Fotogalerie

2X EIGER ZA DVA DNY– HŘEBEN MITTELLEGI LEOŠ 2013 – IDEÁLNÍ PODMÍNKY A RYCHLÝ VÝSTUP!!!

07.07.2013

(ŠVÝCARSKO, Grindelwald 20. - 21. 7. 2013)

Naše nabídka ohledně ALPSKÉ TRILOGIE již zaujala nejednoho z vás. Výstup na Eiger (3 970 m) byl vlastně obrovským snam pro Leoše :-)))

Náš plán zněl jasně a jednoduše: vylézt a především si užít výstup na Eiger (3 970 m) – kompletní traverz, výstup hřebenem Mittellegi, sestup J hřebenem ale navíc to vše pro mne bylo ještě zpetřené dalším výstupem s Davidem, dalším vážným zájemcem o tento úžasný výstup:-)

Trocha historie:
Nedá se nic dělat, ale je nutné si opět připomenout historii výstupů. Celý tento výstup je totiž úzce spjatý s ohromnou historií kolem této vyhlašené hory. Grindelwald, pohled do severní stěny, výjezd vláčkem, z tohoto všeho na vás dýchá nezměrné úsilí lidí, kteří se zde pokoušeli o nemožné ...

Pokus o prvovýstup tímto hřebenem se datuje již z 6. července 1874 – J.W. a F.C. Hartley a švýcarští vůdci Peter Rubi a Peter Kaufmann. Další pokus uskutečnili slavný horský vůdce z údolí Saastalu Alexander Burgener a jeho klient Moritz von Kuffner v roce 1885. Dostali se až k místu zvanému Grossen Turm.

Další pokus uskutečnili 8. srpna 1894 Claude A. MacDonald a Christian Jossi a Peter Bernet z Grindelwaldu. Tehdy dosáhli výšky 3 500 m a sestoupili odtud cestou Lauper-Route!!!

Tady naleznete spoustu velmi zajímavých informací ohledně prvního úspěšného výstupu hřebenem Mittellegi. Japonský horolezec Yuko Maki a horští vůdci Fritz Amatter, Samuel Brawand a Fritz Steuri ho uskutečnili již 10. září 1921!!! A právě Yuko Maki stojí za chatou postavenou na „nejširším“ místě hřebene, přímo u nástupu tohoto famózního hřebene. Tehdy věnoval 10 000CHF vůdcům z Grindelwaldu na vybudování chaty a ta byla v roce 1924 také postavena. K tomuto prvovýstupu mohu dodat, že vylézt ho po tomto velmi uzkém vápencovém hřebenu s poměrně velmi obtížnými skalními pasážemi, bez možnosti výraznějšího jištění a hlavně BEZ FIXNÍCH LAN, byl na svoji dobu obrovský počin!!! Použití 6ti metrové hole s hákem tento zážitek určitě umocnil :-)))

Potom se odehrálo spousta dramat přímo pod touto úzkou hranou, přímo v severní stěně. Spoustu informací naleznete například tady. Já se poprvé setkal s informacemi o této stěně ve velkolepé knížce pana Radana Kuchaře Deset velkých stěn.

Přesně tento den před 75 lety započal historicky první úspěšný průstup severní stěnou - 21. - 24. 7. 1938 Anderl Heckmair, Ludwig Vörg, Heinrich Harrer , Fritz Kasparek. Celý výstup jsem myslel s jakým vybavením do tohoto šíleného podniku šli ...

Leoš
Z Grindelwaldu jsme samozřejmě vyrazili vláčkem. Výstup ze stanice Eismeer je zážitek, vytesaný tunel, který se uvnitř skály stáčí směrem dolu k ledovci a na jeho koci vystupujeme po skalní rampě na ledovec. Nádherný kout Bernských Alp plný obrovských trhlin, výhledů a my :-). Po ledovci mezi trhlinami míříme ke skalám. Jsou tady pak dvě možnosti, jak se dostat k chatě. Chatař nám ale radí použití té horní. První délka trochu delikátního lezení nás na moment zastavuje, ale pak si zvykáme na lezení v pohorách po vápenci a dál už stoupáme velmi rychle a bez obtíží. Dlouhý traverz po „rampě“ téměř až k chatě a už se rozlížíme z terasy chaty kolem sebe. Jsme velmi vysoko, nad námi se tyčí POUZE náš zítřejší cíl a my si připadáme jako v nebi :-))) Na chatě později listujeme knížkami samozřejmě věnovaných Eigeru. Před večeří si dáváme pivo a na plechovce je stylově vyobrazen opět náš Eiger :-) Atmosféra je díky tomuto vyhlášenému vrcholu a také především díky pohodě na chatě fantastická!!!

Ráno vyrážíme ještě za tmy. Chatař tady geniálně organizovuje starty jednotlivých skupin :-) Nejprve ve 4.15 vstávali tři skupinky místních guidů, ve 4.30 my spolu s italským guidem ... Nevznikaly tak žádné tlačenice a my tak postupovali svým tempem bez stresu a na POHODU!!!

Noc se postupně vytrácela a východ slunce u Schreckhornu bral dech. Dech bral i neustálý pohled do severní stěny :-))) Lezli jsme postupně, Leoše jsem pevně jistil a snažil se tu nádheru neustále dokumentovat. Leoš se postupně rozlézal a vše se zakrátko změnilo v pohodové lezení okolo IV. stupně obtížnosti. Samozřejmě k pohodovému výstupu pomáhala i fixní konopná lana :-), ale i na nich jsme museli celkem makat. Celý hřeben je maximálně exponovaný a fotogenický!!! Pojďte se tedy pokochat s námi :-)))
S pozdravem
Tým Alpy4000.cz
Alpy4000.cz
Členství v:
Spolupráce s:
Partneři