Účinnost lavinových batohů

KOMPENZACE RIZIK
Bezpečnostní vybavení může vyvolávat falešný pocit bezpečí. Jakékoliv zvýšení bezpečnosti je k ničemu, pokud jste ochotni přistoupit opět na větší riziko (tzv. kompenzace rizik).
POUZE CHOVÁNÍ ZALOŽENÉ NA UVĚDOMOVÁNÍ SI RIZIK A VYHÝBÁNÍ SE RIZIKOVÝM SITUACÍM, JE JEDINOU OCHRANOU PROTI SMRTI V LAVINĚ!

V 70. letech 20. století bavorský lesmistr Josef Hohenester učinil zajímavý objev. Zastřelená zvěř, kterou často přenášel přivázanou na batohu, mu pomohla zůstat na povrchu lavin, které se s ním při návratu z lovu utrhly. Ani v jednom případě nebyl zcela zasypán a uvědomil si, že se tak děje díky přidanému objemu v podobě zvířete na jeho zádech. Idea lavinového batohu byla zrozena.

V 80. letech rozvíjel a testoval předchůdce dnešních lavinových batohů lyžař a podnikatel Peter Aschauer a dovedl nápad až k patentování systému ABS (“Avalanche Balloon Securesystem”) a založení společnosti na výrobu lavinových batohů. První plně funkční model byl úspěšně prezentován na veletrhu ISPO v roce 1985.

V průběhu posledních pár letech se používání lavinových batohů výrazně zvýšilo i mezi profesionálními záchranáři, horskými vůdci ale především v rámci celé široké veřejnosti - skialpnisty, freeridery a snowboardisty. Zatímco před deseti lety zpátky byl výběr zúžený jen na pár typů, dnes je situace jiná. . Každý si může vybrat z velké řady modelů produkovaných celou řadou výrobců. Jsou zde i další firmy, které používají sice jeden z již prodávaných typů, jen k němu dodávají trochu jinak uspořádané batohy, … Z toho plyne množství výhod pro uživatele. Snižující se cena a váha při zvyšující se spolehlivosti jsou jednoznačně pozitivním trendem. Lavinové batohy mají obrovský potenciál zachraňovat lidské životy, protože jsou jediným lavinovým vybavením, které dokáže aktivně zabránit zasypání anebo snížit jeho míru. Některé pokrokové metodiky již zahrnují lavinové airbagy do doporučení používání pro veřejnost v lavinovém terénu spolu s lavinovými přístroji sondou a lopatou.

Zatímco mechanismus fungování lavinových batohů byl již dobře potvrzený a vysvětlený matematicko fyzikálními modely a testy přímo v terénu, jejich přesný dopad na úmrtnost v lavinách je stále předmětem rozsáhlé diskuse.

Množství výrobců prezentuje lavinový batoh jako dokonalý záchranný prostředek (97% přežiie, 8x bezpečnější). Avšak mnoho lavinových specialistů varuje, že počet zachráněných na 100 úmrtí může být jen jednociferné číslo. Je velmi těžké určit, kde je vlastně pravda.

Lesmistr Josef Hohenester

Inverzní segregace

CO TO JE EFEKT BRAZILSKÝCH OŘECHŮ, INVERZNÍ SEGREGACE?

Inverzní segregace je proces, který umožňuje to, aby člověk s lavinovým batohem zůstal na povrchu. Pojďme se tedy na celý proces podívat trochu blíže.

Padající lavinu lze z fyzikálního hlediska považovat za tok granulárního média. Právě látky s takovou konzistencí jsou velmi efektivní při třídění jednotlivých částic, které je tvoří nebo se v nich nacházejí. Od začátku pozorování lavinových nehod si lidé všimli, že velké částice zůstávají na povrchu lavinového nánosu. Právě laviny jsou velmi efektivní při třídění částic podle velikosti.

Při pohybu laviny dolů svahem se vrchní vrstvy pohybují rychleji než spodní. Tento proces nastává zejména v důsledku zvýšeného vnitřního i vnějšího tření, kterému jsou spodní vrstvy vystavené. Rozdíl v těchto rychlostech vytvoří dilatace podobné kinetickému sítu, které umožňuje propad malých částic směrem dolů. Při pohybu směrem dolů malé částice vytvoří síly, kterými jsou velké částice poháněny směrem k povrchu. Kombinací tzv. kinetického prosívání a působících sil dochází k segregaci částic do jednotlivých vrstev, u kterých lze pozorovat vyšší koncentraci velkých částic blízko povrchu a naopak malých částic blízko dna.

Celý proces je zdokumentován složitými matematickými vzorci. Jednoduše si ho lze představit, jako když máme nádobu plnou ořechů různých velikostí. Když s ní zatřeseme a položíme ji na stůl, tak velké ořechy zůstanou na povrchu a malé budou blíže ke dnu. Přesně takto funguje inverzní segregace i v lavinách. Lavinový batoh udělá z člověka větší částici, která je pak deponována na povrchu nánosu. V lavinové prevenci je nejdůležitější se do laviny nedostat.

