Klasifikace sněhu - starší verze

Je samozřejmě důležité, pokud se chcete jakýmkoliv problémem zabývat, sledovat i jeho vývoj v rámci historie. Je to stejné jako u sledování vývoje sněhové pokrývky 😊 Myslím si, že se pak dá mnoha věcem mnohem lépe porozumět...


Pár vzpomínek na dobu, kdy u nás vznikala lavinová prevence ...


Nedá se na tomto místě nezmínit pár řádků o této alespoň u nás lavinově historicky velmi zajímavé době. Nejlépe si ji asi dokážete představit díky nezapomenutelnému vyprávění jednoho z tehdejších hlavních aktérů - Miloše Vrby. Uvádím zde kratičký úryvek z jeho krásné knížky „V lavinách a ve vánicích“, který vám nejlépe přiblíží tehdejší pionýrskou dobu...



01
MILOŠ VRBA: úryvek z povídky První akce
Pamatuji se docela přesně na ten sychravý den na samém začátku ledna 1954. Od časného rána jsme s Bedřichem stáli a čekali před zavřenými dveřmi "ševcárny", jak se obecně nazývala podle svého dřívějšího určení tehdejší služebna, nebo - podle dnešní terminologie - dům Horské služby v Peci pod Sněžkou.

Ve svých chatrných větrovkách jsme se třásli zimou i strachem, jak pochodíme před tváří vysokých funkcionářů a zkušených praktiků. Konečně se s velebností a vážností starozákonních proroků dostavili: Otakar Štětka, náčelník HS oblasti Krkonoše a horský vůdce Jaroslav Kácovský. S Bedřichem jsme oba koktali překotnou snahou, co nejrychleji a co nejstručněji vysvětlit, proč nás z pražského ústředí poslali na celou zimu do Krkonoš a co tam zamýšlíme dělat.

Podařilo se nám s ulehčením zformulovat definici, že "budeme zkoumat a měřit skladbu, fyzikální a mechanické vlastnosti sněhové pokrývky za účelem stanovení metodiky pro předpovídání sesunu sněhových lavin".
01

ing. Miloš Vrba




To bylo v kostce tak krásně řečeno, nicméně se nám zdálo, že tato ryzí věta nenalezla vhodné ucho. Teprve s odstupem času si člověk uvědomí, jak to muselo znít komicky a neužitečně.

Náčelník Štětka se tvářil upjatě. Po letech přiznal, že nás tehdy považoval za "pražské pásky". Předpokládal, že si chceme celou zimu zadarmo pobýt v Krkonoších, a proto se snažíme zpitomět ho žvaněním nějakých nesmyslů. Odměřený Kácovský toho moc nenamluvil. Dokonce si myslím, že neřekl vůbec nic.

Tenkrát nikdo z nás netušil, že ten sychravý lednový den vejde do historie Horské služby jako počátek systematického průzkumu sněhu a lavin v Krkonoších, že se Kácovský stane prvním nadšencem a propagátorem této myšlenky, že Štětka bude hledat a srovnávat ve starých archivech zprávy o dávných lavinách v Krkonoších, a že primitivní měřící přístroje a nástroje, které jsme si sami udělali a přivezli s sebou, se po letech objeví jako exponáty v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí.

Na Hnědém vrchu v zotavovně Obzor nám bylo určeno zřídit si pracovnu, která byla současně i naším obydlím. Na nedaleké louce jsme vymezili a ohraničili stálou pozorovací stanici s meteorologickými registračními přístroji. Tam jsme po celou zimu ob den kopali jámy do sněhu až k terénnímu podkladu a měřili, propočítávali a vyhodnocovali všechny pro nás v té době dostupné údaje o sněhové pokrývce, o sněhových krystalech, o počasí a jejich vzájemném působení. Mezitím jsme zajížděli do lavinových terénů Modrého, Obřího a Dlouhého dolu, na Kozí hřbety a do Bílého Labe, kde jsme prováděli měření srovnávací. Zima byla ten rok pro takovou činnost přímo ideální svou pestrostí. Práce se nám od samého počátku dařila. Řídili jsme se přesným a přísným plánem a pracovním harmonogramem, který jsme naprosto pravidelně zpracovávali a vyvěšovali každou neděli navečer v našem pokojíku na Obzoru.
01

Otokar Štětka - náčleník HS Krkonoše




01
Byli jsme totiž současně šéfy i svými podřízenými. Jinak nás vůbec nikdo nekontroloval, nikomu jsme neměli povinnost odvádět svou práci a zpovídat se. Snad právě proto jsme byli sami na sebe tak přísní, zachovávali jsme tuhou pracovní disciplínu a ukázněně jsme plnili úkoly, které jsme si sami stanovili, a to za každého počasí. Po večerech jsme chodili ještě na besedy o horách a o Horské službě do blízkých i vzdálenějších zotavoven. Tam nás posílal Kácovský.

