EXPEDICE EKVÁDOR 2017 – DOTKNOUT SE SLUNCE! - 1. část

(EKVÁDOR - Expedice 2017 - 8. - 26. 1. 2017)

Expedice s hlavním cílem výstupů na celou řadu nádherných ekvádorských vulkánů. Výstupy včetně prvotních aklimatizačních výletů jsou seřazeny tak, aby umožňovaly perfektní aklimatizaci a tím i dávaly maximální šanci na závěrečný TOP výstup na Chimborazo (6 268 m).

Vrchol Chimboraza je nejvzdálenější bod naší planety od jejího středu. Jinými slovy, pokud vystoupíte na tento vrcholek, ocitnete se nejblíže Slunci a to dokonce i o 1,8 km blíže než kdyby se vám podařilo vystoupit na Mount Everest (8 848 m)!

V plánu máme tyto vrcholky:
Rucu Pichincha (4 794 m)
Illiniza Norte (5 126 m)
Cayambe (5 790 m)
Antisana (5 758 m)
Chimborazo (6 268 m)

PŘÍLET A PRVOTNÍ AKLIMATIZACE
Startujeme z Prahy 8. ledna 2017 v 6.35. Česká republika dostává po několika chudých letech přívaly sněhu. Na letiště se dostáváme tak trochu se zatajeným dechem :-) Stejně tak se tají dech na letiště a okolo stojící letadla plná sněhu … Oproti našim silnicím je ale startovací dráha za chvíli perfektně připravena na první vzlety a naše naprosto zachumelené letadlo je před samotným letem také perfektně osprchováno a zbaveno tak sněhu a námrazy. Takže můžeme směle vyrazit za dobrodružstvím na druhé polokouli naší planety.

Přílet do Quita, hlavního města Ekvádoru je alespoň z mého pohledu opět celkem dramatický. Nejprve se prodíráme skrze hustou oblačnost a pak přistáváme v silné bouřce za přívalového deště. Později se ukazuje, že takovéto podmínky jsou tady ale naprosto normální :-)

Měli jsme domluvené ubytování v malém hotýlku kousek od historického centra Quita a na letišti nás i s cedulkou čekají dvě taxi, a tak se celkem pohodlně dostáváme až do našeho, na několik dní, přechodného domova a rychle se ubytováváme. Hned druhý den vyrážíme na prohlídku města a z původně celkem krátkého výletu se stává celodenní výprava :-))) Postupně se přes historické centrum a jednotlivé památky nenápadně přibližujeme k vrcholku El Panecillo (3 100 m), odkud nám již od rána kyne obrovská socha La Virgen de Quito s korunkou z hvězd, s velikými andělskými křídly a s řetězem připoutaným drakem na vrcholu Zeměkoule. Než opustíme historické centrum a vydáme se k madonce, kupuju největší možný deštník a na rady místních se snažíme držet uzavřenou formaci kvůli zlodějům. Ze samotného vrcholu je nádherný výhled na Quito jen za několik minut zažíváme další silnou bouřku s průtrží. Ha, deštník se vyplatil :-) Přívaly vody nás zahánějí do blízké vyhlídkové a samozřejmě krapet předražené restaurace. Na cestu zpět se rozdělujeme na tři skupinky a jedna zažije naprosto nenápadné lupiče a teprve až později zjišťují škody …

Druhý den se vypravujeme ke kráterovému jezeru Laguna Quilotoa (cca 3 850 m). Počasí je tak trochu depresivní, ale po krátké návštěvě zdejší kryté tržnice déšť ustává a my se tak můžeme vydat na okraj kráteru a udělat se hezkou procházku. A v rámci dokonalé aklimatizace vše úspěšně završujeme v místní restauraci :-)

Další den nás čeká výstup na jeden z vrcholů sopky, která se tyčí nad Quitem, Rucu Pichincha (4 794 m). Tato sopka je aktivní a je vulkanology monitorována. V roce 1660 došlo k hlavní erupci a Quito bylo pokryto 40 cm sopečného popílku. Poslední aktivita byla zaznamenána v roce 1999, kdy došlo k otřesům a nad sopkou vznikl 18 km vysoký mrak. My jsme žádnou sopečnou aktivitu nezaznamenali a výstup jsme opět pojali alpským stylem, z hotýlku nejprve taxíkem k lanovce TelefériQo a tou až do výšky cca 4 050 m. Odtud nás čeká cca 4,5 hodiny dlouhý aklimatizační výstup až na samotný vrchol. Nebyla sice perfektní viditelnost, ale pršet začalo až téměř v posledních metrech, když jsme docházeli zpět k lanovce. Pěšina stoupá pěkně pomalu a výhledy, i když omezeně, jsme si tak mohli neustále vychutnávat. Po cestě nás pronásledoval „orel“, který neustále škemral o svačinu :-)

S pozdravem
Tým Alpy4000.cz