V případě zasažení lavinou je životně důležité zabránit úplnému zasypání. Při úplném zasypání se šance na přežití v důsledku asfyxie (dušení způsobené nedostatkem vzduchu, např. ucpáním dýchacích cest) a následné hyperkapnie (zvýšené množství oxidu uhličitého v krvi) prudce snižují s postupujícím časem. Při neúplném zasypaní jsou šance na prožití několikanásobně vyšší. Úkolem lavinového batohu je aktivně zabránit úplnému zasypání, a tím pádem zvýšit šanci na přežití. Lavinové batohy jsou dosud jediným vyvinutým prostředkem zabraňujícím zasypání lavinou. Jejich nasazení je široké: od záchranných složek pohybujících se v lavinovém terénu až po turisty, skialpinisty a horolezce

Cílem tohoto textu, který výrazně vychází z článku jehož autorem je Marek Biskupič, je poskytnout aktuální pohled na účinnost lavinových batohů. Článek vychází zejména ze studie, kterou publikoval v časopise Resuscitaion kolektiv pod vedením kanadského profesora Pascala Heageliho.

Autoři: Pascal Haegeli, Markus Falk, Emily Procter, Benjamin Zweifel, Frédéric Jarry, Spencer Logan, Kalle Kronholm, Marek Biskupič, Hermann Brugger


TADY JSOU ZDROJOVÉ TEXTY:
Stredisko lavínovej prevencie: ÚČINOST LAVINOVÝCH BATOHOV
Resuscation: THE EFFECTIVESS OF AVALANCHE AIRBAGS
Berg & Steigen 3/2014: DIE WIRKSAMKEIT DES LAWINENAIRBAGS



Předchozí analýzy účinnosti lavinových batohů byly realizované na základě údajů sesbíraných jedním jediným výrobcem (ABS, Nemecko) v spolupráci s Institutem pro výzkum sněhu a lavin ve Švýcarsku (WSL- SLF). Údaje obsahují většinou nehody z Evropy a zahrnují všechny druhy lavin od velkých vícenásobných strhnutí až po malé splazy.

Jedním z cílů nové studie bylo sesbírat větší a geograficky rozmanitější datový soubor, který by byl vhodnější na posouzení účinnosti lavinových batohů v celosvětovém měřítku. Podařilo se sesbírat dobře zdokumentované laviny ze 7 zemí (Kanada, Norsko, Francie, USA, Slovensko, Švýcarsko, Itálie), při kterých byl minimálně jeden uživatel strhnutý lavinou a zároveň vybavený lavinovým batohem.

Protože je lavinový batoh navrhnutý tak, aby snižoval riziko zasypaní, zaměřili se na laviny, které mají potenciál člověka zasypat úplně. Dohromady se podařilo rozebrat 245 lavinových nehod s 424 lidmi, kteří bili strhnutí lavinou. Z nich 246 (58%) mělo nafouknutý lavinový batoh a 61 (14%) lidem se batoh z nějakého důvodu nenafouknul. 117 (28%) strhnutých nebylo vybavených batohem. Celkově bylo 307 strhnutých vybavených lavinovým batohem, přitom 20% (61 z 301) z nich se nepodařilo batoh aktivovat.

HRA SE STATISTIKOU
I naproti tomu, že výrobci lavinových batohů a vědci aktivně a intenzívně hledají každou lavinovou nehodu, kdy byl lavinový airbag použit, jenže existuje velké množství lavinových nehod s lavinovými batohy při kterých se nic vážného nestalo, ale ty zůstanou neohlášené…

A právě tento rozdíl mezi nahlášenými vážnými nehodami a těmito lehkými, nenahlášenými neúmyslně zkresluje analýzu účinnosti lavinových airbagů směrem k vážnějším nehodám. Jednoduše se dá říct, že se řada nehod, kdy batoh pomohl a nic vážného se nestalo, se do statistik nemůže dostat.

Proto, aby se co nejvíce vyhnuli tomuto zkreslení výsledků, tak ze všech nehod byly vybrány jen ty, při kterých byli strhnutí jak uživatel lavinového airbagu ale i ten, co batoh nemel. Za cenu snížení počtu nehod byl dosažen soubor, ve kterém se dá porovnat úmrtnost s lavinovým batohem a bez něho. Je samozřejmé, že jsou výsledky zkreslené směrem k vážnějším lavinovým nehodám s více zasypanými. Tomu se ale při tomuto typu analýzy nedá zabránit. V každém případě je to nutné mít na paměti při interpretaci výsledků

Počet lavinových nehod s lavínovým batohom v jednotlivých zemích do roku 2012 (Marek Biskupič)

Základní otázka:
Kolik zasažených by mohlo být zachráněno právě lavinovým airbagem?

