Domů

Sněžka (Obří důl)

Sněžka, Obří důl (mapa)

Sněžka, Obří důl (zákres)

Lavinová dráha - základní rozdělení

SNĚŽKA, OBŘÍ DŮL, JJZ až JJV STĚNA (česká strana)
    1) SNĚŽKA, JJZ až JJV STĚNA
        1A) 1. centrální žlab
        1B) 2. centrální žlab
        1C) 3. centrální žlab
       1D) 4. centrální žlab
        1E) Rudná rokle

ChARAKTERISTIKA

OBŘÍ DŮL - SNĚŽKA, JJZ až JJV STĚNA (česká strana)
Lavinovým terénem je celá JZ a Z část masivu Sněžky, tj. skalnaté žlábky (dráhy 1A - D,), travnatý svah nad horní hranicí lesa i celý prostor Rudné rokle až po její ústí na dně Obřího dolu (dráha 1E). Žlabové laviny se uvolňují při každém větším sněžení a u tzv. Trkače na Rudném potoce protínají zmíněnou turistickou cestu. Větší laviny (především na dráze 1E) zasahují cestu v délce cca 300 m. V závislosti na druhu a objemu sněhu projíždějí esovitým zářezem Rudné rokle do její dolní části nebo v prostoru bývalé haldy opouštějí rokli a prolamují dráhu lesem. Prochází zde letní značená turistická cesta vedoucí od kapličky v Obřím dole na hranu Obřího dolu k polské boudě Dom Śląski (Schronisko pod Sniezką). V zimním období není její používání pro turisty doporučeno, neboť se jedná o obtížný, nebezpečný terén (lavinový strmý svah s často podmáčenými a zledovatělými úseky – došlo zde i ke smrtelným pádům).

Lavinová dráha - podrobný popis

1) SNĚŽKA, JJZ až JJV STĚNA
1A - D) Centální žlaby Sněžky

max. sklon	expozice	Odtrh	Dojezd	Výškový rozdíl	Délka	Délka odtrhu	Šířka dráhy
(°)		(m n. m.)	(m n. m.)	(m)	(m)	(m)	(m)
60 - 50	J	1 585	1 230	355	200 - 600	15	15 - 70

Lavinový terén představují čtyři drobné skalnaté zářezy v horní třetině JJZ až JJV svahu Sněžky, které zhruba po 200 m vyúsťují do tzv. Hlavního žlabu. Při každém intenzivnějším sněžení ze SZ až SSV se vytvářejí na JV straně vrcholu Sněžky sněhové převěje, které se snadno samovolně odtrhávají a způsobují v zářezech menší laviny. Ty mohou sjet Hlavním žlabem až k Trkači v místě křížení letní turistické cesty s Rudným potokem. Pro velkou četnost se pády těchto drobných lavin ani nezaznamenávají.

Hlavní žlab ukončuje Rudnou rokli těsně pod horní stanicí lanovky na Sněžce. Působí jako tryska, kterou stoupají vzdušné proudy vzhůru. Proto zde nedochází k ukládání většího množství sněhu a ani zde dosud nebyl zaznamenán pád laviny.

1) SNĚŽKA, JJZ až JJV STĚNA
1E) Rudná rokle

max. sklon	expozice	Odtrh	Dojezd	Výškový rozdíl	Délka	Délka odtrhu	Šířka dráhy
(°)		(m n. m.)	(m n. m.)	(m)	(m)	(m)	(m)
50 - 40	JV	1 450	950	500	200 - 800	60 - 200	40 - 150

Lavinovou dráhou jsou travnaté svahy nad horní hranicí lesa v JZ a z Z části masivu Sněžky a celý prostor Rudné rokle až po její konec na dně Obřího dolu. V důsledku převívání sněhu z prostoru bývalé Obří boudy dochází při horní hranici lesa k velkému hromadění sněhu a k nebezpečí odtržení lavin sjíždějících do Rudné rokle. Lavinová dráha protíná zhruba v polovině svahu v délce 300 m letní turistickou cestu spojující Kapličku v Obřím dole s bývalou Obří boudou (dnes pouze bouda Dom Śląski (Schronisko pod Sniezką) na polské straně). Před třiceti lety laviny sjížděly maximálně 300 m pod tuto cestu. V posledních letech však dochází k pádům větších lavin, které dojíždějí často až na dno Obřího dolu k řečišti Úpy.

