Klasifikace sněhu - aktuální verze


Check

The International Classification for Seasonal Snow on the Ground (2009)
FIERZ, C., et al., UNESCO, Paris, 2009 - Aktualizovaná verze moderní klasifikace sněhu


Check

Překlad části týkající se přímo dělení podle tvaru krystalů a zrn






Check

The International Classification for Seasonal Snow on the Ground (1990)
COLBECK, S., et al., 1990 - Púvodní verze moderní klasifikace sněhu






Check
KEPLEROVA OTÁZKA: PROČ?
Jaká forma, jaká síla nutí miliony vloček - šupinek, hranolků a hvězdiček ze zmrzlé vody, aby se formovaly do tvaru šestiúhelníka?
Keplerova otázka mohla být aspoň z části zodpovězena až ve 20.století. Struktura vločky závisí především na samotné molekule vody. Ta se, jak známo, skládá ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku: H2O. Při pokojové teplotě, když je voda v kapalném skupenství, jednotlivé molekuly vibrují, kloužou kolem sebe, narážejí jedna do druhé a zase se odrážejí. Přitom mezi nimi nezůstává skoro žádný volný prostor. Jakmile však teplota dostatečně poklesne, převáží elektrické vazby mezi molekulami nad tímto obvyklým chaosem a molekuly zůstanou fixovány v pevně daných pozicích. Říkáme tomu, že voda zamrzla.

Vzdálenost mezi molekulami vody znehybněnými mrazem je stále stejná. Pod rentgenem zjistíme, že se v krystalcích ledu s pozoruhodnou pravidelností opakuje obraz šestiúhelníka: v každém vrcholu šest molekul vody, z nichž každá je spojena s jinými molekulami ležícími po jejích stranách, nad ní a pod ní. Kepler byl pravdě blíž, než sám tušil – masa ledových krystalků připomíná obří plástev.







2009 - The International Classification for Seasonal Snow on the Ground (ICSSG)




Nový sníh SRÁŽKOVÉ ČÁSTICE (Precipitation Particles/PP)


KÓD PPco
TVAR
Hranolovité krystaly, plné nebo duté
MÍSTO VZNIKU
Oblak, inverzní teplotní vrstva (jasno)
FYZIKÁLNÍ PROCES
Narůst z vodní páry při –3 až –8 °C a pod –30 °C
KÓD PPnd
TVAR
Jehličkovité, přibližně válcovité
MÍSTO VZNIKU
Oblak
FYZIKÁLNÍ PROCES
Narůst z vodní páry při –3 až –5 °C a pod –60 °C



KÓD PPpl
TVAR
Destičkovité, většinou hexagonální (šesterečné)
MÍSTO VZNIKU
Oblak, inverzní teplotní vrstva (jasno)
FYZIKÁLNÍ PROCES
Růst z vodní páry při 0 až –3 °C a pod -8 až –70 °C
KÓD PPsd
TVAR
Šesticípé hvězdicovité, plošné nebo prostorové
MÍSTO VZNIKU
Oblak, inverzní teplotní vrstva (jasno)
FYZIKÁLNÍ PROCES
Růst při vysokém super nasycení vodou při teplotách 0 až –3 °C a - 12ºc až -16 ºC



KÓD PPir
TVAR
Shluky velmi malých krystalů
MÍSTO VZNIKU
Oblak
FYZIKÁLNÍ PROCES
Polykrystaly rostoucí v různých podmínkách prostředí
KÓD PPgp
TVAR
Silně ojíněné částice, kulovité, kuželové, šestihranné nebo nepravidelného tvaru
MÍSTO VZNIKU
Oblak
FYZIKÁLNÍ PROCES
Silné ojínění částic narůstáním z přechlazených vodních kapek. Velikost ≤ 5 mm