Výsledek potvrdil, že lavinové batohy výrazně snižují úmrtnost v lavinách, ale jejich efekt je nižší než se původně předpokládalo. Batohy ovlivňují úmrtnost nepřímo tím, že mají vliv na stupeň zasypání. Stupeň zasypání ovlivňují i jiné faktory a to: velikost laviny (čím větší lavina, tím vyšší pravděpodobnost kritického zasypání) a to, zda lavina způsobí velké traumatické poranění (velké poranění = vyšší pravděpodobnost kritického zasypání).

Úmrtnost je v první řadě určována stupněm zasypání, velikostí laviny a vážnými traumatickými poraněními. Lavinový batoh ovlivňuje úmrtnost nepřímo a to tím, že snižuje závažnost zasypání. Při kritických zasypáních dosáhla úmrtnost 43,7% a při nekritických zasypáních 2,9%. Co je značný rozdíl a v podstatě znamená to, že ten, kdo zůstane nekriticky zasypán, má vyšší šanci na přežití, avšak jen tehdy, pokud nemá rozsáhlé traumatické poranění. Pokud člověk nemá lavinový batoh, riziko kritického zasypání je 47,0%, pokud jej má a podaří se mu ho v lavině aktivovat, tak je riziko 20,1%. V praxi to znamená, že riziko kritického zasypání, když mám na sobě lavinový batoh a při strhnutí lavinou se mi ho podaří aktivovat, je více než 2 krát nižší než kdybych ho neměl. Ale nesmíme zapomenout ani na těch 20,1%, které znamenají, že i při aktivaci batohu přibližně pětina lidí zůstane kriticky zasypána a tehdy začíná boj s časem.



NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ČÍSLA Z CELÉ ANALÝZY
Úmrtnost bez batohu je 22,2% a úmrtnost s aktivovaným batohem je 11,1%. Tato čísla znamenají to, že při 100 lidech bez lavinového batohu stržených lavinou 22 lidí zemře a 78 přežije. Těch 78 přežije proto, že nebyly kriticky zasypání a byli vyhrabání včas, případně jim lavina nezpůsobila vážné traumatické poranění.

Při 100 lidí stržených lavinou, kteří jsou všichni vybaveni lavinovým batohem, 11 lidí zemře. Řečeno jinými slovy: o 11 lidí více přežilo stržení lavinou ve srovnání se skupinou, která nemá lavinový batoh a to právě díky lavinovému batohu.

Tento efekt lavinového batohu je významný, ale není až tak velký jako bylo zjištěno v předchozích studiích (snížení úmrtnosti o -11% vs -16% Brugget et al. 2007).

Rovněž i úmrtnost uživatelů batohu je výrazně vyšší, než se kdysi předpokládalo (11% vs 3% Brugger et al. 2007). samozřejmě, že údaje jsou částečně posunuty směrem k vážnějším lavinovým nehodám.

Lavinový batoh jednoznačně nezaručuje přežití v lavině za každých okolností!
Což v konečném důsledku potvrzuje i množství novodobých nehod.



NEAKTIVOVÁNÍ / NENAFOUKNUTÍ LAVINOVÉHO BATOHU
Doposud jsme se zabývali pouze případy, kdy se lavinový batoh podaří uživateli aktivovat a on se nafoukne. Jen tehdy batoh snižuje úmrtnost o 11%. Při jeho selhání batoh neplní svou funkci a chová se úplně jako obyčejný a ještě k tomu i těžký batoh.

Při pohledu na všechny nehody se celková míra NEAKTIVOVÁNÍ / NENAFOUKNUTÍ vyšplhala až na 20%. To znamená, že až jedné pětině uživatelů se batoh nepodařilo aktivovat nebo se z určitých příčin nenafouknul.

A CO OBVYKLE ZPŮSOBUJE NENAFOUKNUTÍ BATOHU?

• v 60% případů to byla neschopnost aktivovat batoh při strhnutí lavinou způsobená uživatelem
  (stres, malá praxe, časová tíseň ...)
• ve 12% se vyskytla chyba v údržbě systému
  (např .: špatně zasunutý zásobník stlačeného plynu)
• v 17% došlo k selhání zařízení
  (konstrukční chyby, zejména v začátcích))
• v 11% byl batoh zničen během stržení lavinou
  (velké laviny, pády přes skalní stěny)

Stupeň zasypání ve velké míře ovlivňuje šanci na přežití, čím lavina zasype člověka méně, tím je šance na přežití vyšší

TIP
Míra nevyužití batohu byla významně nižší u lavinových "profíků" (horští vůdci, horští záchranáři) ve srovnání s rekreačními uživateli.
Z tohoto jednoznačně vyplývá, že je nesmírně důležité znát svůj lavinový batoh, mít ho "nanečisto" vyzkoušený.

Bylo by velmi zajímavé prostudovat i tuto stopu. Po podrobném přečtení celé studie je zcela zřejmé, že abyste maximálně zvýšili svá procenta přežití, je nutné si vybírat takové lavinové airbagy, které vás budou chránit maximálně!

Tzn. jedna věc je míra zasypání a věc druhá a možná ještě důležitější je maximální ochrana před možným zraněním během pádu v lavině a při možnosti sesuvu další laviny vám bude maximálně chránit hlavu a dýchací cesty!