Jednou z prvotních příčin pravděpodobně bylo prosychání rozptýlených smrkových rodin v horní části JV svahu Sněžky v důsledku působení imisí. Mezi suchými stromy dochází k většímu proudění sněhu, sníh zde snáze projíždí než mezi živými stromy, jejichž větve s jehličím představují velkou plochu působící jako lavinová zábrana. Jsou tak dány předpoklady k pádu větších, dynamicky účinnějších lavin. První takovou velkou lavinou, která prorazila dráhu ve žlabu až daleko dolů pod turistickou cestu, byla lavina dne 13. 3.1971.

Na této lavinové dráze zahynul ve velké lavině dne 1. 4. 1900 za tragických okolností zimní hlídač Obří boudy Stefan Dix – dodnes místo tragédie připomíná Dixův kříž.

NEBEZPEČÍ PRO TURISTY

Prochází zde letní značená turistická cesta vedoucí od kapličky v Obřím dole na hranu Obřího dolu k polské boudě Dom Śląski. V zimním období není její používání pro turisty doporučeno, neboť se jedná o obtížný, nebezpečný terén (lavinový strmý svah s často podmáčenými a zledovatělými úseky – došlo zde i ke smrtelným pádům).

SESUVY LAVIN, NEHODY, TRAGÉDIE

listopad 1883
Na Obří boudě zemřela bývalá majitelka Henriette Koberová. Její ostatky měly být ve stanovený den v 9 hodin ráno převezeny do Arnultovic k pohřbu. Obyvatelé Obřího dolu Stefan, Josef a Johann Buchbergerovi, Florian Tippelt a Emanuel Mitlöhner pro ně šli na Obří boudu. Shora jim kráčel vstříc strážce Obří boudy. Náhle se sníh uvolnil a tři muži sjeli s lavinou. Ostatní se zachytili na skalním výběžku, mohli slézt dolů a tři postižené včas osvobodit ze sněhové masy. Pokračovali pak dál v cestě na Obří boudu.
(Dix, Kronika Pece)

1885
Na ledovatce pod Obří boudou se zřítil starý Augustin Richter, chalupník na Studniční hoře, když se vracel domů z návštěvy své dcery v Prusku. Muži z Obřího dolu, kteří jeli pro dřevo do Úpské jámy, uviděli na sněhu roztroušená jablka a zakrátko nalezli chalupníkovu mrtvolu. Od té doby se nazýval první úsek pod Obří boudou „Blotinesfohrt“ – Jablkový žlab.
(Dix, Kronika Pece)

1. duben 1900
Lavinová tragédie Štefana Dixe
Dne 26. března 1900 zemřela na Obří boudě manželka horského vůdce a hlídače Obří boudy Stefana Dixe a měla být 31. března pohřbena. Silná sněhová bouře zmařila dovoz rakve a odvoz ostatků. 1. dubna se počasí zlepšilo a hlídač šel se svým synem Franzem prohazovat cestu. Na hladkém svahu se po několikerém zapíchnutí lopaty uvolnil sníh. Zatímco mladý Dix se dostal do trhliny a lavina ho odhodila stranou, nalezl zde jeho otec smrt. Franz běžel rychle na Sněžku a přivedl na pomoc strážce Sněžky Kirchschlägera a jeho zetě. Po dlouhém hledání uviděli v Rudníku ze sněhu vyčnívat ruku mrtvého hlídače. Mezitím dorazil nahoru oddíl místních hasičů pod velením zástupce velitele Václava Mitlöhnera z Pece s úkolem snést rakev s paní Dixovou, ale jako první dopravovali do Obřího dolu tragicky zesnulého hlídače. Trutnovská sekce Krkonošského spolku postavila na místě neštěstí Stefana Dixe železný kříž, který daroval obchodník železem Hübner.
(Dix, Kronika Pece)

13. březen 1971
První velká lavina, která prorazila dráhu ve žlabu až daleko dolů pod turistickou cestu.
(OPERA CORCONTICA 35: 3 –205, 1998)

leden 1992
Skupina studentů z gymnázia v Halle vedená svou profesorkou sestupovala z hřebenů Krkonoš do Pece pod Sněžkou značenou cestou Obřím dolem. Na strmém a zledovatělém traverzu se jich šest smeklo směrem dolů d Obřího dolu. Čtyři z nich, včetně paní profesorky, se zachytili o stromky jejich dva spolužáci (chlapec a dívka) se zřítili cca 350 m až na dno Obřího dolu.