Fotogalerie

2X EIGER ZA DVA DNY– HŘEBEN MITTELLEGI IVO A HONZA 2012 – DVA PARÁDNÍ VÝSTUPY NEJKRÁSNĚJŠÍM HŘEBENEM V ALPÁCH!!!

11.08.2012

(ŠVÝCARSKO, Grindelwald 11. - 13. 8. 2012)

Naše nabídka ohledně ALPSKÉ TRILOGIE již zaujala nejednoho z vás. A výstup na Eiger (3 970 m) byl vlastně obrovským dárkem k narozeninám pro Ivoše :-))) od jeho milované ženy Marcely. A byl to vynikající nápad :-)

Náš plán zněl jasně a jednoduše: vylézt a především si užít výstup na Eiger (3 970 m) – kompletní traverz, výstup hřebenem Mittellegi, sestup J hřebenem ale navíc to vše bylo ještě zpetřené dalším výstupem s Honzou, jejich synem :-)

Půjčené boty
Z výše uvedeného vyplývá, že jsme měli před sebou pěkně nabitý program :-) Počasí a podmínky byly tentokrát fantastické a tak v sobotu dorážím po poledni do Grindelwaldu. Začínám se balit a zjišťuji, že jsem si doma v Saas Grundu zapomněl na balkoně schnout pohorky :-))) Po zážitcích z předchozího výstupu a hlavně sestupu z Matterhornu se ale není čemu divit …

Nedá se nic dělat, musím do centra do nějaké půjčovny :-) Vše klapne dobře, jen při samotném placení se mne prodavač s takovým posměškem ptá: „A kampak se s nima vydáte?“ No a tak mu suše odpovídám: „Ále, jen dvakrát na Eiger, jinak nikam jinam :-), nebojte!“

Trocha historie:
Nedá se nic dělat, ale je nutné si opět připomenout historii výstupů. Celý tento výstup je totiž úzce spjatý s ohromnou historií kolem této vyhlašené hory. Grindelwald, pohled do severní stěny, výjezd vláčkem, z tohoto všeho na vás dýchá nezměrné úsilí lidí, kteří se zde pokoušeli o nemožné ...

Pokus o prvovýstup tímto hřebenem se datuje již z 6. července 1874 – J.W. a F.C. Hartley a švýcarští vůdci Peter Rubi a Peter Kaufmann. Další pokus uskutečnili slavný horský vůdce z údolí Saastalu Alexander Burgener a jeho klient Moritz von Kuffner v roce 1885. Dostali se až k místu zvanému Grossen Turm.

Další pokus uskutečnili 8. srpna 1894 Claude A. MacDonald a Christian Jossi a Peter Bernet z Grindelwaldu. Tehdy dosáhli výšky 3 500 m a sestoupili odtud cestou Lauper-Route!!!

Tady naleznete spoustu velmi zajímavých informací ohledně prvního úspěšného výstupu hřebenem Mittellegi. Japonský horolezec Yuko Maki a horští vůdci Fritz Amatter, Samuel Brawand a Fritz Steuri ho uskutečnili již 10. září 1921!!! A právě Yuko Maki stojí za chatou postavenou na „nejširším“ místě hřebene, přímo u nástupu tohoto famózního hřebene. Tehdy věnoval 10 000CHF vůdcům z Grindelwaldu na vybudování chaty a ta byla v roce 1924 také postavena. K tomuto prvovýstupu mohu dodat, že vylézt ho po tomto velmi uzkém vápencovém hřebenu s poměrně velmi obtížnými skalními pasážemi, bez možnosti výraznějšího jištění a hlavně BEZ FIXNÍCH LAN, byl na svoji dobu obrovský počin!!! Použití 6ti metrové hole s hákem tento zážitek určitě umocnil :-)))

Potom se odehrálo spousta dramat přímo pod touto úzkou hranou, přímo v severní stěně. Spoustu informací naleznete například tady. Já se poprvé setkal s informacemi o této stěně ve velkolepé knížce pana Radana Kuchaře Deset velkých stěn.

