CO JE TO LAVINA?
Lavina
je náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze přibližně 100 m, objemu 1 000 m3 a více.
Pokud vám to zní příliš vědecky, můžete si představit právě takový sesuv sněhu, který již ohrožuje lidský
život zasypáním. Sesuvy menších rozměrů označujeme jako sněhové splazy.
Poznámka:
Pokud vám to zní příliš vědecky, tak si pod tím můžete představit právě takový sesuv sněhu, který
už ohrožuje lidský život zasypáním (je to jen přibližně číselně popsáno). Sesuvy menších rozměrů označujeme
jako sněhové splazy.
ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ LAVIN
Laviny můžeme dělit podle různých kritérií. Podle základního mechanismu uvolnění je dělíme:
LAVINA Z VOLNÉHO SNĚHU
charakteristický je bodový odtrh
Rozlišení volného a vázaného (zpevněného) sněhu
například pomocí lopatovéhu testu
LAVINA Z VÁZANÉHO SNĚHU
DESKOVÉ LAVINY
charakteristický je čárový odtrh
Zatímco lavina z volného sněhu, která je uvolněna lyžařem, se dává do pohybu právě od stopy lyží, uvolňuje se lavina ze sněhových desek jako plochá tabule. Přičemž startovací bod (počátek) vzniku této laviny se většinou nachází uvnitř této desky a to jak prostorově, tak i hloubkově.
Davos
Silvretta, Bielerhőhe
DŮLEŽITÉ:
Bez nestabilní vrstvy nevznikne desková lavina!
Utrhnutí sněhové desky vyžaduje kromě určitého sklonu svahu, který je nutný pro sklouznutí, i další dva
předpoklady:
- svrchní vrstvu dostatečně vázaného sněhu (např. větrem ubitý navátý sníh)
- další vrstvu uvnitř sněhové pokrývky, ve které může vzniknout a pak i pokračovat počáteční zlom (trhlina)
, tzv. nestabilní vrstvu.
DŮLEŽITÉ:
Je nutná nestabilní vrstva o plochách 100 m2 a více!
Pro vytvoření nebezpečných lavin s výškami odtrhů více než 10 cm musí existovat uvnitř sněhového profilu
souvislé a nepřerušované nestabilní vrstvy o plochách 100 m2 a více. Pokud mají oblasti nestabilních vrstev
jen několik čtverečných metrů a sněhová pokrývka nevykazuje v bezprostřední blízkostí žádnou další poruchovou
vrstvu, nemůže vzniknout žádná lavina ze sněhové desky vázaného sněhu, protože prostě není možné pokračování
zlomu. Deskové laviny se ale velmi špatně odhadují!
DĚLENÍ LAVIN PODLE DALŠÍCH KRITÉRIÍ (výběr)
| Tvar dráhy | Plošná | Žlabová | ||
| Skluzný horizont |
Povrchová |
|
Základová |
|
| Forma pohybu | Vířivý, turbulentní | Klouzavý, tekoucí | ||
| Vlhkost sněhu v pásmu odtrhu | Suchý | Vlhký, mokrý | ||
| Příčina vzniku | samovolná | uměle vyvolaná |
ZVLÁŠTNÍ DRUHY LAVIN
LAVINA KLOUZAJÍCÍHO SNĚHU
Postupné sesedání a plazení může vést až k uklouznutí sněhu. Jako určitá předzvěst se může jevit
vytvoření trhlin – nátrží, tzv. Fischmäuler (Rybích tlam). Trhliny jdou až na podloží. Sníh sklouzává
samozřejmě především na strmých, nejlépe lučních svazích a hladkých skalách. Přitom se mohou tvořit trhliny
v rámci celého sněhového profilu. Jsou tedy dobře viditelné a místy mohou být i několik metrů hluboké.
Na rozdíl od starších a bohužel těžko vyvratitelných rad, které tyto trhliny popisovaly spíše jako stabilizující
(uvolnění napětí), je d nešní odborné mínění spíše opačného rázu, co se týká možného lavinového sesuvu.
Utržení jsou možná kdykoliv, ve dne i v noci.
Krkonoše, Pramenný důl
LEDOVÁ LAVINA
Odtržený ledovcového ledu (většinou séracu), který spadne přes strmé stupně. Ledové laviny jsou
částečně prachové laviny. Mohou na své dráze zřícení strhnout sníh nebo uvolnit laviny sněhových desek.
Mont Blanc du Tacul - detail séracu, který 3. 8. 2008 uvolnil mohutnou lavinu, zemřelo 8 lidí.
VELIKOST LAVIN - klasifikace podle zničujících účinků a délky dráhy
- minimální nebezpečí zasypání (nebezpečí pádu)
- sesuv sněhu se typicky zastavuje ještě před koncem svahu
- může zasypat, zranit nebo zabít osobu
- sněhové laviny typicky zastavují na konci svahu
- mohla by zasypat a zničit auto, poškodit nákladní auto, poškodit malou budovu nebo zlomit několik stromů
- sněhová lavina by mohla překonat plochý terén (značně pod 30°) na vzdálenost menší než 50 m
- mohla by zasypat a zničit železniční vagon, velký nákladní auto, několik budov nebo část lesa
- sněhová lavina překonává plochý terén (značně pod 30°) na vzdálenost mnohem větší než 50 m a může dosáhnout dno údolí
- mohla by vytvořit zářez do stávajícího terénu; katastroficky zničující potenciál
- sněhová lavina dosahuje dna údolí, největší známé délky lavin
DĚLENÍ LAVIN PODLE VELIKOSTI, DOSAHU, NIČIVÝCH ÚČINKŮ, DÉLKY A OBJEMU
| Velikost | Označení | Klasifikace podle dojezdu | Klasifikace podle ničivých účinků | Typická délka a objem |
| 1 | Splaz |
Sesuv sněhu s minimálním nebezpečím zasypání
(nebezpečí až následného pádu) |
Pro člověka relativně neškodný |
10 m |
| 2 | Malá lavina | Zastavuje se na konci svahu |
Může zasypat, zranit nebo i zabít člověka |
100 m |
| 3 | Střední lavina | Překonává ploché úseky (značně méně než 30º), na vzdálenost menší než 50 m |
Může zasypat a zničit osobní auto, poškodit nákladní auto, zničit malou budovu nebo strhnout několik stromů |
500 m |
| 4 | Velká lavina |
Překonává ploché úseky (značně méně než 30º) na vzdálenost přes 50 m a může dosáhnout dno údolí |
Může zasypat a zničit nákladní auta, nebo vlaky, velké budovy a zalesněné plochy |
1 – 2 km |
| 5 | Velmi velká lavina | Dosahuje dno údolí, největší známé laviny | Zařezává se dál do krajiny. Katastrofální škody jsou potenciálně možné |
~ 3 km |
DĚLENÍ LAVIN PODLE RYCHLOSTI SESUVU
| Rychlost sesuvu (m/s) | Rychlost sesuvu (km/h) | |
| Lavina z mokrého sněhu | 10 - 20 | 36 - 72 |
| Lavina ze suchého sněhu | 20 - 40 | 72 - 144 |
| Prachová lavina | 40 - 60 | 144 - 288 |