KÓD PPhl
TVAR
Vrstevnatá vnitřní struktura, průsvitný nebo mléčný, skelný (glazovaný) povrch
MÍSTO VZNIKU
Oblak
FYZIKÁLNÍ PROCES
Růst zvyšováním přechlazené vody Velikost: > 5 mm
KÓD PPip
TVAR
Průhledné, většinou malé sféroidy.
MÍSTO VZNIKU
Oblak
FYZIKÁLNÍ PROCES
Zmrazení dešťových kapek nebo opětovné zmrazení převážně roztavených sněhových krystalů nebo sněhových vloček (mrznoucí déšť)
Kroupy nebo sněhové pelety obalené v tenké ledové vrstvě (malé krupobití). Velikost: oboje ≤ 5 mm



KÓD PPrm
TVAR
Nepravidelné usazeniny nebo delší kužely a jehličky směřující do větru
MÍSTO VZNIKU
Na zemském povrchu stejně jako na volně exponovaných předmětech
FYZIKÁLNÍ PROCES
Nahromadění malých, přechlazených mlhových kapiček zamrzlých na místě. Pokud proces pokračuje dostatečně dlouho, vytvoří se na povrchu sněhu tenká křehká kůra
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Vzrůstá s hustotou mlhy a vystavením větru.



Poznámky:
Diamantový prach je další typ srážek často pozorovaných v polárních oblastech (viz dodatek E).
Tvrdý rým je kompaktnější a amorfní než měkký rým a může se vynořovat jako glazované kužely nebo ledové peří (AMS, 2000).
Výše uvedené podtřídy nezahrnují všechny typy částic a krystalů, které lze v atmosféře pozorovat. Komplexnější pokrytí viz níže uvedené reference.
Reference: Magono & Lee, 1966; Bailey a Hallett, 2004; Dovgaluk a Pershina. 2005; Libbrecht, 2005
Starší verze: Nakaya 1954

Nová verze: A global classification of snow crystals, ice crystals, and solid precipitation, 2013





Strojem vytvořený sníh STROJEM VYTVOŘENÝ SNÍH (Machine Made snow/MM)


KÓD MMrp
TVAR
Malé sférické částice, často vykazující výstupky, jsou výsledkem procesu zmrazování; může být částečně dutý
MÍSTO VZNIKU
Atmosféra, blízko zemského povrchu
FYZIKÁLNÍ PROCES
Strojem vyrobený sníh, tzn. zamrzání velmi malých kapiček vody ve směru z povrchu dovnitř
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Obsah tekuté vody závisí hlavně na teplotě a vlhkosti vzduchu, ale také na hustotě sněhu a velikosti zrna
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
V suchých podmínkách vede rychlé zhutňování k rychlému zvýšení pevnosti
KÓD MMci
TVAR
Ledové destičky, úlomkovité
MÍSTO VZNIKU
Generátory ledu, stroje
FYZIKÁLNÍ PROCES
Strojem vyrobený led, tzn. výroba vloček z ledu, následné drcení a pneumatickou distribucí
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Bezpečné za každého počasí



Reference: Fauve et al., 2002




Rozložené a rozbité srážkové částice ROZLOŽENÉ A ROZBITÉ SRÁŽKOVÉ ČÁSTICE (Decomposing and Fragmented precipitation particles/DF)


KÓD DFdc
TVAR
Charakteristické tvary původních srážkových částic stále rozpoznatelné; často částečně zaoblené
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu; nedávno uložený sníh blízko povrchu, obvykle suchý
FYZIKÁLNÍ PROCES
Zmenšení povrchové plochy pro snížení povrchové volné energie; také rozbití způsobená lehkými větry vede k počátečnímu rozpadu
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Rychlost rozkladu klesá s klesajícími teplotami sněhu a klesajícími teplotními gradienty
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Získá soudržnost zhutněním po počátečním snížení pevnosti v důsledku procesu rozkladu
KÓD DFbk
TVAR
Střípky nebo fragmenty srážkových částic
MÍSTO VZNIKU
Povrchová vrstva, většinou nově uložený sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Transportované částice větrem (saltací) jsou rozbíjeny a spojovány větrem, často těsně; rozbití je často následováno zaokrouhlováním
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Rozbití a spojování větrem se zvyšují s jeho rychlostí
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Rychlé zhutňování vede k rychlému zvýšení pevnosti