Není pochyby o tom, že hnací silou našeho pracovního úsilí bylo nadšení pro věc. Čas pro nás nic neznamenal.

Dokázali jsme diskutovat a hádat se dlouho do noci, dokud jsme nepřišli věci na kloub a nenalezli přijatelné, obecně platné řešení. Objevovali jsme do té doby netušené souvislosti, přicházeli jsme na zvláštnosti dané klimatickými a zeměpisnými podmínkami našich středohor. Hledali jsme v češtině výrazy pro jevy do té doby neznámé a proto nepojmenované.

S odstupem dlouhého času se ještě nyní obdivuji, jaký výkon je schopen podat člověk, pracuje-li s chutí a vzniká-li mu pod rukama něco nového. Myslím si, že v tom je skryto skutečné lidské štěstí. Škoda, že v životě nebývá takových příležitostí mnoho, ale spíše velmi málo, jestli vůbec kdy. To by člověk zanechal po sobě dílo!
01

Jaroslav Kácovský - člen HS Pec pod Sněžkou a horský vůdce






1956 - ÚPLNĚ PRVNÍ KLASIFIKACE (Houdek, Vrba)


Check
ZIMNÍ NEBEZPEČÍ V HORÁCH
Igor Houdek, Miloš Vrba (1956)



NOVÝ SNÍH


101
102
103
104
105



STARÝ SNÍH


JEMNOZRNNÝ FIRN

201
202
203
204



STŘEDNĚ ZRNITÝ FIRN

205
206
207
208
209



205
206
207
208
209



HRUBOZRNNÝ FIRN

210
211
212
213
214



ZVLÁŠTNÍ DRUHY SNĚHU


JINOVATKY

215
216



POHYBLIVÝ SNÍH

217
218
219



KRUSTY, KŮRY, ...

217
218
219





1965 - SNĚHOVÝ RASTR (Vrba, Koza)


Sněhový rastr - Vrba, Koza (1965)

217





1986 - HORSKÁ SLUŽBA – UČEBNÍ TEXTY, LAVINY (ing. Jaromír Charvát)


217

Horská služba - učební texty, laviny (1986)

217





1988 - NEBEZPEČENSTVO LAVÍN (Ladislav Milan, Štefan Šramka)


217

Nebezpečenstvo lavín (1988)

217





1990 - METODICKÁ PŘÍRUČKA, pro doškolení cvičitelů Horské služby (ing. Jano Peťo)


217

METODICKÁ PŘÍRUČKA, pro doškolení cvičitelů Horské služby (1990)

Názvosloví sněhu neexistuje, je zde podrobně rozepsána přeměna krystalů.





1996 - UČEBNICE, pro záchranné zdravotnické služby v ČR (Miroslav Bíca)


217

UČEBNICE, pro záchranné zdravotnické služby v ČR (1996)

-
217





1988 - 2002 - BAYERISCHER LAWINENWARNDIENST 1988, „Schneeprofil - tiskopis“


217

BAYERISCHER LAWINENWARNDIENST 1988, „Schneeprofil - tiskopis“

-
Bohužel před rokem 2002 se začala projevovat komunistická izolace i v tomto oboru. Používal se starší Německý model (tedy alespoň pouze podle Sněhového rastru, fotografií a tiskopisů vydaných do roku 1990, Bayerischer Lawinenwarndienst 1988) a dával se dohromady s klasifikacemi popsaných výše. Logika se z toho ale jaksi vytrácela...

PŘÍKLAD:
Geniálním paradoxem byl například kejkl s dnešním Zlomkovým sněhem (Plstnatý sníh) Zlomkový sníh. Za ten jsme považovali podobný druh sněhu Úlomkový Úlomkový sníh, ale Plstnatý sníh Plstnatý sníh jsme přiřazovali k dnešnímu Okrouhlozrnitému Okrouhlozrnitý sníh. A to i přesto, že Německý systém už před rokem 1990 (až na označení) odpovídal dnešní klasifikaci...

A to raději nebudu zmiňovat změť ohledně tzv. Duté jinovatky 😊

KDE SE STALA CHYBA?
Špatná nebo spíš nulová komunikace s lavinovým a především Alpským světem, byli jsme ve vleku historie a tradice ... Nelogičnost a nepochopitelný systém, který po kombinaci s německými informacemi, dopěly až do situace, kdy se sníh raději nepopisoval pomocí názvů ale spíš jen pomocí symbolů na Sněhových rastrech...

Za další a asi rozhodují chybu vidím, vyštípání odborníků jen a jen kvůli vlastní neschopnosti. Totální neúcta k expertům ve jménu: "My to víme taky, my to víme líp" 😊





Členství v:
Spolupráce s:
Partneři