(FRANCIE, ŠVÝCARSKO 29. 3. - 4. 4. 2008)

I když se to na začátku vůbec nezdálo je letošní zima pro freeride jako stvořená. První dva dny je zataženo zato ale s vydatným sněžením a pak další super den s modrou a sluncem zalitou oblohou. Co víc si člověk zaprodaný prašanu může vůbec přát?

Úvodní aklimatizační výstup na Weissmies (4 017 m) byl povinný, ale na vrchol jsme vystoupali bez lyží. Další dva dny bylo opravdu hnusně a s velmi špatnou viditelností a tak jsme je strávili nácvikem možných a velmi potřebných dovedností na ledovci. Pak se počasí výrazně zlepšilo a my tak mohli vyrazit do Zermattu a lanovkou na Malý Matterhorn. Výstup na Breithorn (4 159 m), pak už následoval jen traverz do sedla Schwarztor (3 731 m) a pak nádherný a extra dlouhý sjezd zpátky až do Zermattu. Sjezd ledovcem Schwarzgletscher je nezapomenutelný. Průjezd ve stínu Matterhornu a Monte Rosy, co víc dodávat. Rozhodně patří mezi tu nejzákladnější ledovcovou klasiku. Letos jsme si ho navíc zpestřili průjezdem super tobogánem ledovce Grenzgletscher. 

Po ranním přejezdu do Chamonix jsme se vydali lanovkami přes Flégère, Index do sedla Col Crochues. Traverz do sedla Col de Bérard je korunován dalším úžasným sjezdem přes Combe de Bérard až do Le Buet. Sjezd ve volném terénu je okořeněn krásným prašanem a já se opět ujistil, jak je důležité správně naplánovat super túru. Při kurzu na horské vůdce jsme toto totiž absolvovali bez lanovek a navíc v opačném pořadí. Celou dobu našeho únavného a nekonečného výstupu jsme se tehdy (tedy kromě šéfa našeho vzdělávání) neustáli divili odkud a proč tudy jezdí taková spousta radujících se a výskajících lidí... Výjezd lanovkou na Aiguille du Midi další den byl úžasný především tím, že jsme měli to štěstí a projížděli jsme Vallée Blanche prašanem až po pás ...