Zaoblená zrna ZAOBLENÁ ZRNA (Rounded Grains/RG)


KÓD RGsr
TVAR
Zaoblené, obvykle protáhlé částice o velikosti < 0,25 mm; vysoce zhutněné
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu; suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Snižování specifického povrchu pomalým úbytkem počtu zrn a zvětšením průměru zrn. Malé rovnovážné narůstání tvaru
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Míra narůstání se zvyšuje s rostoucí teplotou; narůstání je pomalejší ve sněhu s vysokou hustotou s menšími póry
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Pevnost způsobená zhutněním sněhových zrn [1]. Pevnost narůstá s časem, usazováním a zmenšováním zrn
KÓD RGlr
TVAR
Zaoblené, obvykle protáhlé částice o velikosti ≥ 0,25 mm; dobře zhutněné
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu; suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Díky nízkým teplotním gradientům dochází k difúzi par mezi zrny, tzn. průměrné přesycení vodní páry zůstává pod kritickou hodnotou pro kinetický růst. Velké rovnovážné narůstání tvaru
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Stejné jako výše
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Stejné jako výše



KÓD RGwp
TVAR
Malé, rozbité nebo obrušované, těsně propojené částice; dobře zhutněné
MÍSTO VZNIKU
Povrchová vrstva; suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Spojování a rozbíjení přenášených částic sněhu větrem, zaoblování díky jejich vzájemným vazbám v rámci způsobu transportu (saltací). Vyvíjí se buď do tvrdé, ale obvykle do křehké větrné kůry nebo do silnější větrné desky. (viz poznámky)
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Tvrdost se zvyšuje s rychlostí větru, zmenšování velikostí částic a mírnou teplotou
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Vysoký počet kontaktních bodů a malá velikost způsobují rychlé zvyšování pevnosti zhutněním
KÓD RGxf
TVAR
Zaoblené, obvykle protáhlé částice s rozvíjejícími se ploškami
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu, suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Režim narůstání se mění, pokud je průměrné přesycení vodní páry větší než kritická hodnota pro kinetický růst. Díky tomu, tato přechodná forma vytváří plošky, pokud teplotní gradient narůstá
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Zrna se mění z důvodu rostoucího teplotní gradientu
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Snížení počtu vazeb může snížit pevnost



Poznámky:
Oboje větrné krusty i větrné desky jsou vrstvy malých, rozbitých nebo obrušovaných, těsně propojených a dobře zhutněných částic. První z nich jsou tenké nepravidelné vrstvy, zatímco druhé jsou silnější, často hutné vrstvy, obvykle se vyskytující na závětrných svazích. Oba typy vrstev mohou být reprezentovány buď jako podtřída RGwp nebo jako RGsr spolu se správnou velikostí zrn, tvrdostí a/nebo hustotou.
Pokud jsou zrna menší než cca 1 mm, bude muset pozorovatel zvážit postup při odlišení RGxf od FCxr.
Odkazy: [1] Colbeck, 1997





Krystaly s ploškami KRYSTALY S PLOŠKAMI (Faceted Crystals/FC)


FYZIKÁLNÍ PROCES
Difúze par mezi zrny je řízena dostatečně vysokým teplotním gradientem, tzn. nadměrná hustota par je nad kritickou hodnotou pro kinetický růst



KÓD FCso
TVAR
Plné krystaly s vytvořenými ploškami; obvykle hexagonální (šesterečné) hranoly
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu, suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Kinetické narůstání plných tvarů, tzn. plný krystal s ostrými hranami a rohy, stejně jako sklovité, hladké stěny (plochy)
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Míra narůstání se zvyšuje s teplotou, zvyšujícím se teplotním gradientem a klesající hustotou; nemusí docházet k narůstání na větší zrna ve sněhu s vysokou hustotou z důvodu malých pórů
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Pevnost se snižuje s rostoucí rychlostí narůstání a velikostí zrn
KÓD FCsf
TVAR
Krystaly s ploškami v povrchové vrstvě
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu, přímo pod povrchem; suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Může se vyvíjet přímo ze srážkových částic (PP) nebo z rozložených a rozbitých srážkových částic (DFdc) v důsledku velkých teplotních gradientů poblíž povrchu [1]
Kinetické narůstání plných tvarů (viz výše FCso) v rané fázi vývoje
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Teplotní gradient se může pravidelně měnit, ale zůstává na vysoké absolutní hodnotě
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Nízká pevnost sněhu



