(PERU, Cordillera Blanca 1. - 21. 6. 2013)
Výstupy na kopce: Urus (5 495 m), Ishinca (5 530
m), Pisco (5 732 m), pokus o Chopicalqui (6 354
m) a další snění pod Jižním křížem.
V roce 2009 se nám podařilo při naší první expedici do této nádherné horské oblasti Cordillera
Blanca vystoupit na údajně nejkrásnější kopec světa - Alpamayo (5
947 m) „La montana mas bella del mundo“. Tady naleznete
podrobnosti.
Hned další rok jsme sem vyráželi znovu. Bylo tomu tehdy právě 40 let, kdy na nádherném místě pod Huascaránem
v oblasti jezer Llanganuco zahynula celá československá horolezecká expedice – 31. 5. 1970. A mne osobně
lákala představa výlezt na jejich počest právě jejich poslední cestu, na kterou jim už bohužel nezbyl
vůbec žádný čas ...
V krásném článku Lubomíra Vejražky (National Geographic Česko, 31.7.2003) Huascarán, osudová hora si
můžete přečíst o posledních okamžicích této nešťastné expedice.
Na stránkách Expedice Peru 1970 se můžete dočíst o
dalších podrobnostech této tragické události.
A tady je
popis naší poslední úspěšné expedice PERU 2010, kdy se nám podařilo právě na Huascarán
Sur (6 768 m) vystoupit ...
Naše expedice přes půl zeměkoule právě začíná. Máme za sebou první týden v pohoří Cordillera Blanca v
Peru. Právě toto pohoří se vyznačuje vrcholky asi s nejúžasnějšími tvary na světě. Ostré hrany, sněhové
převěje, skvostné a fantasticky vymodelované strmé žlaby a to vše ve výškách přes 6 000 m!!!
PŘÍLET DO PERU A CESTA DO HUARAZU
1. 6. 2013 - se Zuzkou a Honzíkem se loučím na letišti a je to pro mne strašně smutný
okamžik ... Honzík je nádherný a začal brečet, když pochopil, že jsme na letiště nepřišli jen koukat na
letadýlka ...
Odlet. Tentokrát nás nečekají při odbavení žádné velké problémy s nadváhou. Míša zařídila přikoupení dalšího
zavazadla za slušné peníze. Let dál probíhá v pohodě ... Jen jsme zatím přišli o dva batohy s materiálem,
který díky šlendrianské práci KLM zůstala opět v Amsterdamu ... Z Limy pokračujeme nočním autobusem až
do Huarazu.
2. 6. 2013 – ráno jsme v Huarazu a hned jsme se také ubytovali v našem hotýlku Piramide.
Můžeme si tak plně užívat nejen skvělých výhledů přímo na Huascarán ale i blízkosti centra.
AKLIMATIZACE A NÁŠ PRVNÍ VÝSTUP
3. 6. 2013 - hned ráno vyrážíme taxíkem na první aklimatizační výlet. Protože musíme
čekat na chybějící bagáž, vydáváme se pouze na jednodenní výlet k nádhernému místu zvaného Laguna
Churup (4 450 m). U jezera jsme si chvíli odpočinuli a hlavně se snažili co nejvíce aklimatizovat,
přece jenom, je to celkem rychlý ...
DALŠÍ AKLIMATIZACE A NÁŠ PRVNÍ VÝSTUPY NAD 5 000 m
4. - 7. 6. 2013 - hned ráno vyrážíme taxíkem na první výstupový výlet směrem do údolí Quedraba
Ischinca. Místo základního tábora je ve výšce 4 350 m a je na opravdu kouzelném místě. Chvíli
čekáme na naše oslíky a pak hned stavíme tábor, který ještě později změní svoji podobu kvůli pocitu děsu
a hrůzy :-))), ale o tom až později ...
Další den v 8.30 vyrážíme na náš první aklimatizační cíl – Nevado Urus (5 495 m). Rychle
nabíráme výšku, která je víc a víc znát. Musíme ale brzdit náš postup. Spěch by mohl být později proti
nám ... Nakonec i kvůli zhoršujícímu se počasí otáčíme ve výšce okolo 5 000 m.
Ve 4.30 následujícího dne vyrážíme k vrcholu Nevado Ischinca (5 530 m). Je
to nádherný vrchol a cesta k němu je krapet dlouhá. Načasování je dokonalé a tak si těsně pod ledovcem
můžeme užívat prvních slunečních paprsků. Další postup po ledovci je už jen třešničkou na dortu i když
s ubývajícím kyslíkem :-) Za pár okamžiků jsme na vrcholu. Parádní počasí, parádní výhledy, jsme spokojení
a hlavně bez větších problémů :-) Při sestupu nás zastihuje opět špatné počasí a tak se za deště a mírného
sněžení dostáváme až ke stanům.
Nakonec se kazí počasí úplně a my vyrážíme do Huarazu. Sestup k taxíkům je sice dlouhý, ale má své kouzlo.
Volně pasoucí se koně, krásně vytvarované řečiště potoka a blízkost velmi vysokých hor, ...