Výstup s Honzou
Z Grindelwaldu jsem vyrazil vláčkem, kluci už byli nahoře. A již výstup ze stanice Eismeer je zážitek, tady se potkávám nejprve s Honzou. Vytesaný tunel, který se uvnitř skály stáčí směrem dolu k ledovci a na jeho koci vystupujeme po skalní rampě na ledovec. Nádherný kout Bernských Alp plný obrovských trhlin, výhledů a my :-). Po ledovci mezi trhlinami míříme ke skalám. Jsou tady pak dvě možnosti, jak se dostat k chatě. Chatařka nám ale radí použití té horní. První délka trochu delikátního lezení nás na moment zastavuje, ale pak si zvykáme na lezení v pohorách po vápenci a dál už stoupáme velmi rychle a bez obtíží. Dlouhý traverz po „rampě“ téměř až k chatě a už se rozlížíme z terasy chaty kolem sebe. Jsme velmi vysoko, nad námi se tyčí POUZE náš zítřejší cíl a my si připadáme jako v nebi :-))) Na chatě později listujeme spoustou knížek a časopisů samozřejmě věnovaných Eigeru. Před večeří si dáváme pivo a na plechovce je stylově vyobrazen opět náš Eiger :-) Atmosféra je díky tomuto vyhlášenému vrcholu a také především díky perfektní chatařce fantastická!!!

Ráno vyrážíme ještě za tmy. Chatařka tady geniálně organizovala starty jednotlivých skupin :-) Nejprve v 5.00 vstávali tři skupinky místních guidů, v 5.15 my spolu s dalšími guidy, v 5.30 další a další horolezci ... Nevznikaly tak žádné tlačenice a my tak postupovali svým tempem bez stresu a na POHODU!!!

Vyrážíme v 5.30. Noc se postupně vytrácela a východ slunce u Schreckhornu bral dech. Dech bral i neustálý pohled do severní stěny :-))) Lezli jsme postupně, Honzu jsem pevně jistil a snažil se tu nádheru neustále dokumentovat. Honza se postupně rozlézal a prvotní „ostych“ se zakrátko změnil v pohodové lezení okolo III. - IV. stupně obtížnosti. Samozřejmě k pohodovému výstupu pomáhala i fixní konopná lana :-), ale i na nich jsme museli celkem makat.

Na vrcholu jsme stanuli v 8.45 a po krátkém rozhlédnutí spěcháme dolů za Ivošem. Sestup nám jde od ruky a brzy po poledni se setkáváme na Jungfraujochu úplně všichni.

Celý hřeben je maximálně exponovaný a fotogenický!!! Pojďte se tedy pokochat s námi :-)))

Výstup s Ivem
Z Jungfraujochu sjíždíme vláčkem opět do stanice Eismeer. Čeká nás dnes „jen“ nástup na chatu. Vše jde nejprve hladce, ale v samotném závěru nás zastihne bouřka a tak se sršícími cepíny vrážíme přímo a bez klepání do dveří naší chatičky :-) Naštěstí jsme moc nezmokli a tak jen s určitými obavami sledujeme bezpečně z oken přibývající bílo na skalách kolem nás ... Skály jsou ale dokonale vyhřáté a bouřka byla krátká a tak vše za chvíli krásně taje. Večer se nám náš cíl sice neukáže celý, ale i tak západ slunce stojí za to.

Ráno nastupujeme do převalujících se mraků a atmosféra je neskutečná. Jdeme naším tempem. Krok za krokem, výšvih za výšvihem. Brzy je u nás slunce. Téměř nefouká a oproti dne předtím je krásně celý den. Kocháme se okolím a především se kocháme pohledy směrem do severní stěny :-)

U vrcholových partií se Ivošovi sice moc nechce do ostrého sněhového hřebínku, ale nakonec si to oba vychutnáváme plnými doušky :-) A pak ... pak konečně vrchol! Krásnej pocit ... Jsme tam úplně sami a Ivoš mi připomíná chaos a mumraj při výstupu na Matterhorn. Tady je ale naprostá pohoda a klid :-)

Sestup zvládáme krásně a pak už jen překonat závěrečný hřebínek směrem na ledovec. Brzy se pak setkáváme i s Honzou a pak nás čeká už jen vláček, vrácení pujčených pohor a podání rukou a rozloučení ...

Bylo mi velkou ctí absolvovat tyto nádherné výstupy právě s Ivem a Honzou. A poděkovat za to musím především Marcele, která vše vymyslela a dala dohromady ... 
S pozdravem
Tým Alpy4000.cz
Alpy4000.cz
Členství v:
Spolupráce s:
Partneři