KÓD FCxr
TVAR
Krystaly s ploškami se zaoblenými ploškami a rohy
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu; suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Tendence k přechodnému tvaru, který zmenšuje svůj specifický povrch; rohy a okraje krystalů se zaoblují
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Zrna se zaoblují v závislosti na klesajícím teplotním gradientu



Poznámky:
Uvnitř sněhového profilu se FCsf těžko odlišuje od FCso, pokud pozorovatel není obeznámen s vývojem sněhové pokrývky. FCxr lze obvykle jasně identifikovat pro krystaly větší než asi 1 mm. V případě menších zrn však pozorovatel bude muset zvážit postup při odlišení FCxr od RGxf.
Odkazy: [1] Birkeland, 1998





Jinovatka v hloubce JINOVATKA V HLOUBCE (Depth Hoar/DH)



FYZIKÁLNÍ PROCES
Difúze par mezi zrny je řízena dostatečně vysokým teplotním gradientem, tzn. nadměrná hustota par je nad kritickou hodnotou pro kinetický růst



KÓD DHcp
TVAR
Rýhované, duté skeletové krystaly; obvykle ve tvaru pohárku
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu, suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Tvorba dutých nebo kinetické narůstání krystalů plných ve tvaru pohárku
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Viz FCso
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Obvykle křehký, ale pevnost se zvyšuje s hustotou
KÓD DHpr
TVAR
Hranolovité, duté skeletové krystaly se sklovitými stěnami, ale trochu rýhované
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu, suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Sníh se již zcela přeměnil; vysoký teplotní gradient ve sněhu s nízkou hustotou, nejčastěji prodloužený
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Utváření usnadňuje vysoká míra krystalové přeměny působící dlouhou dobu a sníh s nízkou hustotou
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Může být velmi špatně propojen



KÓD DHch
TVAR
Duté skeletové krystaly uspořádané do řetězců
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu, suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Sníh je již zcela přeměněn; uspořádání do řetězců na kontaktech mezi krystaly/zrny; většina postranních vazeb mezi sloupečky během narůstání krystalu zmizela
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Narůstání usnadňují vysoká míra krystalové přeměny po dlouhou dobu a sníh s nízkou hustotou
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Velmi křehký sníh
KÓD DHla
TVAR
Velké, silně rýhované krystaly; buď plné nebo skeletové
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu, suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Vyvíjí se z předchozích fází popsaných výše; ke spojení dochází při vzniku nových krystalů [2]
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Delší doba potřebná než u jiných sněhových krystalů; ve sněhu s nízkou hustotou jsou nezbytná dlouhá období s vysokým teplotním gradientem
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Získává pevnost



KÓD DHxr
TVAR
Duté skeletové krystaly se zaoblením ostrých hran, rohů a série rýh
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu, suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Tendence ke snižování specifického povrchu tvaru, rohy a okraje krystalů se zaoblují; stěny mohou ztratit svůj reliéf, tzn. série rýh a odskoků pomalu mizí. Tento proces ovlivňuje všechny podtřídy jinovatky v hloubce
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Zrna se zaoblují díky klesajícímu teplotnímu gradientu
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Může získat pevnost



Poznámky:
Krystaly DH a FC mohou také narůstat ve sněhu o hustotě větší než cca 300 kg m – 3, například v polárních sněhových profilech nebo větrných deskách. Ty pak mohou být označeny jako „tvrdé“ nebo „nasycené“ jinovatky v hloubce [3].
Odkazy: [1] Akitaya, 1974; Marbouty, 1980; Fukuzawa & Akitaya, 1993; Baunach a kol., 2001; Sokratov, 2001; [2] Sturm & Benson, 1997; [3] Akitaya, 1974; Benson & Sturm, 1993





