem se Háček s Tomášem otáčejí zpět na chatu.

Na samotný vrchol po úzkém hřebínku jdeme navázaní na laně, ale postupujeme stále na lyžích. Rozlišit, kde je sníh a kde je už vzduch, je velmi obtížné a vítr hraje také velmi nepříjemnou roli. Nakonec se nám ale na vrchol Grossvenedigeru (3 666 m) podaří vystoupit. Při návratu jsme si kromě totálně namrzlých brýlí mohli vychutnávat i čerstvý prašan. Celou dobu jdeme na GPSku a teprve až zpátky pod chatou se mlha trochu rozestupuje :-)))

Odpoledne se na chatě pouštíme ještě do uzlíků a orientace v terénu.

16. 5. 2010 neděle
Ráno začínáme na zdejší krásné dřevěné lezecké stěně. Počasí je takové, že bude pro všechny přínosnější, když se vrhneme na nácviky ledovcové záchrany od A až po Zet. No a tady na umělé stěně se dá úplně všechno přepychově nacvičovat. Jdeme na to postupně a odpoledne už jsou všichni schopni případně slanit pro svého kamaráda do trhliny, zpět vyprusíkovat a pak ho vytáhnout pomocí kladkostroje :-)))

Na chatě jsme kromě personálu úplně sami. Je o nás skvěle postaráno a každý večer si můžeme vybrat z nabízeného menu. Pak pivko, čaj s rumem nebo zdejší speciální „Venediger schi“ :-))), prostě skvělé zázemí. 

17. 5. 2010 pondělí
Závěrečný den. Plány byly takové, že ještě vyrazíme alespoň na ledovec vše nacvičit přímo v reálu. Jenže počasí a hlavně fakt, že nejede nákladní lanovka, nás nutí ke změně a vyrážíme tak dolů s plnou polní hned po ránu. Opět vjíždíme do naprosté mlhy, ale bezpečně se dostáváme až dolů k lanovce. Kousek před lanovkou se přes potok dostáváme pomocí lana a na silnici je v těchto místech okolo 10 - 15 cm sněhu. Sjíždíme tak až k přistavenému taxíku kousek níž a za pár minut jsme už u aut a po zkompletování fotografií vyrážíme do svých domovů.

Bylo skvělé si na samotný závěr uvědomit, že i když nám počasí rozhodně vůbec nepřálo, tak když jsme se všichni loučili, byli jsme z tohoto našeho malého setkání nadšení. Pro mne je tento nezapomenutelný a skvělý pocit navíc umocněn i tím, že se velmi, velmi rychle blíží Zuzčin a Honzíkův čas porodu :-)))