(ITÁLIE, Zermatt 5. - 11. 7. 2013)

MONTE ROSA – Spaghetti route 01/2013 je letos úspěšně za námi. Vyráželi jsme i přesto, že nás mělo čekat uprostřed přechodu zhoršené počasí. Vše se ale nakonec otočilo k lepšímu a my si tak mohli téměř na závěr dát zaslouženou večeři na nejvýše položené chatě v Alpách :-)))

Zažili jsme spolu nádherné počasí a nádherné výhledy po neskutečných ledovcích Monte Rosy, ale zažili i únavu ale i parádní večeře na chatách ... Prostě skvělý přechod jednoho z nejvyšších horských masívů v Evropě!!! 

5. 7. – NEDĚLE
Dnes vyrážíme na Monte Rosu. Hned nad ránem přejíždíme do Täsche, taxíkem do Zermattu. Pak hurá busem k lanovce. Výjezd druhou lanovkou na Klein Matterhorn. Po chvíli v restauraci následuje výstup na Breithorn West (4 164 m) a Mittel (4 159 m). Postupujeme pak dál až na chatu Rifugio Guide della Val d'Ayas (3 420 m). Za chvíli se zatahuje a přichází první déšť, večer doráží menší fronta ...

6. 7. – PONDĚLÍ
Dnes vyrážíme až okolo 7.00 a jdeme na pohodu :-) Cesta přes Castor (4 223 m) je dnes parádní i když je hned po ránu zataženo. Vše se ale ryhle zlepší a pak je nádherně. Pod vrcholovým sedlem stáčím náš postup doleva, abychom si tak mohli vychutnat strmý dolez do sedla a pak hlavně následující hřebínek ostrý jako břitva :-))) Na chatu Rifugio Quintino Sella (3 620 m) dorážíme včas, než se později počasí opět na odpoledne trochu zkazí.

7. 7. – ÚTERÝ
Konečně trochu brzké vstávání - 4.30 :-))) Počasí je opravdu parádní :-))) Výstup přes Paso del Naso je již tradičně celkem strmou stěnou, ale ještě to šlo, je tam sníh a ne led :-))) Tentokrát pokračujeme až na samotný vrchol Il Naso (4 272 m). Jsme tady tento den jako první. Sestup dolů až na ledovec není úplně jednoduchý kvůli velkému množství mokrého sněhu, ale zvládli jsme to dobře.

Dole se rozhodujeme, že teď vyrazíme přímo na nejvýše položenou chatu v Alpách Capanna Regina Margherita (4554 m). Další den by to podle původní předpovědi počasí nemuselo vyjít ... Ubytování sice máme zamluvené na chatě Rifugio Gnifetti (3 647 m), ale naštěstí stačí jeden telefonát a máme vše přebukováno raz dva :-)))

Únava už začíná být znát a tak dnes zamíříme již jen na Zumsteinspitze (4 563 m). Na vrcholu si pohladíme madonky a pak už míříme přímo na nově domluvenou chatu. Tady se v klidu ubytujeme a pak se nám naskytne nádherné divadlo s mraky a okolními vrcholy :-)))

Eva se tady snaží napsat pohledy nefalšovaným plnícím perem Monte Rosa!!! Není to kvůli nizkému tlaku vzduchu vůbec jednoduché, ale nakonec se jí to perfektně podaří a dokonce zde najde i jednu tajně schovanou kešku :-)))

Spíme až úplně nahoře pod střechou, někteří z nás dokonce i na palandách :-))), takže výš nikdo v Evropě být tuhle noc už snad ani nemůže :-)))

8. 7. – STŘEDA
Mám trochu strach, aby se někomu neudělalo z té výšky přes noc špatně, ale ráno se probouzíme do dalšího krásného dne úplně v pohodě :-) a náš plán je naprosto jednoduchý: posbírat co nejvíce čtyřek a pak hurá na chatu Monte Rosa hütte (2 910 m).

První výstup nás vede hřebínkem na Parrotspitzi (4 432 m). Lezeme k vrcholu přes východní hřebínek a dál přes vrchol zamíříme až přímo pod Liskamm (4 527 m). Je absolutní bezvětří, sníh drží a stopa je parádní, jdeme do toho! Eva s Jirkou si dávají odpočinek a při výstupu nás fotí. Výhledy a celková expozice jsou úchvatné a my jsme za necelé dvě hodiny zpátky u baťohů :-) Nádherný zážitek ... Celou cestu ale vzpomínám na Františka, který tady se mnou také jednou šel, možná je to jediný německý ovčák, který kdy stál na vrcholu Liskammu!!!

Odtud míříme na Balmenhorn (4 167 m). Tady na nás opět Jirka s Evou počkají a vaří čaj. My s klukama ještě dojdeme až na Piramide Vincent (4 215 m). Při návratu do bivaku si dáme chvíli polední pauzu na oběd :-)

Další naše cíle jsou Schwarzhorn – Corno Nero (4 322 m) a Ludwigshöhe (4 341 m). Tady také ukončujeme náš sběr čtyřtisícovek :-) Máme jich na kontě přesně 12, což je přeci skvělá úroda, ne? :-)))

Sestup na chatu Monte Rosa hütte (2 910 m) není úplně jednoduchý, ale nakonec to stihneme přesně pořed bouřkou a deštěm :-))) Dnes je tady trochu vzrušení, protože se má v online reportáži zjišťovat, že tento architektonický a hlavně enrgetický švýcarský zázrak vlastně nefunguje tak, jak se o něm píše a za co vlastně posbíral všechny ty rúzné ceny ... Nám je to ale tak trochu jedno a jdeme spát s tím, že nás čeká snídaně až v 7.00 :-)))

9. 7. – ČTVRTEK
Krásné probuzení do ještě krásnějšího dne. Pohodová snídaně bez spěchu a stresu a pak se vydáváme na závěrečnou etapu k vláčku a pak do Zermattu. Cesta není úplně jednoduchá i když se řadí do kategorie turistických, ale my jsme si se vším opět poradili (a dokonce jsme tady našli i zbytky po jednom skialpinistovi z let dávno minulých) :-))) a pak už zbývá jen poslední ohlédnutí za celým naším dobrodružstvím, které máme od vláčku jako na dlani ...

Gratuluju všem, krásná cesta :-)