Povrchová jinovatka POVRCHOVÁ JINOVATKA (Surface Hoar/DH)


KÓD SHsu
TVAR
Rýhované, obvykle ploché krystaly; jehličkové
MÍSTO VZNIKU
Obvykle na chladném povrchu sněhu vzhledem k teplotě vzduchu; někdy na volně exponovaných objektech nad povrchem (viz poznámky)
FYZIKÁLNÍ PROCES
Rychlý kinetický růst krystalů na povrchu sněhu rychlým přenosem vodní páry z atmosféry na povrch sněhu; povrch sněhu ochlazený na nižší teplotu, než je teplota okolí pomocí radiační ochlazování
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Zvýšené ochlazování povrchu sněhu pod teplotu vzduchu, stejně jako zvyšování relativní vlhkosti vzduchu způsobuje navýšení míry narůstání. V polích s vysokým gradientem vodní páry, např. poblíž potoků, se mohou vyvinout velké vějířovité, peříčkové krystaly
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Křehká, extrémně nízká smyková pevnost; pevnost může zůstat nízká po dlouhou dobu, když na něj napadne studený suchý sníh
KÓD SHcv
TVAR
Rýhované, rovinné nebo duté skeletové krystaly narůstají v jeskynních; orientace často náhodná
MÍSTO VZNIKU
Jinovatka v dutinách se vyskytuje ve velkých dutinách ve sněhu, např. v blízkosti kmenů stromů, zasněžených keřů [1] Jinovatka v trhlině se nachází v jakémkoli velkém chlazeném prostoru, jako jsou trhliny, chladírny, vrty atd.
FYZIKÁLNÍ PROCES
Kinetický růst krystalů, které se vytvářejí kdekoli, kde je vytvořena nebo se již nachází dutina, tzn. velký chlazený prostor, ve kterém může být vodní pára ukládána za stále ještě klidných podmínek [2]



KÓD SHxr
TVAR
Krystal povrchové jinovatky se zaoblenými ostrými hranami, rohy a rýhováním
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu; suchý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Tendence ke snižování specifického povrchu tvaru, rohy a okraje krystalů se zaoblují; stěny mohou ztratit svůj reliéf, tzn. série rýh a odskoků pomalu mizí
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Zrna se zaokrouhlují v reakci na klesající teplotní gradient
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Může získat pevnost



Poznámky:
Může být zajímavé si přesněji všímat tvaru krystalů jinovatky, jmenovitě destiček, pohárků, svitků, jehliček a sloupečků, dendritů nebo složených forem [3]. Lze také specifikovat vícedenní narůstání.
Povrchová jinovatka se může tvořit především téměř nasyceným vzduchem jak na volně exponovaných objektech, tak na povrchu sněhu při teplotách pod bodem mrazu. Tento druh jinovatky tvoří podstatnou část akumulace ve vnitrozemí Antarktidy. Byla nazvána 'vzdušnou jinovatkou' (viz [2] a [4]).
Krystaly jinovatky jsou velmi podobné jinovatce v hloubce.
Odkazy: [1] Akitaya, 1974; [2] Seligman, 1936; [3] Jamieson & Schweizer, 2000; [4] AMS, 2000





Roztavený firn ROZTAVENÉ FORMY (Melt Forms/MF)


KÓD MFcl
TVAR
Shluky zaoblených krystalů držených velkými vazbami led-led; voda ve vnitřních žilách mezi třemi krystaly nebo dvěma ohraničeními zrn
MÍSTO VZNIKU
Na povrchu nebo uvnitř sněhového profilu, mokrý sníh
FYZIKÁLNÍ PROCES
Mokrý sníh při nízkém obsahu vody (kyvadlový režim), tzn. udržení volné kapalné vody; shluky se tvoří pro minimalizaci povrchové energie
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Roztavená voda může vytéct; příliš mnoho vody vede k MFsl; první zmrazení vede k MFpc
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Vazby typu led-led dodávají pevnost
KÓD MFpc
TVAR
Jednotlivé krystaly se zmrazí na pevnou polykrystalickou částici, buď mokrou, nebo znovu zmrazenou
MÍSTO VZNIKU
Na povrchu nebo uvnitř sněhového profilu
FYZIKÁLNÍ PROCES
Teplo/mráz cykly vytvářejí polykrystaly, když voda v žilách zamrzne; buď mokrý při nízkém obsahu vody (kyvadlový režim) nebo znovu zmrazený
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Velikost částic se zvyšuje s počtem teplo/mráz cyklů; pronikání záření může obnovit MFcl; přebytek vody vede k MFsl
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Vysoká pevnost ve zmrazeném stavu; nižší pevnost ve vlhkém stavu; pevnost se zvyšuje s počtem teplo/mráz cyklů



KÓD MFsl
TVAR
Oddělené zaoblené částice zcela ponořené do vody
MÍSTO VZNIKU
Vodou saturovaný, nasáklý sníh; nachází se ve sněhu, na zemi nebo na povrchu ledu, ale také jako viskózní plovoucí hmota ve vodě po silném sněžení
FYZIKÁLNÍ PROCES
Mokrý sníh při vysokém obsahu kapalné vody (režim lanovky); špatně vázané, plně zaoblené monokrystaly - a polykrystaly - vznikají jako led a voda v termodynamické rovnováze
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Odtok vody blokovaný kapilární bariérou, nepropustnou vrstvou nebo zemí; vysoký přísun energie do sněhové pokrývky slunečním zářením, vysokou teplotou vzduchu nebo přívodem vody (déšť)
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Málá pevnost kvůli rozpadajícím se vazbám
KÓD MFcr
TVAR
Krusta rozeznatelných teplo/mráz polykrystalů
MÍSTO VZNIKU
Na povrchu.
FYZIKÁLNÍ PROCES
Krusta teplo/mráz polykrystalů z povrchové vrstvy mokrého sněhu, která po znovu zmrznutí po navlhčení díky tavení nebo deštěm znovu ztuhne; nalezena buď mokrá, nebo zmrazená
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Velikost a hustota částic se zvyšuje s počtem teplo/mráz cyklů
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Pevnost se zvyšuje s počtem teplo/mráz cyklů



Poznámky:
Teplo/mráz krusty MFcr tvoří na povrchu vrstvy o tloušťce nanejvýš několik centimetrů, obvykle nahoře na chladnějším sněhovým profilu. Zaoblené polykrystaly MFpc se budou spíše tvořit uvnitř sněhového profilu. MFcr obvykle obsahuje více znovu zmrazené vody než MFpc a nepřemění se zpět na MFcl

MFcr i MFpc mohou obsahovat rozpoznatelnou menšinu jiných tvarů, zejména velké kinetické růstové formy FC a DH. Příklady použití symbolu MFcr naleznete v pokynech





Led LEDOVÉ ÚTVARY (Ice Formations/IF)


KÓD IFil
TVAR
Horizontální ledová vrstva
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř sněhového profilu
FYZIKÁLNÍ PROCES
Déšť nebo roztavená voda z povrchu pronikne do studeného sněhu, kde se znovu ochladí podél vrstev rovnoběžných kapilárních bariér díky vedení tepla do okolního studeného sněhu, tzn. sněhu při T < 0 °C; ledové vrstvy si obvykle zachovávají určitý stupeň propustnosti
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Závisí na načasování prosakující vody a cyklech tání a opětovného zmrazení; s větší pravděpodobností dojde, pokud existuje rozvrstvení jemných vrstev přes hrubozrnné vrstvy
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Vrstvy ledu jsou silné, ale jakmile je sníh úplně provlhlý, ztrácí se pevnost
TVAR
Vertikální ledové těleso
MÍSTO VZNIKU
Uvnitř vrstev sněhového profilu
FYZIKÁLNÍ PROCES
Průtok vody uvnitř tokových prstů zamrzne díky vedení tepla do okolního studeného sněhu, tzn. sněhu při T <0 °C
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Proudové prsty se pravděpodobněji vyskytnou, pokud je sníh silně vrstvený; zmrazení vylepšeno, pokud je sníh velmi studený
KÓD
IFic



KÓD IFbi
TVAR
Nejspodnější vrstva ledu
MÍSTO VZNIKU
Základna sněhového profilu
FYZIKÁLNÍ PROCES
Roztavená jezírka vody nad zeminou a zamrznutím díky vedením tepla do studené zeminy
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Utváření je zlepšeno, pokud je zemina nepropustná a velmi chladná, např. Permafrost
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Na povrchu se může tvořit slabá vrstva kaše
KÓD IFrc
TVAR
Tenká, průhledná glazura nebo čirý ledový povlak na povrchu
MÍSTO VZNIKU
Na povrchu
FYZIKÁLNÍ PROCES
Výsledky působení mrznoucího deště na sněhu; vytváří tenké povrchové glazury
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Kapky musí být podchlazeny, ale sloučeny před zmrazením
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Tenká křehká kůra



KÓD IFsc
TVAR
Tenká, průhledná a lesklá glazura nebo čirý film ledu na povrchu
MÍSTO VZNIKU
Na povrchu
FYZIKÁLNÍ PROCES
Roztavená voda z povrchové sněhové vrstvy opětovně zmrzne na povrchu v důsledku radiačního ochlazování; snižující se absorpce krátkých vln ve formujícím se skle zvyšuje skleníkový efekt ve spodním sněhu; další vodní pára může kondenzovat pod glazurou
ZÁVISLOST NA NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PARAMETRECH
Vytváří se za jasného počasí, teploty vzduchu pod bodem mrazu a silné sluneční záření; nesmí být zaměňována s teplo/mráz krustou MFcr
OBECNÝ ÚČINEK NA PEVNOST
Tenká křehká kůra



Poznámky:
V ledových útvarech se póry obvykle nespojují a na rozdíl od silně porézního sněhu nejsou rozeznatelná žádná jednotlivá zrna nebo částice. Určitá propustnost však zůstává, zejména při navlhčení, ale mnohem méně než pro porézní roztavené formy
Déšť a sluneční záření nejčastěji způsobují tvorbu mrznoucí krusty MFcr
Diskontinuální ledová tělesa, jako jsou ledové čočky nebo znovu zmrazené tokové prsty, lze identifikovat příslušnými poznámkami (viz dodatek C.2)
Odkazy: [1] Ozeki & Akitaya, 1998








MOHLO BY SE HODIT


SNÍH


Sníh je specifická forma ledu, pevného skupenství vody. Je tvořen ledovými krystalky seskupenými do sněhových vloček.
V přírodě vzniká přirozeně za vhodných klimatických podmínek v oblacích na převážně biologickém podkladu jako jsou bakterie, odkud se snáší k zemi. Tento děj se nazývá sněžení.
Sníh nahromaděný ve větším množství na dostatečně prochladlém zemském povrchu se nazývá sněhová pokrývka. Na rozdíl od dešťové vody z místa dopadu ihned neodtéká, představuje tak důležitý prvek v koloběhu vody v přírodě. Významná je také jeho tepelně izolační schopnost, která umožňuje mnoha rostlinným i živočišným druhů přečkat mrazy.
Více o něm

SNĚHOVÁ VLOČKA


Za podmínek panujících obvykle v oblacích krystalizuje voda ve fázi ledu Ih v šesterečné krystalografické soustavě. To určuje šesterečnou symetrii vloček. Krystalky jsou formovány v podmínkách nízké prostorové koncentrace molekul vody. Proto nevzniká celistvá masa, jak lze běžně pozorovat při přechodu vody do pevného skupenství na zemském povrchu. Jejich tvar je dán lokální kombinací teploty, tlaku a koncentrace molekul vody (vlhkosti). Sněhové vločky vznikají akrecí ledových krystalků. Při ní je obvykle symetrie mírně porušena. Při sestupu k povrchu se mohou ještě agregovat do větších shluků opět v závislosti na klimatických podmínkách.
Více o něm

OBLAK


Oblak, též mrak nebo mračno (1. p. množného čísla a 4. p. oblaky i oblaka, 2. p. oblaků i oblak), je viditelná soustava malých částic vody nebo ledu (případně jiných látek) v atmosféře Země nebo jiných planet. Oblaky vznikají tehdy, když se vlhkost vzduchu zkondenzuje na kapky nebo ledové krystalky. Výška, ve které se děj odehrává, bývá různá a hranice, za kterou se voda v plynném skupenství mění na kapalinu se nazývá rosný bod. Závisí na stabilitě vzduchu a množství přítomné vlhkosti. Průměrná oblaková kapka nebo ledový krystalek má v průměru přibližně 0,01 mm. Studená oblaka tvořící se ve velkých výškách obsahují pouze ledové krystalky, nižší, teplejší oblaka obsahují pouze vodní kapky.
Více o něm



JINOVATKA


Jinovatka nebo krystalická námraza je krystalický ledový potah pevných povrchů vznikající desublimací zejména při mlze a slabém větru za teplot nižších než −8 °C. Tvoří se například na trávě, na větvích stromů nebo střechách budov.
Podmínkou pro vytváření jinovatky je ochlazení pevných těles pod bod srážlivosti (jeho hodnota závisí na teplotě, vlhkosti a atmosférickém tlaku). Pokud je tato podmínka splněna, vzniká pod bodem mrazu jinovatka, nad bodem mrazu rosa. Jinovatka není nebezpečná pro rostliny ani nepůsobí škody na elektrických vedeních a v leteckém provozu
Více o něm

NÁMRAZA


Námraza je atmosférický jev, který se projevuje vznikem ledových krystalů na povrchu objektů působením následující vlivů:
  • mrznutím drobných kapének vzdušné vlhkosti (mraků, mlhy apod.) při jejich styku s povrchem země, objektů nebo jiných předmětů o teplotě 0 °C a nižší,
  • srážením (desublimací) vzdušné vlhkosti na dostatečně prochlazeném zemském povrchu nebo předmětech, a to i bez přítomnosti mlhy nebo oblačnosti
Více o něm

DENDRIT


Pojem dendrit v geologii označuje agregát (seskupení) malých krystalů nebo krystalových zrn se strukturou fraktálu. Název pochází z řeckého δένδρον, déndron, doslova „strom“. Tvarem větvení připomíná stromy, keře nebo listy kapradí. Příkladem mohou být sněhové vločky různých tvarů a ledové květy na okenním skle. Vzhledem k podobnosti s rostlinami, bývají dendrity v minerálech zaměňovány s rostlinnými fosiliemi (tzv. pseudofosilie – nepravé zkameněliny).
Více o něm



SLINOVÁNÍ (ZHUTNĚNÍ)


Slinování je proces zhutňování a tvořící pevnou hmotu materiálu pomocí tepla nebo tlaku bez tavení k bodu zkapalnění.
Slinování se děje přirozeně ložisek nebo jako výrobní způsob, použitý s kovy , keramiky , plastů a jiných materiálů. Atomy v materiálech difundovat hranice částic, tavení částic dohromady a vytvoření jednoho plného kusu.
Více o něm

SALTATION (saltace)


In geology, saltation (from Latin saltus, "leap") is a specific type of particle transport by fluids such as wind or water. It occurs when loose materials are removed from a bed and carried by the fluid, before being transported back to the surface. Examples include pebble transport by rivers, sand drift over desert surfaces, soil blowing over fields, and snow drift over smooth surfaces such as those in the Arctic or Canadian Prairies
Více o něm

RADIAČNÍ OCHLAZOVÁNÍ


Izobarické snižování teploty aktivního povrchu země a přilehlé vrstvy vzduchu v důsledku záporné bilance záření. K radiačnímu ochlazování též dochází ve vrstvách vzduchu, které obsahují zvýšené množství vodní páry, popř. kondenzační produkty, neboť vodní pára i kondenzační produkty intenzivně vyzařují dlouhovlnné záření. Radiační ochlazení bývá příčinou radiačních mlh nebo mrazíků, a to zejména v noci, kdy tepelné ztráty způsobené vyzařováním nejsou kompenzovány příkonem slunečního záření.
Více o něm





Členství v:
Spolupráce s:
Partneři